Další z oblíbených odborných seminářů projektu VÚVeL ACADEMY (dříve VÚVeL FEST), zaměřený aktuálně na chov a zdraví včel, proběhl netradičně v hotelu Vista, v Brně-Medlánkách. Seminář nazvaný Zdraví včel v ohrožení zahájila a moderovala doc. MVDr. Soňa Šlosárková, Ph.D., garantka celého projektu. Zajímavé odborné přednášky přinesli pracovníci Výzkumného ústavu veterinárního lékařství, v. v. i., Masarykovy Univerzity, Univerzity Palackého v Olomouci i Výzkumného ústavu včelařského v Dole.
Seminář zahájil doc. RNDr. Pavel Hyršl, Ph.D., (Masarykova univerzita– MUNI) s prezentací Zdraví a imunita včel. V porovnání s člověkem mají včely imunitní systém založený na jiných principech, protože nemají lymfocyty ani protilátky, tj. nemají tak zvanou získanou imunitu. Na druhou stranu mají včely plně funkční vrozenou imunitu, která jim umožňuje reagovat velmi efektivně na okolní prostředí a patogeny. Imunitní reakce zprostředkovávají buňky (hemocyty) a molekuly cirkulující v tělní tekutině – hemolymfě. Cílem experimentů, které jsou na MUNI realizovány, je definovat základní imunitní parametry zdravých včel a také naopak studovat vliv patogenů nebo jiných stresových vlivů na imunitu a zdraví včel.
Roztoči u včel
Nové poznatky o vlivu roztoče Varroa destructor na fyziologii a imunitu včel představil Mgr. Pavel Dobeš, Ph.D., (MUNI). Existence parazitických roztočů na včelách v úle je jednou z příčin pozorovaných ztrát včelstev, a tedy i globálním problémem ovlivňujícím mimo jiné biodiverzitu a zemědělství. I přes roky intenzivního výzkumu nejsou složité interakce mezi roztoči druhu Varroa destructor a včelami plně popsány. V prezentaci demonstroval studie, ve které byla použita jedinečná kombinace transkriptomických, proteomických, metabolomických a funkčních analýz s cílem odhalit podrobnosti vlivu roztočů Varroa a přidružených infekcí na organismus včely medonosné. Prezentovaná studie financovaná grantem Ministerstva zemědělství NAZV QK1910286 bude brzy publikována v odborném časopise Insect Biochemistry and Molecular Biology.
Krmný sirup
Využití krmného sirupu z řasy Chlorella vulgaris pro včely popsala Mgr. Silvie Dostálková, Ph.D., (Univerzita Palackého v Olomouci). Kvalitní výživa včel je důležitá pro správné fungování včelího organismu. Má vliv na fyziologický vývoj včelstva, ale například i na správné fungování imunitního systému. Aplikace řasy v podobě roztoku cukerného sirupu nemá negativní efekt na trávicí systém ani na oxidační rovnováhu včely medonosné a má pozitivní efekt na množství proteinu vitellogeninu.
Elektromagnetické pole
Doc. RNDr. Martin Vácha, Ph.D., (MUNI) se své přednášce Včely a elektromagnetická pole zaměřil na přiblížení aktuální situace ve výzkumu možných vlivů elektromagnetického záření na životní funkce včely medonosné a hmyzu obecně. Za nejlépe prokázanou oblast citlivosti k magnetickým polím označil přirozený smysl hmyzu pro zemský magnetismus. Na tuto studii navázal Ing. Dalibor Titěra, CSc., (VÚVč Dol) s příspěvkem o využití proletové haly při studiu zdraví včel. První snahy chovat včely v uzavřeném prostoru pro účely výzkumu byly již v 19. století. Průlom v úspěšnosti přinesla proletová hala postavená v Utrechtu týmem Joba van Praagha v roce 1971. Druhá hala byla postavena brzy na to v Německu. Třetí v Evropě, a tehdy největší, postavil Ing. Vladimír Veselý jako součást nové budovy Výzkumného ústavu včelařského v Dole postavené 1972. V proletové hale se podmínky více podobají životu venku. Ani dobře živené a silné včelstvo v proletové hale nikdy neprojevilo rojovou náladu.
Dezinfekční přípravek
Soudobé virózy detekované ve vzorcích včelařů z České republiky připomněla ve své přednášce Použití dezinfekčních přípravků ve včelařské praxi RNDr. Jana Prodělalová, Ph.D., (VÚVeL). Vzhledem ke způsobu života je včela medonosná neustále vystavována infekčnímu tlaku nejrůznějších patogenů včetně virů. Viry se mohou přenášet mnoha způsoby. K přenosu mezi včelou medonosnou a dalšími druhy hmyzích opylovačů dochází zejména při sdílení potravních zdrojů. Nejvýznamnějším biologickým vektorem mnoha patogenních virů je parazitický roztoč Varroa destructor. Zajímavý příspěvek o varroa-rezistentních včelách ve Švédsku slyšeli účastníci od Mgr. Elišky Čukanové (VÚVeL). V 70. letech minulého století byl roztoč Varroa destructor, parazit a původce nejvýznamnějšího onemocnění včel, zavlečen do Evropy.
Mikrobiom včel
Poslední přenášku držela Ing. Saetbyeol Lee (ČZU Praha), která se zaměřila na představení role střevního mikrobiomu včel a vyhlídkám na užití probiotik ke zlepšení jejich zdraví. Nejprve krátce představila včelaření v Koreji, kde v roce 2020 bylo cca 27 500 včelařů a cca 2 745 tisíc úlů. V posledních letech zde byly vážné problémy s výskytem Sacbrood viru s vysokou úmrtností a Syndromem zhroucení včelstev. Mikrobiom včel je tvořen dominantně 5 bakteriálními druhy, a to Snodgrasella alvi, Gilliamella apicola, Frischella perrara, Lactobacillus Firm 5 a Firm 4 a Bifidobacterium asteroides. Byla provedena již řada studií o vlivu probiotik s protichůdnými závěry, nicméně převažují ty, které dokládají pozitivní efekt.
Seminář bohatě navštívený (100 účastníků) přinesl poutavé přednášky na vysoké úrovni a také umožnil živou diskusi jak mezi včelaři navzájem, tak mezi včelaři a vědci. Sborník prezentací z tohoto semináře zájemci mohou nalézt na https://www.vri.cz/archiv-vuvel-academy-a-ctpz/.
Doc. MVDr. Soňa Šlosárková, Ph.D., Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v. v. i. , Brno*
