Průměrná užitkovost českého strakatého skotu v minulém roce vzrostla o 81 kg na 6519 kilogramů mléka. V plemenné knize je zapsáno 143 775 krav z 1062 chovů. V jejím hlavním oddíle je potom zapsáno 68,2 procenta plemenic. To jsou některé údaje, které zazněly na 19. řádném členském shromáždění Svazu chovatelů českého strakatého skotu koncem března ve Větrném Jeníkově
Zprávu o činnosti svazu přednesl jeho předseda Ing. Roman Šustáček. „Loni jsem z tohoto místa hodnotil svoje první volební období v čele svazu chovatelů. Teď tu stojím znovu, abych skládal účty za uplynulý rok, který byl pro všechny z nás tvrdou zkouškou, byl rokem, kdy chovatelé dojnic končili hluboko v červených číslech a to bez ohledu na plemeno či úroveň produkce,“ konstatoval na úvod svého vystoupení předseda svazu.
Připomněl také nelehkou dobu, v jaké se chovatelé nacházejí: „Obecně v našich podnicích došly rezervy které byly vyčerpány v loňském roce. Zastavují se investice. Cena mléka v roce 2008 činila 8,76 Kč za litr, naproti tomu cena v roce 2009 byla jen 6,14 korun. Také změna výpočtu poskytování TOP-UP od roku 2008 na zemědělskou půdu byla další ránou pro chovatele dojeného skotu,“ uvedl Ing. Šustáček.
Podle jeho názoru se ve všech podnicích s touto situací intenzivně bojuje, například snižováním mezd, využíváním podpory v nezaměstnanosti přes zimní období, snižováním počtu zaměstnanců, významné je také snížení nákladů na hnojení a chemickou ochranu rostlin a mnoho dalších opatření. „Ale to nejde donekonečna,“ uvedl předseda svazu.
Mlékárenský průmysl a řetězce
Tento stav jako by se podle slov Ing. Šustáčka netýkal českého mlékárenského průmyslu. „Nárůst ceny suroviny je velmi vláčný. Jak je možné, že zpracovatelská kapacita mlékáren je v České republice 3,2 miliardy litrů a zpracovává se 2,3 miliardy litrů? Jako by si mlékaři neuvědomovali, že za nějaký čas nebudou mít z čeho vyrábět. S tím souvisí alarmující skutečnost, že v roce 2009 poklesl stav dojených krav o deset procent a to není zdaleka konec tohoto nešťastného trendu,“ sdělil publiku předseda SCHČSS. K obchodním řetězcům se nechtěl vyjádřit vůbec. Pouze poděkoval vedení Agrární komory za zvýšený a cílený tlak na Úřad pro hospodářskou soutěž a také za organizaci dalších akcí podporujících chov skotu.
Odbytové organizace
Podle názoru předsedy svazu je jediná šance pro vyjednávání o ceně mléka spojení prvovýrobců do velkých, funkčních, možná i nadnárodních odbytových organizací, které budou mít větší sílu v těchto jednáních uspět. Posluchačům sdělil, že na poslední radě ministrů zemědělství došlo k většinové dohodě o tom, že evropská legislativa musí udělat výjimku pro sdružování producentů mléka tak, aby nebyli omezeni 15% hranicí ovládání trhu. „Pokud se tato myšlenka dotáhne do zdárného konce, pak záleží pouze na nás chovatelích, zda se dokážeme oprostit od části své suverenity a dohodnout se na větší míře propojení tak, abychom si zajistili lepší ceny,“ konstatoval Roman Šustáček.
Dále připomněl, že svaz v této těžké době neseděl se založenýma rukama. Organizoval nebo se zúčastnil na mnoha akcích, například na demonstracích v Praze či Lucemburku.
„Bohužel výsledek pro chovatele dojeného skotu z hlediska přímé podpory byl pro kritický rok 2009 nulový. V této souvislosti musím konstatovat, že ministerstvo zemědělství a zvláště jeho nejvyšší úředníci nesehráli v této problematice aktivní roli, tak jak jsme od nich očekávali. Naopak, aktivita ministerstva a souvisejících úřadů se přesunula do pozice kontrol a ztěžování běžného výkonu zemědělské praxe. Avšak rozpoutaná debata o sektoru mléka vedla k tomu, že se s přispěním Agrární komory České republiky a řady dalších organizací podařilo dosáhnut některých změn, které se nás chovatelů dojeného skotu budou týkat v letošním roce. Ať už se jedná o připravovanou podporu pro chovatele dojnic dle článku 40 – dodatečné podmínky welfare, nebo možnost využití článku 68 až po diskusi o národních doplňkových platbách (TOP-UP) a jejich podobě pro rok 2010,“ konstatoval předseda.
Podle jeho slov nenahradí tyto finance ztráty z výroby mléka v loňském roce, přesto je každá koruna dobrá. Je i mírným optimistou, co se týče ceny mléka. „Nicméně je nejvyšší čas, aby Evropská unie připravila smysluplný systém řízení trhu s mlékem, zakončil Ing. Šustáček.
Svazová soutěž
Součástí programu členského shromáždění bylo také vyhodnocení svazové soutěže za rok 2009. mezi chovateli s 10 až 30 normovanými laktacemi zvítězil Petr Pošusta z kraje Vysočina s průměrným nádojem 8382 kg mléka. V kategorii 31 až 100 normovaných laktací se na zlaté příčce umístilo Agro Družstvo Načeradec ze středočeského kraje s užitkovostí 9479 kg, za ním skončil Jihočech Michal Doležal (9458 kg) a na třetím místě byl oceněn školní zemědělský podnik Nový Jičín patřící pod VFU v Brně (průměrná užitkovost 8 030 kg mléka, Jihomoravský kraj).
V kategorii zahrnující 101 až 300 laktací bylo pořadí následující: v AZ Holding, a. s., z kraje Vysočina nadojili 8563 kg mléka a zajistili si tak první příčku. Pomyslnou stříbrnou medaili si do stejného kraje odvezli zástupci ZD Nová Ves-Víska (8452 kg) a na třetím místě skončilo ZD Čechtice ze středních Čech (8320 kg).
Čtvrtou kategorie s rozmezím 301 až 500 normovaných laktací ovládlo Zemědělské družstvo Bělčice z Jihočeského kraje s průměrnou užitkovostí 8454 kilogramů mléka. Za ním se umístila ZS Nalžovice, a. s. (Středočeský kraj, 8091 kg) a Agro-Stonařov, družstvo z kraje Vysočina (8051 kg).
V kategorii nad 501 uzávěrek s přehledem zvítězila Zemědělská akciová společnost Koloveč z Plzeňského kraje s průměrným nádojem ve výši 8399 kilogramů před ZD Krásná Hora, a. s. ze středních Čech (8026 kg mléka).
