Konference o krmivech a výživě hospodářských zvířat, která se konala v Brně, přinesla kromě jiného debatu o důsledcích zákazu antibiotických stimulátorů růstu. Zákaz používání antibiotický stimulátorů, který má platit od ledna příštího roku, se podle odborníků projeví na výši užitkovosti, výrobních nákladů a ovlivní techniku managementu stáda z hlediska nepřímého zdravotního vlivu na zvířata.
MVDr. Erwan Philippe, ředitel marketingu společnosti Eli Lilly, má na náhrady antibiotik skeptický názor. Předložil pokusy z Dánska, které ukázaly, že organické kyseliny a další alternativní přípravky také mají pozitivní vliv na užitkovost, ale nedosahují těch výsledků, jež poskytují antibiotické stimulátory růstu.
Zvýší se medikace
Podle Dr. Philippeho se dá v celkovém důsledku očekávat, že bude docházet ke ztrátám na užitkovosti a v mnoha případech k častějšímu výskytu onemocnění. Chovatelé, zejména prasat a drůbeže, se těmto aspektům budou muset přizpůsobit. U drůbeže se bude pravděpodobně častěji vyskytovat enteritida nebo disbakterióza, v případě prasat se budou vyskytovat bakteriální průjmová onemocnění, včetně ileitidy. Dá se očekávat mnohonásobně zvýšené používání medikovaných krmiv. Antibiotika se tedy budou podávat ne jako růstový stimulátor, ale jako léčivo. To potvrdil v příspěvku o požadavcích na medikovaná krmiva i MVDr. Pavel Psota z Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv.
Dr. Lásló Körösi ze společnosti Alltech s nárůstem medikace také souhlasí, ale nabídl podle jeho názoru plnohodnotné náhrady v podobě biologických preparátů, které by měly řešit také problematiku nemoci black head (černohlavosti) u krůt. (Poznámka redakce: interpretaci jeho přednášky přinese červnové vydání časopisu Krmivářství.)
Ing. Bohumír Šimerda (Delacon Biotechnik ČR) předložil výsledky pokusů, kde se problémy s přechodem na alternativy antibiotických stimulátorů vyskytly pouze u jedenácti procent případů. Podle něho nemá zákaz antibiotických stimulátorů růstu vliv na mortalitu a intenzitu růstu.
Zda existuje stoprocentní náhrada antibiotický stimulátorů růstu, se ukáže příští rok, uzavřel Ing. Jiří Zedník, CSc., debatu a provedl krátkou exkurzi do minulosti:
Trocha historie
„Bývalé Československo patřilo ke státům, kde byly antibiotické stimulátory růstu zakázané. Později náš stát začal postupně přebírat evropskou legislativu. Ředitelství odboru krmiv na ÚKZÚZ stálo před rozhodnutím, zda povolit antibiotické stimulátory. Z hlediska odborného jsme prostudovali velké množství testů na bezpečnost těchto produktů. Testy se shodovaly se zkouškami provedenými ústavem a tak nebyl důvod, proč tyto látky nepovolit. Komise Evropské unie tyto látky také povolila. Druhý aspekt byl ekonomický. Byť jsme ještě nebyli členy unie, rozvíjel se obchod s těmito zeměmi a bylo nutné vytvořit stejné podmínky i našim výrobcům krmiv a chovatelům, uvedl Ing. Zedník.
„Pak jsme bedlivě sledovali další vývoj,“ pokračoval dál ve výkladu Ing. Zedník. Byly to skandinávské státy, které před vstupem do EU měly zakázány antibiotické stimulátory. Zákaz prosadily s tím, že musí doložit riziko těchto látek. Skutečností je, že toto potencionální riziko nebylo nikdy jednoznačně prokázáno, ale přesto Evropská komise přijala ve dvou fázích postupný zákaz antibiotických stimulátorů. Komise sama přiznala, že je to do určité míry politické rozhodnutí. Pokud někdo řekne: „Toto kuře bylo krmeno antibiotiky,“ není se co divit, že je spotřebitel opatrný. Nicméně ČR striktně respektovala zákazy hlavně opět z ekonomických důvodů, neboť hrozilo omezení přístupu našich potravin na evropský trh,“ poukázal.
Změny ve funkcích
Letošní krmivářská konference byla také ve znamení změn na důležitých postech. Ing. Vladimír Kadlec nahradil ve funkci vedoucího sekce krmiv Ing. Jaroslava Strnada. Dosavadní tajemník Českomoravského sdružení organizací zemědělského zásobování a nákupu Ing. Miloš Stach odchází a funkci tajemníka od prvního dubna nahradil výkonný ředitel Ing. Jiří Zedník, CSc. Ředitele odboru krmiv na ÚKZÚZ Praha zastává po Jiřím Zedníkovi Ing. Zdeněk Magda, CSc.
