17.10.2001 | 10:10
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Žížaly z Karviné

Pan Jiří Raszyk chová kalifornské žížaly od roku 1992. V té době neseriozní firmy nalákaly mnoho chovatelů na vidinu tučného zisku. Od té doby si bohužel toto odvětví nese mezi chovatelskou veřejností stín nedůvěry. Pan Raszyk ale vydržel a ponechal si chov kalifornských žížal jako vedlejší pracovní poměr. V jeho chovu v Karviné jsme jej navštívili, abychom se dozvěděli fakta o chovu tohoto nenáročného a prospěšného „hospodářského zvířete“.

Chov žížal je v podstatě velmi ekologické odvětví zemědělské výroby. Odpadní suroviny se zhodnocují a stávají se surovinou pro další zpracování. Dešťovky konzumují odpady různého druhu (viz níže) a produkují biologicky cennou masu těl, z které se získávají enzymy pro krmivářství a další obory. Vedlejším produktem je kompost používaný v zahradnictví.
K produkci se nevyužívají naše běžné evropské dešťovky, které nacházíme po dešti. K chovu se využívá šlechtěný kultivar žížaly hnojní pocházející z USA. Proto se jim někdy říká kalifornské žížaly. Záměrnou selekcí dosáhli američtí chovatelé vysoké plodnosti těchto zvířat, což se projevuje vyšším počtem žížalek v jednom kokonu a rychlejším metabolizmem (růst, rozmnožování, dospívání a vše ostatní, atd.)
Krmení rozhoduje o ekonomice
Chov žížal je v podstatě bezodpadový provoz, který navíc odpady likviduje. Ke krmení lze využít všechny suroviny ze zemědělství a potravinářství. Žížaly mohou „pojídat“ nejen hnůj, ale i slámu, odpadní zrno, šroty, staré seno, odpady ze zelinářských provozů a prodejen, znečištěnou městskou zeleň, včetně větviček, odpady z pekáren, mlýnů, čistírenské kaly (pokud neobsahují těžké kovy), odpady z papírenského průmyslu a řadu dalších materiálů. Žížaly jsou v podstatě nenáročné, intenzita chovu a jeho výkony závisí na produkční účinnosti a ceně krmiva.
Materiál určený k „recyklaci“ se rozloží po chovných záhonech a přikryje neprůsvitnou folií. Krmivo musí nejprve částečně nahnít, aby jej mohly žížaly zkonzumovat. Nikoli ovšem zplesnivět, takovým to krmivům se žížaly vyhýbají.
Chovatelé si mohou vybrat dvě cesty k ekonomickému optimu, buď jdou cestou extenzity, snaží se dostat většinu krmiv za odvoz, náklady jsou v podstatě minimální a žížaly se musí spokojit s tím, co se jim předloží. Výnos žížal je v tomto případě 2 kg a výše z jednoho čtverečního metru záhonu. Tento způsob chovu lze bez problémů kombinovat s hlavním pracovním poměrem. Krmení totiž probíhá zhruba jednou týdně.
Druhou možností je intenzivní chov, ošetřovatel předkládá kvalitnější a úživnější substráty, které se dále upravují. V takto intenzivním chovu pak může být výtěžnost z jediného metru i 10 až 15 kg žížal. Pak se ale musí chovatel věnovat žížalám zcela a nemůže počítat pouze s víkendovými „návštěvami chovu“.
Žížalí záhony má Jiří Raszyk zakryty silnou černou fólií proti světlu a ještě přes ní umisťuje polystyrenové koberce, protože i silná folie prosvítá a žížaly mají světlo opravdu velmi nerady. Záhony v Karviné mají rozlohu 600 m2, pan Raszyk využívá prostory bývalého skleníku. Jeho největší výhodou je zastínění celé plochy, teplota je ve vhodném rozmezí udržována tlením materiálu.
Pro udržení dostatečné propustnosti materiálu a prostupnosti pro dešťovky je důležitá správná vlhkost substrátu. Proto musejí chovatelé pravidelně záhony prolívat vodou. Kalifornské žížaly potřebují 80% vlhkost, té se dosahuje zaléváním jednou týdně.
K odběru kalifornských žížal přistupuje chovatel v závislosti na teplotě a intenzitě chovu asi čtyřikrát až pětkrát ročně. Nejprve chovatel položí na záhon slabou vrstvu velmi atraktivního krmiva, do kterého během několika hodin všechny dešťovky nalezou. Tato vrstva se pak přemístí na síta, pohybem sít dochází k vibracím celého profilu materiálu, pro žížaly velmi nepříjemnému, a ty se snaží prolést dolů, pryč od světla, zde je však padají do zásobníku na sběr. Po přečištění se masa žížalích těl mrazí.
Igelitové pytlíky mražených kalifornských žížal jsou pak expedovány k odběrateli. Současná cena kolem 150 Kč za kg není sice špatná, ovšem časy, kdy se za kilo platilo 230 Kč jsou dávno pryč. Kromě jistého vedlejšího příjmu jsou žížalky pro většinu chovatelů koníčkem a místem, kde tráví svůj volný čas.
Text a foto František Meixner

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Komentáře k článku

  1. pokud mohu si u vás objednat cca půl-kilo žížal byl bych velmi rád jsouc starý pán se zahradou
    nyní po úzazu chtějící se k žéžalám dostat již drahný čas.Navíc vaše dislokace je mi milá neboť jsem přes 15 let spolupracoval s vaším krajanem.Za laskavost děkuje
    M.Tripes
    Husinec
    K lomu 60
    250 68 Řež

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down