14.01.2002 | 10:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

ZD Sádek: nejdůležitější je zdravotní stav a pohoda dojnic

Zaměření podniku – produkce mléka, hovězího a vepřového masa, krmných a potravinářských obilovina řepky olejné - odpovídá výrobním podmínkám podhorských oblastí, průměrná cena půdy se pohybuje do 3,50 Kč/m2.

Od svého vzniku v roce 1993 se v Zemědělském družstvu Sádek se sídlem v Lhotě u Příbrami uskutečnilo mnoho zásadních změn – rekonstrukce stájí pro skot i pro prasata, výstavba stájí nových pro oba tyto druhy hospodářských zvířat a s tím související snížení počtu trvale činných pracovníků na současný stav 53 lidí.
„K úspoře pracovních sil, ale i nákladů na pohonné hmoty a náhradní díly mají vztah i naše opatření v oblasti rostlinné výroby a v roce 1998 jsme přešli na technologii minimálního zpracování půdy při zakládání porostů,“ říká předseda představenstva Ing. Václav Černohorský.
Krávy se do nově postavené stáje s volným boxovým ustájením a kapacitou 240 kusů stěhovaly začátkem loňského roku, v téže době začala sloužit i nová rybinová dojírna od Agromilku Pelhřimov s počtem 2 x 8 stání, která je umístěna v rekonstruovaném objektu kravína K96. V současné době je tedy v ZD Sádek celkem 290 dojnic převážně českého strakatého plemene s průměrnou užitkovostí 6377 kg mléka s obsahem tuku 4,55 % a bílkovin 3,47 %. „Potenciál pro vyšší užitkovost ve stádě určitě je, máme zde i krávy, které dojí kolem 10 000 litrů, ale při přesunu na volnou stáj jsme žádnou záměrou selekci neprováděli, takže ve stádě jsou i zasloužilé dojnice, které mají třeba 10 let,“ vysvětluje Ing. Černohorský. Z rozboru stáda vyplývá, že kolem 30 % dojnic má věk kolem osmi let. Důvod je Sádeckým jasný: problémy s odchovem mladého skotu v minulých letech, takže jen málo odchovaných jalovic mohlo být využito pro obnovu stáda. Důvodem pro nevyřazování krav je v posledních dvou letech rovněž snaha navýšit stavy dojnic. Předseda představenstva vidí nyní tuto situaci již optimisticky: „Na problémy s odchovem telat jsem poměrně důsledně zaměřili a mohu říci, že i v porovnání s okolními podniky máme v tomto směru již dobré výsledky. Je otázkou několika málo let, kdy se věková struktura stáda výrazně zlepší. Zatím tedy nemáme ambice příliš zvyšovat užitkovost, ekonomika chovu netkví jen ve vysoké produkci mléka, ale rovněž v dobrém zdravotním stavu stáda a bezproblémové reprodukci a na tyto oblasti se zaměřujeme především.“
A jak vypadá praxe: Telata jsou do věku pěti dnů ustájena ve venkovních boudičkách, poté přechází k „železné krávě“, což je krmný automat ……………., kde zůstávají až do ……., kdy býci odchází do výkrmu a jalovičky do odchovny. Mléčný krmný automat má několik nesporných výhod. Mezi ty nejvýznamnější patří skutečnost, že počítač zaznamenává množství vypitého mléka jednotlivými telaty a pokud je vypito teletem méně než 70 % určené denní dávky, je obsluha počítačem druhý den upozorněna, čímž je možné veškeré problémy, například zápaly a záněty, podchytit velmi brzy. „U telat jsme kromě toho měli skutečně štěstí i na ošetřovatelku, která se jim maximálně věnuje. Ale to stejné platí i ostatních pracovnících, protože po radikálním snížení pracovních sil roce 1999, zde zůstali skutečně jen lidé se zájmem o věc,“ doplňuje Ing. Černohorský.
V produkční stáji jsou krávy rozděleny do čtyř skupin podle fáze laktace – v první skupině jsou dojnice prvních 100 dnů laktace, druhá skupina znamená 101. až 200. den laktace až po čtvrtou skupinu, kde jsou krávy stojící na sucho. „Systém ustájení nám bohužel neumožňuje ještě detailnější rozdělení, například na rozdojovací skupinu či přípravu na porod,“ říká Pavel Hladký ze společnosti Guyokrma spol. s. r. o., která v ZD Sádek zajišťuje výživu skotu. „Předpokládáme, že s uvažovaným navýšením stavů dojnic a rozšířením ustajovacích prostorů se rovněž více specializuje i výživa.“ Dojnice v první a druhé skupině dostávají kukuřičnou siláž, jetelotravní senáž, seno, LKS a jadrná krmiva, tyto skupiny se odlišují pouze množstvím LKS. Pro první a druhou skupinu jsou určeny ad libitum i pufry ve složení soda, bentonit a vápenec. Třetí a čtvrtá skupina dostává stejná objemná krmiva jako první dvě skupiny, ale v jiném vzájemném poměru, nedostává LKS a jadrná krmiva. Krmí se pomocí míchacího krmného vozu, kromě starterů pro telata a selata si v ZD Sádek vyrábí všechna krmiva ve vlastní míchárně krmných směsí, která je v provozu od roku 1994.
K doplnění celkového obrazu živočišné výroby dlužno podotknout, že chov skotu zahrnuje ještě 130 krav – kříženek českého strakatého plemene x charolais v systému bez tržní produkce mléka a nedílnou součástí zdejší živočišné produkce je i užitkový chov prasat. Ten v současné době prochází obdobím velkých rekonstrukcí a postupného navyšování stavů, takže zatímco loňská roční produkce dosáhla 800 (prasat nebo tun), v letošním roce to bude již 1800 (tun nebo prasat). Průběžně s tím se zvyšují i stavy prasnic, kterých je nyní ………
„Do budoucna počítáme i s navýšením stavů krav, máme výhodu, že obec se k nám staví vstřícně a my se na oplátku snažíme veškerou výstavbu směrovat ven z obce. V tomto duchu jsme vyřešili i dopravu, kterou se snažíme vést kompletně mimo obec,“ hovoří o plánech ZD Sádek předseda představenstva. „Další plány máme i v chovu prasat, ať už dostavbu nové stáje pro prasnice či dvojnásobné rozšíření výkrmny, rovněž počet krav bez tržní produkce chceme zvýšit až na 250 kusů.“
Dana Večeřová

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down