Ziskový potenciál masného skotu – hledání strategií k prosperitě

Investice do špičkového plemenného býka představuje pro chovatele masného skotu jeden z nejvýznamnějších výdajů, který má zásadně ovlivnit genetický pokrok stáda na několik let dopředu. Často však zapomínáme, že nákupem na aukci proces teprve začíná a kritických je prvních několik týdnů po převozu zvířete na novou farmu. Seminář společnosti AB Plus Beneš v Nepomuku nabídl hluboký vhled problematiky chovu masného skotu – od výživy, přes správnou zootechniku až po péči o končetiny. Jednatelka společnosti AB PLUS – Beneš, s. r. o. Ing. Mgr. Kateřina Benešová přivítala 28. května v nepomuckém pivovaru Zlatá kráva chovatele masného skotu a přednášející odborníky. 

MVDr. Břetislav Pojar, dlouholetý praktik, vystoupil s tématem péče o nově nakoupeného plemenného býka: 

„Mladý býk přicházející z odchovny (OPB) je zvíře, které bylo po dobu několika měsíců podrobeno intenzivnímu výkrmu, aby se projevil jeho plný genetický růstový potenciál. V testu běžně dostávají býci až 7 i více kilogramů koncentrátu denně. Chovatel si přiveze býka a často má pocit, že se zvíře musí přizpůsobit jemu. Je to ale přesně naopak – my se musíme přizpůsobit metabolismu toho zvířete,“ upozornil MVDr. Pojar. Prudká změna prostředí a krmné dávky vyvolává tzv. adaptační syndrom, což je komplexní stresová zátěž, která může býka trvale poškodit.

Adaptační syndrom: Přechod z „luxusu“ do reality

Pokud býk po převozu extrémně zhubne, dochází k uvolnění vazivového aparátu. Povolí vazy fixující páteř, což vede k prosednutí hřbetní linie, a rozvolní se kloubní pouzdra. Výsledkem jsou oteklá hlezna, měkké spěnky a neschopnost býka bezbolestně provést skok při připouštění. Ideálním řešením je podle přednášejícího domluvit se s původním chovatelem, nechat býka na místě o 14 dní déle a začít s postupnou restrikcí jádra ještě v původním prostředí. Pokud to nejde, musí chovatel na nové farmě začít s krmením opatrně – první dny nabízet pouze kvalitní seno a postupně přidávat senáž a koncentráty, aby se předešlo průjmům a zastavení činnosti bachoru.

Sociální hierarchie

Jednou z největších zootechnických chyb je okamžité vpuštění nového býka do stáda plemenic nebo mezi starší, teritoriálně založené býky. Mladý býk z odchovny nemá vybudované sociální návyky a v hierarchii skupiny je na nejnižším stupni. „Pokud chcete dát přivezeného plemeníka z odchovny rovnou mezi dospělé býky, tak je lepší ho rovnou zastřelit. Ušetříte trápení jemu i sobě,“ uvedl Pojar s nadsázkou, která ale v řadě případů odráží realitu.

Při bitkách dochází k fatálním zraněním: přeražení pažních kostí, zničeným kolenním kloubům nebo vzniku břišních kýl po úderech hlavou do slabin. I když býk přežije, stres z napadání staršími kusy může vést k tomu, že se psychicky „zlomí“ a přestane vyhledávat říje, i kdyby byl po fyzické stránce v pořádku. Doporučením je býka nejdříve „vychodit“ na menší pastvině s několika březími kravami, aby si zvykl na pohyb v terénu a zpevnil svalstvo, než nastoupí do plné sezóny.

Paznehty: Individuální záležitost

Zatímco v chovu mléčného skotu je kulhání stádovým problémem, u masného skotu jde o záležitost individuální, která je o to bolestivější, že se obvykle projeví u plemeníka uprostřed připouštěcí sezóny. MVDr. Ondřej Bečvář zdůraznil, že diagnostika je základem úspěchu. Je nutné rozlišit, zda jde o onemocnění samotného paznehtu, nebo o tzv. „upper leg lameness“ – kulhání nad paznehtem. Pokud má býk například prasklý zkřížený vaz v koleni, je jeho kariéra v masném chovu prakticky u konce, protože operace se ekonomicky nevyplatí. Býk je vyřazen ze stáda a z plemeníka se stává býk na maso.

Více najdete v Našem chovu 7/2026.*