Výživáři, chovatelé i výkrmci se obvykle zajímají o alternativní krmiva, protože by se mohlo jednat o možnost, jak zlevnit krmnou dávku, a tedy i snížit náklady na kilogram přírůstku, či přispět výživou k lepšímu fungování organismu chovaných zvířat a jejich welfare. V posledních letech se vědci opět zaměřili na testování žita. Díky jedinečnému složení vlákniny jej odborníci na výživu člověka již dlouho upřednostňují před pšenicí. Ale může být tato obilovina prospěšná i ve výživě hospodářských zvířat?
V Německu, na Veterinární univerzitě v Hannoveru probíhal výzkum na téma stravitelnosti žita a jeho prospěšnosti v krmné dávce prasat.
Vědci testovali, jaké množství žita by bylo možné použít v krmné dávce pro prasata a s jakými účinky. V rámci studie pracovali s odstavenými selaty, která na počátku čtyřtýdenního testu vážila kolem 16 kg. Zkoumali vliv krmné směsi založené na žitu na příjem krmiva, přírůstek hmotnosti a další parametry užitkovosti. Kontrolní skupina dostávala konvenční krmivo pro odchov selat s 69% podílem pšenice, strukturální složku představovalo 10 % ječného šrotu a za zdroj bílkovin byla zvolena sója. V krmivu pokusných skupin vědci nahradili různý podíl pšenice žitem. Navzdory předsudkům nebyly prokázány žádné nevýhody při krmení žitem, a to ani u směsi pro odchov, která obsahovala až 69 % žita. Výsledky experimentu jim potvrdily, že i mladá prasata mohou konzumovat žito bez problémů. Za standardizovaných podmínek vědci experimentálně infikovali selata salmonelami. Kontrolní skupina dostávala běžné krmení pro odstavená selata, zatímco ta pokusná směs se 69 % žita. Za 14 dnů po infekci vylučovala selata z pokusné skupiny podstatně méně salmonel a výsledek byl potvrzen ve všech dalších opakováních experimentu. Mimo to vědci předpokládali, že vyšší stupeň naplnění střev a zvýšená tvorba butyrátu také mohou vést k vyšší pohodě mezi zvířaty. Vědci z University of Illinois se zase zaměřili na to, zda by hybridní žito mohlo nahradit kukuřici v krmné směsi pro prasata od počátku do ukončení výkrmu, aniž by došlo k ohrožení důležitých vlastností jatečného těla.
Hybridní žito sice může nahradit část ječmene nebo pšenice v krmné směsi pro prasata ve výkrmu s minimálním vlivem na růstovou křivku nebo charakteristiky jatečného těla, ale při velmi vysokém podílu žita místo pšenice v krmné dávce prasat v závěru výkrmu by mohlo dojít k poklesu příjmu krmiva. Ještě menší množství informací měli vědci o vlivu náhrady kukuřice žitem. Proto se rozhodli pro experiment, při němž testovali teorii, že se průměrný denní přírůstek a charakteristiky jatečného těla nebudou významně lišit, pokud hybridní žito zčásti nebo zcela nahradí kukuřici v krmné dávce vykrmovaných prasat.
Výměra žita v Irsku se v posledních letech zvýšila především proto, aby pokryla poptávku lihovarů, ale mimo to se jedná o efektivní obilovinu dosahující relativně vysokých výnosů za příznivých nákladů. Navíc jsou moderní odrůdy mnohem odolnější vůči plísním, a tak se snižuje riziko kontaminace mykotoxiny. Není divu, že i vědci zabývající se výživou prasat z Teagasc připravili pokus, v němž do krmné dávky prasat ve výkrmu zařadili žito, aby sledovali jeho účinky. Pokus trval jedenáct týdnů a během této doby měla prasata přístup ke krmivu bez omezení. Zdraví prasat a jejich přírůstky byly během pokusu vynikající.
I v tomto případě tedy mohli vědci dojít k závěru, že přídavek žita do výše až 60 % krmné dávky může vést k výborným výsledkům při výkrmu prasat a žito lze považovat za bezpečnou ingredienci k využití v krmných směsích pro prasata.
S využitím zahraničních materiálů připravila Ing. Anna Mikšovský Marcinková
Podrobněji v časopisu Krmivářství 3/2022.
