18.03.2008 | 07:03
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Živočišné biotechnologie ve vývoji

Nové vědecké poznatky, větší efektivita zemědělských provozů i zpracovatelského průmyslu, to byla témata sedmnáctého ročníku mezinárodní konference Biotechnologie 2008, která proběhla v Českých Budějovicích. Jednotlivé přednáškové sekce měly pokrýt co největší úsek chovu, šlechtění a zdraví zvířat stejně jako pěstování, šlechtění a ochrany rostlin.

Přednášky úvodního plenárního jednání, jehož předsedou byl prof. Ing. Václav Řehout, CSc., byl věnovány tématům: biozemědělství a geneticky modifikované organismy – konflikt zájmů či racionální spolupráce, globální kontext evropské regulace GMO, biotechnologie a současná zdravotní situace v chovech zvířat. Odborné přednášky pak probíhaly ve čtyřech sekcích, a sice živočišné biotechnologie, rostlinné biotechnologie, prevence a ochrana zdraví zvířat a biotechnologie v tvorbě a ochraně životního prostředí. V rámci dvoudenní konference, kterou pořádaly Zemědělská fakulta Jihočeské univerzity a Česká akademie zemědělských věd mohli účastníci vyslechnout asi šedesát přednášek a shlédnout přes 180 posterů. Po skončení jednotlivých sekcí byly vždy organizovány diskuse právě u vystavených posterů.
 
Biozemědělství a GMO
– konflikt zájmů či spolupráce?
Podle slov prof.RNDr. Zdeňka Opatrného, CSc., z Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity je statisticky doloženo, že ekologické zemědělství celosvětově nabývá na rozsahu. Zároveň je však víc než jasné, že světovou populaci není možné uživit pouze produkty ekologického zemědělství. Jistá koexistence konvenčního a ekologického zemědělství bude tedy do budoucna nutná. Oboustranně prospěšné může být toto „soužití“ pouze za předpokladu, že všichni zainteresovaní dokážou odlišit odborné problémy od ideologických.
Konvenční šlechtění rostlin již dlouhodobě čelí problémům vyčerpání vhodných genových zdrojů, tedy vnášení potřebných genů rezistence do daných plodin technikami pohlavního křížení. Nové technologie přímého genového přenosu však tuto možnost nabízejí. Jejich výsledek může mít význam jak pro konvenční zemědělství, tak i ekologické. Pro Evropu i ostatní státy je používání GMO odrůd v organickém zemědělství možností, jak chránit pěstované plodiny před různými patogeny, které nelze v ekologickém zemědělství používat.
 
Živočišné biotechnologie
Prof. Ing. Josef Dvořák, CSc., z brněnské Mendelovy zemědělské a lesnické unierzity v úvodu své přednášky vysvětlil samotný pojem živočišné biotechnologie. Uvedl, že v současné době se význam tohoto pojmu posunul spíše do oblasti molekulární biologie. V nedávné minulosti se pod termínem živočišné biotechnologie skrývala především inseminace, embryotransfer, tedy metody sloužící k reprodukci zvířat. Ještě před tím se živočišnou biotechnologií chápalo podrobné studium látkových a energetických přeměn v živočišném organismu.
 
Zdravotní problematika v chovech drůbeže
Přibližně polovina z celkového počtu nosnic (asi 12 milionů) chovaných v České republice je v drobnochovech, kde mají nosnice užitkovost 200 až 240 kusů vajec za rok. Na jejich zdravotní stav má vliv úroveň chovatelské péče, zoohygienické podmínky chovu a výživa. V těchto chovech se vyskytují kvůli možnému přístupu volně žijícího divokého ptactva onemocnění, jako jsou tuberkulóza, tyf drůbeže, kokcidióza, leukóza, avitaminózy, ale i Newcastelská choroba, uvedl ve své přednášce MVDr. Karel Vondrka ze Státní veterinární správy ČR.
Druhá polovina z chovaných nosnic se chová v klecích v různých technologiích. Užitkovost těchto nosnic se pohybuje kolem 300 a více kusů vajec za rok. U klecově chované drůbeže jsou většinou nosnice pod stálou veterinární kontrolou, důsledně se provádí preventivní péče a řada vakcinací a zdravotních zkoušek.
Zdravotní stav klecově chovaných nosnic má své přednosti, o čemž svědčí fakt, že ztráty úhynem dosahují hodnot od 0,2 do 0,5 % za měsíc, zatímco v 60. a 70. letech byl úhyn některých dovážených hybridů až 20 – 22 % za snáškové období. Příčinou ztrát u nosnic bývají podle rozborů žloutkové peritonitidy, ruptury žloutkových koulí a aseptické záněty v dutině tělní, tukové degenerace jater, dna, kanibalismus, fraktury končetin a úrazy. V žádném případě se nejedná o infekční virové a bakteriální choroby.
Ke zřizování alternativních způsobů chovu nosnic přispělo vydání směrnice Evropské rady č. 74/1999/EC, ve které jsou stanoveny minimální požadované standardy pro ochranu nosnic. Alternativní chovy nosnic mají několik společných rysů. Drůbež se chová ve větších nebo velkých skupinách. Nosnice se mohou volně pohybovat, snáška se realizuje v hnízdech. Vyskytuje se však kanibalismus, především na počátku snášky zanášejí nosnice mimo hnízdo. Kvůli klimatickým vlivům bývá výběh rozbahněn, nosnice jsou v kontaktu s trusem, čímž se zvyšuje riziko infekce virovými, bakteriálními i parazitárními původci onemocnění. Snížena je i pravidelná kontrola zdravotního stavu tak chovaných nosnic.
Alternativní způsoby chovu nosnic přinášejí zlepšení welfare jednotlivých zvířat, na druhé straně jsou zvýšená rizika vzniku různých onemocnění. Přitom právě dobrý zdravotní stav je předpokladem pohody zvířat a dosahování požadované užitkovosti a následně i dobré ekonomiky chovu.
V alternativních chovech se nejčastěji můžeme setkat například s chorobami kanibalismus, askaridóza, capilarióza, cestodózy, čmelíkovitost, syngamóza, salpingitida a kokcidióza.
 
Salmonelóza drůbeže
Salmonelózu vyvolávají dva patogeny Salmonella enteritidis a Salmonella typhimurium. U mladé drůbeže je průběh choroby akutní, zatímco dospělá drůbež se stává dlouhodobým nositelem a vylučovatelem salmonel. Podle Metodického návodu Státní veterinární správy ČR k prevenci salmonelových infekcí u drůbeže se v chovech provádí testace se zaměřením na vyhledávání pozitivních hejn.
Výsledky testování se využívají k preventivním opatřením, která spočívají v používání preparátů pro likvidaci zárodků salmonel u živé drůbeže i v prostředí. Především to jsou okyselovadla krmiv a vody, probiotika. Vzhledem k možnosti vzniku onemocnění i u lidí je problematika salmonel u drůbeže v popředí zájmu, a to jak veterinární, tak i humánní hygienické služby. Lidé se mohou infikovat prostřednictvím vajec a nesprávně technologicky upraveným masem. Důraz je třeba klást především na hygienu zpracování a tepelnou úpravu drůbežích a vaječných produktů.
Zhoršení hygienických podmínek a zdravotního stavu v alternativních chovech drůbeže je dáno kontaktem velkého množství zvířat mezi sebou a přímým kontaktem s trusem. Prašnost a vysoká vrstva podestýlky jsou faktory, které umožňují rozvoj parazitů. Neméně závažným problémem je možnost kontaktu s volně žijícím ptactvem a jeho trusem.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down