Čtvrtý den letošního května se konal za velkého zájmu posluchačů seminář v rámci VÚVeL Academy na téma Mastitidy dojeného skotu, moderní postupy diagnostiky a budoucnost léčby v souladu s novými veterinárními předpisy. Všichni se sešli v prostorách střední veterinární školy v Hradci Králové.
S první přednáškou se prezentoval prof. Ing. Jindřich Čítek, CSc., z katedry genetiky a biotechnologií zemědělské a technologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Přednášel o dědičnosti zdraví.
Ing. Daniela Schröffelová, CSc., vedoucí technička laboratoře iGenetiky Českomoravské společnosti chovatelů a.s. mluvila o práci laboratoře a důležitosti posílat do laboratoře správně odebrané a upravené vzorky.
O podmínkách pro používání léčiv v chovech skotu s ohledem na nové právní předpisy mluvila MVDr. Leona Nepejchalová, Ph.D. z Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv (ÚSKVBL), řeitelka odboru registrace a schvalování. Představila články nařízení (EU) 2019/6 a navazující předpisy.
Aktuální trendy v diagnostice a terapii mastitid byl název přednášky MVDr. Soni Šlosárkové, Ph.D. (VÚVeL). Léčba mastitid, resp. jejich vyléčení není podle ní náhodný proces. Je ovlivněná faktory dojnice – zdravotní historie, pořadí laktace, imunita, utváření vemene, kondice struků apd. Dále patogenem – invazivita, tvorba biofilmu, citlivost k antibiotikům a jejich obrana před imunitou. Jinými faktory je léčba – doba zahájení, rychlost a délka působení, prostup do cílové tkáně. Úspěšnost léčby mastitid závisí zásadně také na jejich diagnostice.
O bakteriologické ultivace na farmě a v laboratoři a ojejich výhodách a limitech přednášel MVDr. Jaroslav Bzdil, Ph.D. (Ptácy, s. r. o.). Diagnostika mikrobiálních mastitid se provádí v místě chovu (tzv. stájová diagnostika, kultivace), kombinovaná, kdy se efektivnost zvyšuje kombinací s laboratorní diagnostikou a laboratorní v monitorovaných podmínkách. Do laboratorní diagnostika patří preparát, možností je kultivace, konfirmace a citlivost původce. Molekulární biologie (PCR) přímo z mléka je velmi přesná. Metabolický test z krve, moči, bachorové tekutiny je další možností a do laboratorní diagnostiky patří i vyšetření krmiva a vody (mikrobiologie, složení, příměsi, mykotoxiny) a měření kvality prostředí (ovzduší, podestýlka, stájové plyny, prach, mikrobiologie). Laboratoři se také stanovujer citlivost bakterií vůči antibiotikům.
Léčebné protokoly klinických mastitid představil MVDr. Miroslav Věříš (LabMediaServis s. r. o.) Farma se hodnotí podle několika faktorů. Jedním z nich jsou data kontrol užitkovosti za poslední rok – měsíční sestavy KU na úrovni stáda a dojnice, pořadí laktace, fáze laktace, sezónní vlivy. Dále jsou to mastitidy za poslední rok – stupeň mastitidy rozpoznané personálem, počty léčených dojnic, vznik mastitid z hlediska sezónnosti, stáří dojnic, fáze laktace. Důležitý je systém antibiotické léčby – spotřeba a druh léčiva, úspěšnost, rekurence, náklady. Do hodnocení obratu stáda za poslední rok patří počet vyřazených a příčina, počet úhynů a příčina a dále protokol dojení. Výběr faremní diagnostiky závisí na spektru zachycených patogenů. Pokud se nenajde druh, který vyžaduje přesnou identifikaci z důvodu specifické léčby, můžeme stanovit jednotný protokol léčby a použít jednoduchý typ faremní diagnostiky. vybrané patogeny, které vyžadují specifický přístup k terapii a musí se určit s přesností na konkrétní druh.
Co obsahuje ClearMilk test? Jde o třísektorovou petriho misku se třemi originálními multichromovými agary. Každý sektor misky umožňuje růst jedné skupiny původců mastitid u krav (Streptokoky, Stafolokoky a G- bakterie) ve specifické barvě. Co pomůže rozeznat? Escherichia coli, Enterobacter cloacae, Serratia marcescens, Pseudomonas aeruginosa,Candida sp. Staphylococcus aureus, Staphylococcus chromogenes Staphylococcus epidermidis, Staphylococcus saprophyticus, Staphylococcus sciuri, Streptococcus agalactiae, Streptococcus dysgalactiae, Streptococcus parauberis, Enterococcus faecalis. Zavedení ClearMilk testu na farmě musí provést odborník, který identifikuje spektrum patogenů pro konkrétní stádo (při uzavřeném obratu stáda zpravidla 5–10 druhů se stabilním výskytem na farmě), určí jejich prioritu dle závažnosti (morbidita, kontagiozita, četnost), vyhotoví textový a fotografický manuál identifikace patogenů (audit) pro konkrétní navštívenou farmu,• zajistí kontrolu kolonií na MALDITOFU, stanoví citlivosti na antibiotika in vitro. MVDr. Věříš vysvětlil, že při zavádění systému kontroly mastitid z první kontroly užitkovosti se prověří ClearMilk testem krávy s počtem somatických buněk (SB) v mléce nad 1 milion, kriterium se postupně zpřísňuje na 300 tisíc SB. Z nich bude bez nálezu bakterií asi 60 % (většinou s ireverzibilně poškozeným parenchymem mléčné žlázy) a zbývajících 40 % bude pozitivních na nárůst patogenů. U krav se záchytem mikroorganismů neléčitelných ATB - Mycoplasma bovis, Pseudomonas, Prothoteca, Nocardia se identitikuje postiženou čtvrť (čtvrťové hodnoty SB) a provede nucené zasušení. U krav s opakovaným záchytem S.aureus, S.uberis, S.parauberis je pravděpodobné selhání jakékoli léčby a zváží se vyřazení. Odhad doby trvání ozdravovacího programu, při intenzivním systému kontroly mastitid do cíleného zlepšení parametrůto trví asi 3 měsíce u S.agalactiae, 12 měsíců u S.aureus, 2 roky u S.uberis a S.parauberis, s tím, management farmy musí mít vůli a prostředky k udržení nastaveného systému.
Využití elektronických dat v diagnostice a tlumení mastitid stáda bylo téma, kterrému se věnoval MVDr. Libor Borkovec (Zoetis Česká republika, s. r. o.). Vlivem hygieny ustájení na zdraví mléčné žlázyse zabývyl Ing. Stanislav Staněk, Ph.D. (Mikrop Čebín, a. s.).
