Mastitidy jsou nákladným onemocněním, které má neblahý vliv nejenom na zanícenou mléčnou žlázu, ale též na pohodu zvířat, kvalitu mléka a ziskovost farmy. Za poklesem zisku stojí nejenom snížená dojivost, ale také přidružené náklady, jež musí být vynaloženy na diagnostiku a léčbu. K tomu se ještě přidávají zvýšené pracovní náklady související s péčí o nemocná zvířata.
Záněty mléčné žlázy (mastitidy) jsou multifaktoriální produkční chorobou, na jejímž vzniku a průběhu se podílí nejenom různé druhy patogenů, ale též vlivy prostředí. S ní spojené problémy, ať už na straně narušeného welfare, tak mléčné produkce, a to jak z pohledu množství, tak i kvality vyprodukovaného mléka, mohou vést k dalšímu poškozování image tohoto odvětví živočišné produkce, které se už tak potýká s nevolí více či méně početných skupin laické veřejnosti. K těmto těžkostem se navíc pravidelně přidávají i obavy o veřejné zdraví kvůli možné přítomnosti reziduí antimikrobiálních látek, jež jsou spojovány s nadměrným či nesprávným použití léčiv.
Mastitida je onemocněním, které může ohrozit zdraví, a to nejenom ve smyslu lokálním, tedy postižené mléčné žlázy, ale i celkovém, kdy může dojít k systémovému selhání postiženého zvířete. Problémy s mastitidou se týkají nejenom krav, ale mnohde i jalovic. Podniky bývají považovány za problematické, pokud se v jejich stádech vyskytují případy intramamárních infekcí u jalovic v okoloporodním období na úrovni přesahující 15 procent. Majitelé takových stád by měli co nejdříve zahájit důkladná šetření a přistoupit k zavedení odpovídajících preventivních a kontrolních opatření, která pomohou takto vysokému výskytu zánětů mléčné žlázy u jalovic zabránit. Jelikož je mastitida multifaktoriálním problémem, mělo by v rámci léčby a prevence dojít na taková opatření, která obsáhnout širokou škálu činitelů, jež mají vznik a rozvoj tohoto stavu na svědomí. Mezi obvykle doporučovaná zootechnická opatření se v první řadě počítá ustájení vysokobřezích jalovic a prvotelek v čistém prostředí s co nejnižší infekční zátěží. Další, neméně důležitou podmínkou je zajištění vyrovnané krmné dávky, která množstvím i kvalitou odpovídá těmto kategoriím skotu. A v neposlední řadě je třeba dbát na co největší redukci stresu a optimalizaci zoohygienických a zootechnických procesů, které přispějí k omezení infekčního tlaku působícího ve směru od starších krav k jalovicím a prvotelkám.
Tak jako byly před několika desítkami let oslavovány odhalené účinky antibiotik, je několik posledních desítek let intenzivně upozorňováno na rizika, která s jejich neodpovídajícím používáním mohou vznikat. Otázky týkající se antibiotické rezistence bohatého spektra patogenů, které komplikují život a práci humánním i veterinárním lékařům a jejich pacientům, zaměstnávají vědecká pracoviště na celém světě. Při podrobnějším zkoumání použití antibiotik se vědci z Teagasc zaměřili například na metody, jež by mohly přispět k nižšímu používání těchto léčiv, ale současně i k udržení nízké incidence mastitid ve stádech dojeného skotu.
Více si přečtete ve Farmáři č. 8/2022*
