Konverze krmiva je důležitým produkčním ukazatelem, a to nejenom ve výkrmu prasat. Optimální využití živin krmné dávky příznivě ovlivňuje výši nákladů na produkci a zároveň pomáhá redukovat negativní vliv na životní prostředí. Proto se chovatelé při snaze o zvýšení efektivity chovu často obrací na výživáře s požadavkem na úpravu strategie výživy a krmení.
Možností, jak zefektivnit výkrm prasat, je celá řada. Jednou z nich je optimalizace výživy a krmení, kde se na nákladech podílí nejenom potřeba krmiv a krmných doplňků, jejich kombinace v krmné dávce, ale též (ne)zvládnutý management – ať už jde o pořizování a skladování krmiv a krmných směsí, přípravu krmné dávky či její podávání prasatům. Na výši nákladů na krmení se podílí nejenom rostoucí ceny krmiv, ale též jejich ztráty v důsledku nesprávného uskladnění či plýtvání
Zdraví a pohoda zvířat hraje při nákladech na krmení, využití krmiva a efektivitě produkce také nemalou roli, protože pouze zdravá zvířata žijící ve vyhovujících podmínkách mohou krmivo efektivně využívat a dosahovat tak svého potenciálu užitkovosti. Zvířata, která jsou obtěžována hmyzem či parazity, mají potřebují k dosažení přírůstku vyšší množství krmiva, protože bývají neklidná a více v pohybu, a tak spotřebují více energie. Nemocná zvířata sice méně žerou (ale i rostou) a následně spoustu energie a živin potřebují ke zotavení, což může výrazně zvýšit náklady na krmivo. K tomu se přičítají náklady na léčbu či náročnější ošetřování. Proto se i z ekonomického hlediska vyplatí investovat do welfare, hygienických a preventivních opatření, která podpoří zdraví a pohodu zvířat. Z hlediska efektivity výživy a krmení hraje ústřední roli zdraví trávicího traktu, zejména střev. Významně k němu přispívá odpovídající obsah hrubé vlákniny, kterou mikroorganismy v tlustém střevě štěpí na mastné kyseliny s krátkým řetězcem (acetát, propionát, butyrát), jež slouží jako zdroj energie pro střevní buňky a podporují růst zdravé střevní flóry. Zároveň je třeba ohlídat obsah hrubých bílkovin v krmné dávce, protože jejich přebytek nemůže být v tenkém střevě prasat vstřebán a přecházejí do tlustého střeva. Pokud se musí hrubý protein rozkládat až v tlustém střevě, vzniká mimo jiné amoniak, který má na stav a zdraví střevních buněk negativní účinky.
Ale zdravý trávicí systém není pouze o dobrém stavu střevních buněk, ale také o odpovídajícím mikrobiálním osazenstvu, k jehož podpoře se používají například prebiotika, jež mohou měnit složení bakteriální mikroflóry, modifikovat fermentační procesy ve střevech, zlepšit kvalitu střevního prostředí a tím pádem i zdraví daného jedince.
Měď patří k důležitým stopovým prvkům, a to nejenom ve výživě prasat. Ale nic se nesmí přehánět a v případě mědi se ještě před pár lety nevědělo, proč díky ní mají prasata lepší konverzi živin. Navíc zejména v Evropě panují nemalé obavy o životní prostředí, které vedou ke snahám o regulaci mědi v odpadech. Proto je pochopení úlohy mědi ve výživě prasat tak důležité, a zejména pokud by podařilo prokázat, že by stejnou biologickou funkci mohlo plnit menší množství nebo jiná forma s menším vlivem na životní prostředí.
Schopnost podporovat růst a zdraví zvířat ve spojení s přírodními antimikrobiálními účinky a tolerancí prasat vůči poměrně vysokým dávkám mědi.
Stále častěji se testuje vhodnost vedlejších produktů (či odpadů) z průmyslového zpracování rostlinné produkce ke krmení prasat. Jedním z nich jsou lihovarské výpalky, jež jsou vedlejším produktem z výroby lihu, ale mohou mít poměrně vysoký obsah síry, o jejíž toleranci u prasat mají vědci zatím omezené informace. Pro výrobce krmných směsí a výživáře by to znamenalo, že se nemusí bát zařazovat lihovarské výpalky do krmných dávek, protože síru, kterou prasata nevyužijí dovedou z organismu vyloučit. Ovšem do jaké míry je to udržitelné z hlediska životního prostředí bude předmětem dalších výzkumů.*
Ing. Anna Mikšovský Marcinková
Podrobněji v NCH 6/2025. Foto Anna Mikšovský Marcinková