14.02.2002 | 10:02
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Zhodnocení vybraných ukazatelů kvality ovčího mléka při aplikaci polointenzívní výživy na bázi pastvy

Hlavním produkčním zaměřením v našem chovu ovcí je produkce jatečných jehňat, avšak v uplynulých deseti letech se někteří naši chovatelé ovcí začali orientovat na chov mléčných plemen ovcí, respektive na vlastní zpracování mléka na ovčí sýry.

Vzhledem k rostoucímu zájmu spotřebitelů o kvalitní produkty z ovčího mléka, které jsou však v drtivé většině na našem trhu zahraničního původu, je možno konstatovat, že chov ovcí se zaměřením právě na tuto produkci má svoje opodstatnění a perspektivu s tím, že v budoucnu by se chov dojných ovcí mohl stát zajímavou alternativou v rámci živočišné výroby. V našich chovech ovcí zaměřených na produkci mléka jsou především využívána plemena zušlechtěná valaška a cigája, kdy v posledním období se především v malochovech rozšiřuje chov ovcí plemene východofrízská ovce.

Krmná dávka
Sledování vybraných ukazatelů ovčího mléka a to konkrétně obsahů sušiny, tuku, bílkovin a laktózy, tedy v podstatě všech nejdůležitějších kvalitativních ukazatelů, v průběhu druhé laktace bylo realizováno u sedmi bahnic plemene východofrízská ovce jenž byly chovány v malochovu na farmě Juřinka (okres Vsetín). Sledování probíhalo v roce 1999, když porody sledovaných bahnic proběhly v měsíci březnu. Odběry vzorků mléka byly realizovány v šesti časových intervalech a to konkrétně v průměrném 40, 75, 110, 136, 181 a 218 dni laktace. Průměrná dojivost sledovaných bahnic byla 212 l/ laktaci. Krmná dávka na bahnici se v intervalu od porodu do 30. 4. skládala ze sena lučního (ad libitum), 1,0 kg krmné řepy, 0,4 kg jadrné směsi, která byla složena z 50 % pšenice a 50 % ječmene ozimého a minerálního lizu. Základem krmné dávky v intervalu od 1. V. do konce laktace (30. X.), tedy v období našeho sledování, byla celodenní pastva na trvalém pastevním porostu, přičemž další komponenty krmné dávky byly: seno luční (0,5 kg/kus/den), jadrná směs stejného složení jako v období od narození do počátku pastvy (0,25 kg/kus/den) a minerální liz. Laboratorní analýzy vybraných ukazatelů kvality ovčího mléka byly provedeny v laboratoři mléka na Ústavu technologie potravin MZLU v Brně podle tzv. klasické metody analýzy mléka.

