Africký mor prasat je nakažlivé onemocnění, které se může velmi rychle šířit bez ohledu na státní hranice, má vážné socioekonomické důsledky a velký význam v mezinárodním obchodu se zvířaty a živočišnými produkty. I když onemocnění nemá žádné důsledky na lidské zdraví, má devastující komerční dopad na hospodářství. Vede totiž často k 100% úmrtnosti všech kategorií prasat.
Zranitelnost globálního trhu s vepřovým masem vůči vnějším faktorům, jako jsou ohniska chorob zvířat, se v poslední době ostře diskutuje. Vzhledem k častému výskytu případů afrického moru prasat v Evropě je důležité dodržovat vysoké standardy biologické bezpečnosti, znát příznaky onemocnění a vědět, jak zastavit jeho šíření.
Africký mor prasat (AMP) je onemocnění virového původu. Poprvé byl popsán v roce 1921 a od té doby byl identifikován v 28 zemích subsaharské Afriky. Mezi lety 1957 až 1995 se objevily případy AMP v zemích po celém světě (konkrétně v Brazílii, na Haiti, v Dominikánské republice, Belgii, Nizozemsku, Španělsku, Portugalsku, na Maltě, ve Francii a Itálii). Většině zemím se podařilo dostat pod kontrolu a nakonec eliminovat virus AMP z populace divokých a domácích prasat, s výjimkou italského ostrova Sardinie, kde se virus stal endemický. V roce 2007 se v Gruzii objevily nové případy AMP a následně v Ázerbájdžánu, Arménii a nakonec v Rusku. V roce 2012 byla zasažena Ukrajina, odtud se nákaza rychle rozšířila do Běloruska (2013) a v roce 2014 pokračovala v expanzi do Estonska, Lotyšska, Litvy a Polska. Případy AMP byly zjištěny v Moldavsku v roce 2016 a v roce 2017 došlo k dramatickému nárůstu diagnostikovaných případů v rámci střední a východní Evropy. Virus afrického moru prasat byl v České republice identifikován v roce 2017 poté, co veterináři odebrali vzorky z těl ulovených divokých prasat.
