Zkušenosti s volným ustájením kojících prasnic

Evropská unie se zavázala, že do roku 2028 se prasnice nebudou smět chovat v klecích, v nichž se na starém kontinentu ještě rodí asi 85 % selat. Důvodem pro zavedení alternativ volného ustájení kojících prasnic je nedostatek prostoru a omezení přirozeného chování. Na to, jak technologická revoluce v chovech pranic ovlivní producenty selat nebo zda bude u volných kotců nutné přihlížet k výběru genetiky jsme se zeptali výrobního ředitele společnosti Animo Žatec, a. s., Ing. Pavla Kerbera.

Společnost Animo Žatec, a. s., provozuje v rámci specializace na chov prasat reprodukční farmy v Lišanech, Zlonicích a Sedlici. V souvislosti s volnými porodními kotci se často poukazuje na problémy souvisejícími s agresivitou prasnic a vyššími nároky na ošetřovatele. Jaké jsou vaše zkušenosti?

V našem podniku zkoušíme nově genetiku Topigs Norsvin, která se vyznačuje vysokou odolností prasnic a selat, vynikající mléčností prasnic a nenáročností pro ošetřovatele. Je šlechtěna na chov ve volných porodních kotcích. Měli jsme možnost vyzkoušet si prasnice genetiky Topigs Norsvin na farmě s volnými porodními kotci. Pro prasnice je typický silný mateřský instinkt, někdy sice na ošetřovatele „zaštěkají“ a vystraší je, ale to je asi tak vše. Za tři roky provozu jsme nezaznamenali žádné zranění obsluhy prasnicí. Ošetřovatelé na porodně tuto genetiku milují, protože selata pod prasnicemi prosperují. A co se týká práce se zvířaty, důležitá je socializace s prasničkami již na odchovně. Vyplatí se nosit v kapse hrst dobrého krmení a prasnici trochu pomazlit pokaždé, když jdeme do kotce.

Ze zkušeností chovatelů, kteří na svých farmách zavedli volné porodní kotce vyplývá, že je vyšší počet ztrát na selatech z důvodu zalehnutí. Dá se to nějak eliminovat?

Vyzkoušeli jsme si, že přechod z fixačních kotců na volné ustájení je pravdu komplikovaný. Při otevírání porodních kotců s dočasnou fixací u všech prasnic po čtvrtém dnu po porodu nám na porodně vzrostl úhyn selat o pět procent, respektive ze dvanácti procent na sedmnáct. Nejhorší výsledky byly u starších prasnic, které byly zvyklé rodit v klasické kleci. Vyřešili jsme to tak, že čtvrtý den po porodu otevíráme klece pouze prasničkám, čímž jsme dostali ztráty selat na úroveň srovnatelnou se ztrátami v klasických klecích. Také jsme si ověřili, že není šťastné, pokud se na farmě využívají volné porodní kotce společně s klasickými kotci. Nikdy totiž nezajistíte, aby konkrétní prasnice rodily vždy ve stejné technologii, tzn. v kleci nebo na volno. Z toho důvodu otevíráme pouze prasničky a dále prasnice, které již rodily ve volných porodních kotcích. Ohledně úspěšnosti odchovu selat je zásadní, aby porodna byla dobře odizolovaná a měla účinné ochlazování. V létě je totiž potřeba ochlazovat stáj, aby selata chodila spát do boudičky. V opačném případě se dramaticky zvyšuje podíl selat zalehnutých prasnicí. Volné porodny jsou z hlediska obsluhy náročnější a v porovnání s klasickými porodnami vyžadují asi o 30 % více času obsluhy.

Více se dočtete v dubnovém čísle časopisu Náš chov.