Změny základních složek mléka
Výsledky zhodnocení dynamiky změn základních složek ovčího mléka v průběhu laktace je uvedeno v tabulce. Průměrný obsah sušiny se v intervalu od 40. do 218. dne laktace postupně zvyšoval, kdy ve 40. dni laktace činil průměrný obsah sušiny 13,54 %, ve 110. dni laktace 16,35 % a ve 218. dni laktace již 20,23 %. Nejvyšší rozdíly mezi průměrnými obsahy sušiny z pohledu jednotlivých po sobě následujících odběrů byly zaznamenány v intervalu mezi 40. a 75. dnem laktace (+ 1,64 %), kdy v tomto případě byl stanoven statisticky průkazný rozdíl (P  0,05) mezi průměrnými hodnotami, a v intervalu mezi 181. a 218. dnem laktace (+ 2,08 %), kdy však v tomto případě byl stanoven statisticky vysoce průkazný rozdíl (P  0,01) mezi průměrnými hodnotami. Naproti tomu však v intervalu mezi 136. a 181. dnem laktace nebyl zaznamenán statisticky průkazný nárůst obsahu sušiny, v tomto případě se konkrétně zvýšil průměrný obsah sušiny pouze o 0,41 %.
Průměrný obsah tuku se v intervalu od 40. do 218. dne laktace taktéž, stejně jako v případě sušiny, postupně zvyšoval, ve 40. dni laktace činil 3,14 %, ve 110. dni laktace 5,35 % a ve 218. dni laktace již 6,98 %. Nejvyšší nárůst průměrného obsahu tuku z pohledu jednotlivých po sobě následujících odběrů byl zaznamenám v intervalu mezi 40. a 75. dnem laktace (+1,26 %), když v tomto případě byl zaznamenán statisticky vysoce průkazný rozdíl (P  0,01) mezi průměrnými hodnotami, a následně v intervalu mezi 75. a 110. dnem laktace (+0,95 %), v tomto případě byl stanoven pouze statisticky průkazný rozdíl (P  0,05) mezi průměrnými hodnotami. Naproti tomu nejvyrovnanější hodnoty průměrného obsahu tuku byly stanoveny ve 136. a 181. dni laktace (6,04 %, respektive 6,28 %), kdy mezi průměrnými obsahy tuku stanoven statisticky průkazný rozdíl.
Stejně jako v případě sušiny, respektive tuku i v případě bílkovin byly stanoveny postupně se zvyšující jejich průměrné obsahy v závislosti na dni laktace. Nejnižší průměrný obsah bílkovin byl zaznamenán ve 40. dni laktace (4,46 %), přičemž nejvyšší průměrný obsah byl zaznamenán ve 218. dni laktace (7,11 %), mezi těmito průměrnými hodnotami byl stanoven statisticky vysoce průkazný rozdíl (P  0,01). Ze statistického porovnávání mezi průměrnými obsahy bílkovin z pohledu jednotlivých po sobě následujících odběrů však oproti výše hodnoceným ukazatelům kvality mléka vyplývá, že ani v jednom případě nebyl mezi nimi stanoven statisticky průkazný rozdíl, přičemž z konkrétního porovnání dynamiky změn průměrných obsahů tuku a bílkovin mezi jednotlivými odběry vyplývá, že v případě bílkovin bylo zvyšování se průměrných obsahů podstatně rovnoměrnější (od 0,33 % do 0,62 %) oproti tuku (od 0,27 % do 1,26 %).
Pokud jde o průměrný obsah laktózy, zde byl stanoven nejvyšší obsah průměrný obsah této látky ve 40. dni laktace (5,09 %), poté do 110. dne laktace byl zaznamenán statisticky neprůkazný pokles průměrných obsahů laktózy, když v 75. dni laktace činil průměrný obsah laktózy 4,91 % a ve 110. dni laktace 4,44 %, přičemž v následujícím období, tedy konkrétně ve 136., 181. a 218. dni laktace byly stanoveny v podstatě totožné průměrné hodnoty laktózy opětovně bez statistické průkaznosti (4,44, respektive 4,45 %).

Obsah mléčných složek v průběhu laktace
Ze zhodnocení základních parametrů kvality ovčího mléka při aplikaci polointenzivní výživy vyplývá, že v případě sušiny, tuku a bílkovin byly stanoveny postupně se zvyšující obsahy v závislosti na dni laktace, když nejvyšší rozdíly mezi průměrnými obsahy sušiny z pohledu jednotlivých po sobě následujících odběrů byly zaznamenány v intervalu mezi 40. a 75. dnem laktace (P  0,05) a v intervalu mezi 181. a 218. dnem laktace (P  0,01). Nejvyšší nárůst průměrného obsahu tuku při (P  0,01) z pohledu jednotlivých po sobě následujících odběrů byl zaznamenám v intervalu mezi 40. a 75. dnem laktace, když následně v intervalu mezi 75. a 110. dnem laktace byl stanoven (P  0,05) mezi průměrnými hodnotami. Ze statistického porovnávání mezi průměrnými obsahy bílkovin z pohledu jednotlivých po sobě následujících odběrů však oproti výše citovaným ukazatelům vyplývá, že ani v jednom případě nebyl stanoven mezi nimi statisticky průkazný rozdíl, když stejná tendence byla zaznamenána i v případě průměrných obsahů laktózy.

Sledování bylo realizováno s podporou MSM 4321 00001.
Dr. Ing. Jan Kuchtík, Ivana Kašíková, H. Řezníčková, doc. Ing.Stanislav Gajdůšek, CSc.,
MZLU v Brně

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down