Cílem příspěvku je podat stručnou zprávu o vývoji ekologického zemědělství (EZ) se zaměřením na živočišnou výrobu a spotřebu živočišných biopotravin.
Celková plocha půdy využívaná v režimu EZ postupně od roku 2012 narůstá a v roce 2022 zabírala 575 464 ha (ÚZEI, 2023). V akčním plánu týkajícím se EZ, který Evropská komise předložila v březnu 2021 jako součást strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ (Farm to Fork), je jedním z cílů dosáhnout toho, aby do roku 2030 bylo 25 % rozlohy zemědělské půdy v EU využíváno pro EZ. Tento cíl, zatím jako jediná země v EU, splňuje Rakousko s více než 26 % půdy v EZ. České republice s 16 % podílem (podle LPIS) patří šesté místo ze všech zemí EU. Pro srovnání v Německu je podíl půdy v EZ 10 %, na Slovensku 8,5 % a v Polsku jsou to pouze necelá 4 % (FiBL, 2021). Nejvyšší podíl ekologicky obhospodařované půdy v ČR zaujímají trvalé travní porosty (79 %), následuje orná půda (20 %) a na trvalé kultury připadá 1 %. Ekologickými zemědělci bylo v ČR v roce 2022 obhospodařování 45 % trvalých travních porostů, necelých 5 % orné půdy a 15 % ploch trvalých kultur z celkové výměry zemědělského půdního fondu ÚZEI, 2023).
Počet ekologických zemědělců narůstá úměrně se zvětšováním plochy obhospodařované půdy a podle REP jejich počet za rok 2022 dosáhl 5049 (k 29. 11. 2023 to bylo 5 379), přičemž nejvyšší počty ekologických farem se nacházejí v Jihočeském a Plzeňském kraji. Za rok 2022 bylo registrováno 990 samotných výrobců biopotravin a 439 ekologických zemědělců, kteří jsou současně také výrobci biopotravin (REP, 2023). Z registrovaných výrobců biopotravin se 379 věnovalo zpracování a konzervování masa, výrobě masných a mléčných výrobků (ÚZEI, 2023). Mezi největší výrobce biomasa a masných výrobků v roce 2021 patřily Biopark, s. r. o., Maso uzeniny Polička, a. r. a My Food Wholesales, s. r. o. Co se týče mléka a mléčných výrobků, největšími výrobci byly Hollandia Karlovy Vary, s. r. o., Olma a. s. a Polabské mlékárny. Z výrobců vajec to byla firma Schubert partner, a. s. (ÚZEI, 2023).
Stavy hospodářských zvířat chovaných v režimu EZ se každoročně navyšují. V roce 2022 činil jejich celkový počet 438 481 kusů. Graf 2 také zobrazuje zastoupení jednotlivých druhů hospodářských zvířat, které je dlouhodobě více méně vyrovnané. Největší podíl ze všech ekologicky chovaných zvířat zaujímá skot (okolo 60 %), následován chovy ovcí a koz (18 %) a drůbeže (15 %). Podíl ekologicky chovaných dojnic na celkovém počtu skotu v EZ činil 2,5 %, zatímco v konvenčním zemědělství tvořily dojnice 25 % stavů. Pro srovnání v roce 2013 to bylo 3,6 % v EZ oproti 27,6 % v konvenci. Podíl samotných ovcí ze všech zvířat v EZ za rok 2022 činil 16,6 %, přičemž v roce 2012 to bylo 29 %, ale od roku 2016 ukončovaly mnohé farmy svou činnost a stavy ovcí tak začaly klesat. Chov koz, podobně jako chov koní, se podílel zhruba 2 % na celkovém počtu zvířat chovaných v EZ. Ekologický chov drůbeže byl v průměru z 54 % zastoupen chovem brojlerů a zbytek tvořily nosnice. Do roku 2020 měl narůstající tendenci, roce 2020 však došlo k výraznému snížení stavů nosnic kvůli výskytu salmonelózy a rekonstrukci hal pro ustájení u významného producenta konzumních vajec. V roce 2021 došlo k významnému nárůstu zhruba o 15 tisíc kusů drůbeže v EZ, z čehož většinu tvořily nosnice (MZe, 2022). Celkově nejmenší podíl zaujímají ekologicky chovaná prasata, jejichž zastoupení je trvale nižší než 1 %, a to i přesto, že v jejich absolutních počtech jsou zaznamenávány nárůsty.*
Ing. Magdaléna Štolcová, Ph.D.
Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i., Praha
Kontakt: stolcova.magdalena@vuzv.cz
Celý článek najdete v Našem chovu 1/2024.
