Stravitelnost proteinů u koní, obdobně jako u ostatních zvířat, se snižuje se zvýšeným obsahem dietní vlákniny. Většina proteinů píce je trávena v tlustém střevě koní, a proto je pro trávení velké části proteinů krmné dávky s vysokým obsahem vlákniny nutná její mikrobiální degradace. Zastoupení aminokyselin v krmné dávce je velmi důležité zejména pro růst koně; dospělí jedinci jsou na kvalitu proteinů méně citliví než koně rostoucí. Zvláště významný je z tohoto pohledu obsah lyzinu, který je první limitující aminokyselinou pro koně.
Jako druhá limitující aminokyselina je uváděn treonin. Bilanční stravitelností základních živin (organické hmoty, brutto energie, hrubého proteinu, hrubé vlákniny, ADF, NDF a BNLV) se u koní zabývala řada autorů. Literární údaje o bilanční stravitelnosti aminokyselin jsou jen ojedinělé, někdy i sporné. Výsledky bilance živin jsou ovlivněny i použitou metodou stanovení bilanční stravitelnosti, zejména zvoleným markerem. Existuje řada metod pro stanovení zdánlivé stravitelnosti živin krmiva a krmných dávek. Většinou jsou využívány in vivo metody založené na použití externích nebo interních markerů. Jako interní markery lze využít nestravitelnou detergentní vlákninu nebo acidodetergentní lignin. Osvědčená a často používaná je metoda s využitím popele nerozpustného v kyselině jako markeru.
Cílem příspěvku bylo zjistit v pastevním porostu a exkrementech dvouletých koní starokladrubského plemene zastoupení aminokyselin a vyjádřit jejich zdánlivou stravitelnost.
Vlastnímu stanovení koeficientů zdánlivé stravitelnosti předcházela aminoanalýza vzorků pastevního porostu a odebraných vzorků výkalů. Pastevní porost obsahoval ve srovnání s exkrementy více Ser, Pro, Ala, Met, Leu, His a Arg. Nižší průměrné hodnoty v pastevním porostu, ve srovnání s exkrementy, byly nalezeny u aminokyselin Asp, Thre, Glu, Gly, Val, Ile, Tyr, Phe a Lys.
Z hlediska výživy monogastrických zvířat, kam patří i koně, se často při hodnocení hrubého proteinu (dusíkatých látek) v krmivu dopouštíme nepřesnosti, když stanovíme dusík a ten vynásobíme koeficientem 6,25. Nepřesnost je dána tím, že stanovený celkový dusík v krmivu není vázán výhradně v proteinech, navíc každá aminokyselina má odlišné zastoupení dusíku ve své molekule.
Hodnoty zdánlivé stravitelnosti aminokyselin pastevního porostu u koní starokladrubského plemene ukazují, že vysoká stravitelnost aminokyselin (86,75 až 96,94 %) byla nalezena u aminokyselin Asp, Pro, Gly, Ala, Met, Leu, výrazně nižší hodnoty (56,15 až 65,65 %) byly u aminokyselin Thre, Glu, Val, Ile, Tyr, Phe a Lys, střední hodnoty (68,61 až 76 %) pak u Ser, His a Arg. Významná je relativně nízká zdánlivá stravitelnost lyzinu (56,39 ± 22,731 %), což je vedle Ile (56,15 %) nejnižší nalezená hodnota zdánlivé stravitelnosti. Také druhá uváděná limitující aminokyselina Thre vykázala hodnotu nízkou (62,07 ± 16,55). Další esenciální, případně semiesenciální aminokyseliny, jako např. Met, Tyr, Arg vykázaly příznivé koeficienty stravitelnosti.
Zajištění potřeby proteinů a aminokyselin u koní je zvláště důležité v období růstu, ale i v období reprodukce a při práci.
prof. Ing. Eva Straková, Ph.D., Ústav chovu zvířat, výživy zvířat a biochemie, FVHE VFU Brno, prof. MVDr. Ing. Pavel Suchý, CSc.
Podrobněji v časopisu Krmivářství 4/2020
