19.03.2002 | 10:03
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Zkušenosti s testací prasat v Maďarsku

Maďarsko, stejně jako Česká republika, usiluje o vstup do Evropské unie. Hlavní úsilí chovatelů a plemenářů je proto zaměřeno na úpravu norem, předpisů, HACCP, ISO norem, apod. v souladu s evropskou legislativou. Garantem těchto prací je ústav kvality řízený ministerstvem zemědělství. Zavedení a akreditace tohoto systému, který zahrnuje i systém označování zvířat, si vyžádá značné finanční prostředky.

Stavy prasat kolísají v Maďarsku kolem 5 miliónů, stavy prasnic se pohybují kolem 350 000 kusů. Šlechtění prasat v Maďarsku je založeno na poněkud odlišné platformě, než je tomu v České republice. Neexistuje zde svaz chovatelů prasat, který by prosazoval jednotný národní šlechtitelský a hybridizační program. Na trhu působí větší množství firemních hybridizačních programů. Mezi nimi jsou nejvýznamnější domácí programy Hungahyb (39 %), Kahyb a další. Ze zahraničních programů mají nejvýznamnější postavení Dalland (5,95 %), PIC (1,95 %), Seghers hybrid (3,96 %). Ostatní programy mají okrajovou působnost. Z informací, které nám byly poskytnuty je zřejmé, že maďarští chovatelé dávají přednost domácí produkci. Výhledově počítají, že by zastoupení hybridů cizí provenience nemělo přesáhnout 1 až 2 %.
V průběhu posledních dvaceti let byla dovezena do země řada světových populací. V posledním období se však počet chovaných plemen zúžil na plemena bílé ušlechtilé, landrase, belgická landrase, duroc a pietrain. Okrajově se chovají barevné varianty maďarského plemene mangalica.
Kompatibilní systém označování prasat na požadavky platné pro země Evropské unie je stejně jako v České republice rozpracován a diskutuje se jeho zavádění pro velké podniky (nad 100 kusů) a pro malé podniky (pod 100 kusů). Počítá se s využitím kovových a plastových ušních známek.
Celý systém šlechtění je v Maďarsku zastřešen Národním institutem pro kontrolu kvality v zemědělství. Ten uznává terminologii našeho zákona o plemenitbě. Chovatelské podniky, které dostanou povolení vést plemennou knihu pro jimi chovaná zvířata, mohou provádět šlechtění za předpokladu, že splní požadavky na ně kladené. Mimo jiné musí mít reálný šlechtitelský program, dostatečnou šlechtitelskou základnu a pravidelně testovat svoji finální produkci ve státních testačních stanicích.

Testace čistokrevných zvířat
Stát prostřednictvím institutu pro kontrolu kvality vlastní dvě testační stanice, v nichž jsou testována jak čistokrevná zvířata ze všech hybridizačních programů, tak i z nich pocházející finální hybridi.
Testace čistokrevných zvířat probíhá jednak ve státních, ale i ve čtyřech privátních testačních stanicích obdobným způsobem jako v našich podmínkách. Hlavním rozdílem je ustájení zvířat samostatně v kotci (tj. ne po dvojicích). Tím je umožněno přímo sledovat spotřebu krmiva a konverzi živin. Hmotnostní rozpětí testu je v postatě stejné jako v České republice. Po ukončení testu jsou zvířata porážena na malých, ale velmi dobře vybavených jatkách umístěných přímo na testační stanici. Metodika bourání jatečných těl je v závislosti na místních zvyklostech a potřebách trhu mírně odlišná, nejsou však zde žádné významné rozdíly. Po poražení je zjišťován podíl svaloviny pomocí FatO´Metru a ukazatele kvality masa. Pro tyto účely jsou stanice vybaveny tenzometrickými vahami a přístroji pro hodnocení kvality masa.

Testace finálních hybridů
Testace finálních hybridů je jednou z nejdůležitějších podmínek pro udělení povolení ke šlechtění. Tento test, na rozdíl od testu čistokrevných zvířat, probíhá výhradně na dvou státních testačních stanicích a probíhá tak, že je zároveň testováno šest skupin od různých producentů, z nichž každá je tvořena 8 vepříky a 8 prasničkami. V kontrolním výkrmu jsou zvířata ustájena odděleně podle pohlaví. Prasata jsou naskladňována v hmotnosti 30 kg a test je ukončen při dosažení 105 kg. Po celou dobu jsou zvířata krmena i napájena ad libitum.
Test se opakuje 2x za rok v obou testačních stanicích. To znamená, že každý šlechtitelský program dodá k testaci ročně 64 zvířat. Producenti jsou povinni testovat firemní programy vždy dva roky po sobě, třetí rok se programy netestují.

Výsledky testace finálních hybridů

Ukazatel/rok 2000 2001
Věk při porážce (dny) 167 165
Přírůstek od narození (g) 830 845
Spotřeba směsi na 1 kg přírůstku (kg) 2,81 2,67
Intramuskulární tuk (%) 1,43 1,07

Unifikovaná testace
Také v Maďarsku je prováděno měření výšky hřbetního sádla na živých zvířatech pomocí ultrazvukových přístrojů. Metodika měření je opět blízká české, ale body pro měření jsou umístěny odlišně. Zadní bod je lokalizován 300 mm od kořene ocasu kraniálním směrem a 80 mm laterálně od střední linie hřbetu. Přední bod je o dalších 250 mm vpředu, 60 mm laterálně od střední linie. Tyto body se shodují s místy pro vpichy FOMu na jatkách, tak jak je předepisují maďarské normy. V Maďarsku působí 20 měřících skupin, které jsou periodicky prověřovány na testačním zařízení v Atkáru na přesnost měření. Srovnávací měření probíhá za účasti pracovníků firmy Sonomark a ústavu pro hodnocení kvality a provádí se na živých zvířatech a jatečných půlkách. Výsledky se porovnávají s podílem svaloviny naměřené vpichovým přístrojem FOM.
Prof. Ing. Václav Matoušek, CSc., Ing. Naděžda Kernerová, Ph.D.,
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích,
Ing. Jan Stibal, Svaz chovatelů prasat v Čechách a na Moravě

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down