20.06.2005 | 08:06
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Základ úspěchu: management farem

Na tradičním semináři zaměřeném na chov prasat v Průhonicích, který uspořádala společnost Arco, s. r. o., byl hlavním hostem profesor z boloňské univerzity Casimiro Tarocco. Využili jsme příležitosti a položili tomuto odborníkovi na management chovu prasat pár otázek.

do rámečku a podtisku a foto, pak rozhovor
Profesní životopis profesora Casimiro Tarocca
Casimiro Tarocco vystudoval veterinární medicínu na univerzitě v Bologně, působil na univerzitě v Parmě, od roku 1970 je profesorem boloňské univerzity. Byl ředitelem nejstaršího italského zootechnického institutu (založen v roce 1873) – Istituto Zootecnico Consorziale di Reggio Emilia. V roce 1990 při tomto institutu založil centrum pro řízenou reprodukci prasat (Nucleo di Selezione Suini Large White). Základem jeho mnohaleté výzkumné práce je vztah člověka a zvířete, tedy v podstatě etologie a welfare. Zabývá se také reprodukcí prasat, v poslední době asi největší podíl času věnuje managementu farem prasat. Již asi 25 let spolupracuje s italskou výživářskou společností Farmer, které poskytuje poradenství při vývoji softwaru, často pořádá přednášky na téma genetika, řízení a reprodukce v chovech prasat. Více než deset let také spolupracuje s českou společností Arco.

 Do České republiky jste přijel prezentovat svůj výzkum?
Ano, jsem v České republice na pozvání firmy Arco, která úzce spolupracuje se společností Farmer, abych prezentoval českým chovatelům systém řízení farem, který uskutečňují ve Francii a Itálii. Jde o organizaci práce farem praktikujících vícetýdenní turnusové odstavy.

 Vím, že jste navštívil řadu českých chovů prasat. Co si myslíte, že je hlavní český nedostatek, v čem máme rezervy? Je to oblast zdravotního stavu zvířat?
Problémy s infekčními chorobami mají chovy nejen u vás, ale potýkají se s nimi ve všech zemích. Z toho, co jsem v Česku viděl, soudím, že se lidé málo věnují právě managementu chovu. Lepší efekt farmář dosáhne, pokud bude klást větší důraz na dodržování termínů a ošetřovatelských úkonů. Chyby jsou především na úrovni reprodukce, stále se dává přednost pohodlí člověka před požadavky zvířat.

 Můžete být konkrétnější?
Například inseminace. Správná doba, kdy by se měla provádět inseminace je podmíněna intervalem mezi odstavem a říjí a délkou říje. Je u každé prasnice moment pro zapuštění v jinou dobu. Je tedy třeba přizpůsobovat okamžik zapouštění individuálně každému zvířeti (sledovat interval odstav říje a délku říje). Naše zkušenosti ukazují až desetiprocentní zlepšení, což znamená více narozených selat ve vrhu. Prvořadý úkol chovatele je přece ekonomika chovu. V našich projektech se snažíme maximálně efektivně využít čas ošetřovatele a naučit ho organizovat práci a přemýšlet při ní. Velký důraz klademe na odstav, zapouštění a porody, těmto činnostem je třeba věnovat nejvíce času, neboť ty nejvíce podmiňují ekonomiku chovu. Správným využitím času se také zlepšuje kvalita života pracovníků ve stájích.

 Prý jste zapojen do projektu Leonardo – řekněte něco o něm.
Vzdělávací projekt Leonardo vznikl na univerzitě v Bologně a já jsem byl pověřen, abych jej vedl. Více než šest let se již zabýváme vzděláváním zootechniků a dalších pracovníků v chovech. Hlavně se snažíme zrušit zažitá schémata a předsudky. Lidé se často domnívají, že zvíře neuvažuje, a klidně ho třeba i uhodí. Je třeba navodit se zvířetem přátelský vztah, aby získalo důvěru. Jde o dotyky, tón hlasu, pohyby ošetřovatele, ale i třeba jeho oblečení. Vztah člověka ke zvířeti (v tomto případě k praseti) je určující. Pokud se zvíře bojí, je ve stresu, automaticky se zhoršuje zdravotní stav a je nutná brakace.

 Má projekt úspěch a jakých ukazatelů jste dosáhli?
Výsledky jsou více než uspokojivé. Hlavně majitelé chovů se o program velice zajímali, sami se vyškolili a poznatky předávali svým pracovníkům.
Dnes je v Italských chovech průměrně 20 až 22 odchovaných selat na prasnici za rok. Výjimečné chovy dosahují až 27 odchovaných selat na prasnici. Velikost chovů v Itálii je 100 až 2000 prasnic, přičemž průměrná velikost se pohybuje od 300 do 500 prasnic. Celkový počet chovaných prasat je asi 10 až 11 milionů.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down