Telata by měla vypadat co nejlépe nejen ve chvíli, kdy se na farmě objeví potenciální kupci, ale hlavně proto, aby z jaloviček jednou vyrostla kvalitní posila základního stáda, z vybraných býčků statní plemeníci a z těch ostatních pořádné jateční kusy. K tomu všemu musí toho chovatel a ošetřovatelé hodně zařídit a zvládnout spoustu práce, která povede k minimalizaci negativního vlivu celé řady vnějších a vnitřních faktorů.
Zdravá telata jsou pozorná a bystrá, aktivní a reagující na podněty (hravá, zvědavá, snažící se navázat kontakt), čistá.
Základ úspěšného odchovu telat začíná krátce po jejich narození. Vše co se v několika prvních hodinách života opomene, bude to znamenat problém a zvýšené náklady či ztráty. Tele musí v co nejkratší době po narození dostat potřebnou dávku kvalitního mleziva. Kvalita mleziva je nejvyšší krátce po otelení a při druhém dojení se již obsah protilátek snižuje na polovinu. Telata, která dostanou odpovídající množství kvalitního mleziva v co nejkratší době po narození, jsou méně náchylná k nemocem a lépe prospívají i v dalších fázích odchovu.
V prvních 24 hodinách po narození by tele mělo dostat celkem tři dávky mleziva. V následujících čtyřech dnech života obvykle telata dostávají tzv. tranzitní mléko. Samozřejmostí by měla být maximální hygiena v přípravě a podávání mléčného nápoje, zejména důkladné očištění veškerých nádob a pomůcek, ale i přesné dodržení receptur a doporučených teplot.
Období mléčné výživy je dobou, kdy se chovatel rozhoduje, zda bude dávat telatům „přebytečné“ mléko od svých krav nebo pořídí mléčnou krmnou směs. Po odstavu byla všechna testovaná telata krmena stejným koncentrovaným krmivem a pící.
Naprostá většina chovatelů musí najít takovou variantu, která bude vyhovovat jak telatům, tak ošetřovatelům, resp. nezkomplikuje příliš organizaci práce a nezvýší příliš náklady na odchov. Obvykle bývá nápoj telatům předkládán dvakrát za den.
Pokud jde o ustájení, potřebují telata ke své pohodě především odpovídající plochu, dostatek suché podestýlky a žádný průvan. V takových podmínkách se snižuje nejen riziko nachlazení, ale také vzniku průjmů, které jsou spojené s prochladnutím.
Prevenci onemocnění přispívá nejenom důsledná hygiena ustájovacích prostor a vybavení, ale také odpovídající vakcinační programy, které pomáhají zabránit či redukovat např. průjmy způsobené rotaviry, koronaviry, E-Coli a salmonelami. Ve zdravotním plánu je třeba počítat i s tím, že telata v chovu trpí častými respiračními onemocněními. Šťastné tele je zdravé a dobře vypadající a takové jalovičky mají nejlepší předpoklady vyrůst v dobré plemenice.
S využitím zahraničních materiálů připravila Ing. Anna Marcinková
Podrobněji v časopisu Náš chov 2/2021.
