Odhaduje se, že z celkového počtu obyvatel naší planety (7,6 mld.) je zaměstnáno přibližně 44 % osob (3,3 mld.). Z tohoto počtu asi 880 mil. osob (26,5 %) pracuje v zemědělském sektoru. Ze statistik vyplývá, že větší podíl osob (až 60 %) pracuje v agrární prvovýrobě v nízkopříjmových zemích. V zemích EU se podíl pracujících v zemědělství v roce 2019 pohyboval mezi 0,6 a 21 % při průměru 4,3 %.
Pro ČR platí, že s podílem 2,7 % (141 tis. osob) je z tohoto pohledu podprůměrná. V letech 2012 až 2019 byla v ČR u podniků s chovem dojeného skotu prostřednictvím dotazníků získávána data mj. o počtu ošetřovatelů dojnic a o výši ročních pracovních nákladů. V průměrném hodnoceném podniku se v průměru analyzovaných let staralo o dojnice 13 pracovníků, tzn. na jednoho z nich připadlo 49 dojnic a 402 tis. litrů prodaného mléka za rok. Pracovní náklady byly v průměrné výši 10 tis. Kč na krávu a rok, tj. 1,25 Kč na litr prodaného mléka. V posledních třech letech se pracovní náklady na litr zvýšily o 8 %. Bylo zjištěno, že pracovní náklady byly o 0,77 Kč na litr prodaného mléka vyšší u podniků s počtem krav do 200 oproti chovům, kde počet dojnic byl vyšší jak 999. Zároveň byly pracovní náklady o 29 % vyšší u chovů s produkcí mléka pod 7 tis. litrů než u chovů s produkcí nad 10 tis. litrů.
Závěr
Na trhu práce ve většině světových regionů byly v posledních letech jasné trendy v podobě snižování podílů pracovníků v zemědělském sektoru. Zejména se tato redukce projevila v Evropě, kde je přitom podíl pracujících v zemědělství dlouhodobě nízký. Kromě produkčních, reprodukčních a ekonomických ukazatelů bývá v poslední době v podnicích s chovem dojeného skotu věnována stále větší pozornost hodnocení produktivity práce. Často využívanými indikátory jsou počet chovaných krav a prodej mléka na jednoho ošetřovatele. Zatímco počet dojnic na ošetřovatele se za poslední roky příliš neměnil, zejména díky rostoucí užitkovosti se zvyšovalo množství prodaného mléka na ošetřovatele. V chovech dojeného skotu lze zejména v posledních třech letech spatřovat zvyšování celkových nákladů na dojnici i na litr mléka. Pracovní náklady nejsou výjimkou a jejich zvyšování do jisté míry odpovídá růstu mezd v zemědělském i ve většině dalších sektorů národního hospodářství. Současnou situaci na trhu práce komplikuje šíření pandemie virové choroby covid-19 a s tím spojená vládní opatření, která se projevují nedostatkem pracovníků v důsledku onemocnění a omezení vstupu zahraničních občanů do ČR za účelem zaměstnání v zemědělství. Budoucnost sektoru může být též ohrožena dlouhodobým nezájmem mladých lidí pracovat v zemědělství např. z důvodu neatraktivity povolání nebo nízkých mezd.
Příspěvek byl zpracován v rámci řešení projektu MZE-RO0718 a NAZV QK1910242.
Příspěvek byl odborně recenzován.
Ing. Jan Syrůček, Ph.D.,
Ing. Luděk Bartoň, Ph.D.,
Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i.
Kontakt: syrucek.jan@vuzv.cz
Celý příspěvek autorů najdete v Našem chovu 2/2021.
