Zákaz klecí odbyt vajec nezlepší

Chovatelé nosnic jsou připraveni naplňovat požadavky stále náročnějších spotřebitelů na kvalitní potraviny a proti společenským tlakem vyvolané technologické revoluci nejsou zásadně proti. Konec takzvané doby klecové jim však zlepšení odbytu čerstvých skořápkových vajec pro přímou konzumaci nepřinese. Zákaz klecových chovů nosnic totiž nebude platit v celé Evropské unii. O aktuální situaci jsme hovořili s místopředsedou Českomoravské drůbežářské unie, o. s., pro nosnou drůbež Ing. Zdeňkem Mlázovským.

Nařízení omezující klecové chovy nosnic je pouze na národní úrovni a nezakazuje dovoz klecových vajec. Co to může znamenat pro náš trh?

Jde o to, že producenti levnějších konzumních vajec z klecových chovů, kterými zásobují zahraniční obchodní řetězce, jež mají své pobočky i v České republice, budou moci zásobovat tuzemský trh s vejci i po roce 2026. Obchodní řetězce sice garantují, že nebudou prodávat klecová vejce, ale může se stát, že kvůli ceně welfarových vajec, která se vyrábějí až s o dvacet procent vyššímu náklady, budou vozit vejce ze zahraničí. A nemusí to být jen produkce z welfarových technologií. Zatímco u nás se na konci loňského roku chovalo v obohacených klecových systémech 61 % nosnic, v Polsku měli v klecích bezmála 72 % nosnic, v Lotyšsku byl tento podíl na úrovni 69 % a na Slovensku představoval skoro 74 %. Právě z těchto zemí se k nám dovážejí konzumní vejce.

V jaké fázi je technologická přestavba u nás a kolik to bude stát?

V prvním čtvrtletí letošního roku bylo České republice něco přes 58 % nosnic ustájeno v obohacených klecích, přičemž v celé Evropské unii je v klecových chovech okolo 43 % nosnic. Z alternativních systémů ustájení naši producenti konzumních vajec upřednostňují voliérové chovy, které ekonomicky vycházejí nejlépe. Asi 1,6 % nosnic se chová ve výbězích a pouhé půl procento slepic je v biochovech. Zbývá přebudovat okolo tří miliónů ustájovacích míst. Průměrná cena technologie na jednu nosnici je asi 750 Kč, což je stejná částka jako na jedno ustájovací místo. Jestliže se budou stavět i nové haly, pak náklady budou skoro dvojnásobné. Odhadujeme, že celkové náklady vyjdou asi na tři miliardy korun. Alokace finančních prostředků z Programu rozvoje venkova na přestavby klecových systémů, která byla schválena v národním strategickém plánu Společné zemědělské politiky EU, je na úrovni jedné miliardy korun. Pro chovatele však nebude dostačující, protože část dotací vyčleněných na přestavbu klecových chovů půjde i do sektoru chovu prasat na výměnu porodních kotců.

Zejména kvůli vysokým nákladům na přestavbu zvažují některé podniky s chovem nosnic po roce 2026 skončit. Máte k dispozici konkrétní údaje?

Ve spolupráci s Agrární komorou České republiky jsme vypracovali dotazník, který jsme zaslali zejména malým a středním podnikům. Z odpovědí je patrné, že 58,3 % z nich neplánuje v chovu drůbeže žádné změny. Téměř třetina oslovených, respektive 27,8 % se chystá omezit chovy a necelých deset procent (8,3 %) chce podnikání v tomto oboru ukončit. Pouze dva respondenti zvažují rozšíření kapacit pro chov drůbeže. Žádný z respondentů však neuvedl, že by změnil své výrobní zaměření.

V souvislosti se zákazem klecí Copa Cogeca ve své studii varuje před poklesem produkce a zvýšením dovozů. Jak se to promítne do soběstačnosti v produkci konzumních vajec?

Český trh je řízen poptávkou po co nejnižší ceně a vejce z neklecových chovů jsou dražší. Soběstačnost v produkci konzumních vajec v České republice je aktuálně na úrovni 86 %, z toho 31,3 % připadá na samozásobení z domácích chovů. A dovolím si odhadnout, že v souvislosti s technologickou přestavbou se soběstačnost bude dále snižovat. Jen pro srovnání, soběstačnost Evropské unie ve vejcích odpovídá 102 %.*