Zlepšování welfare dojnic a precizní technologie

Tranzitní období je u krav velmi kritické pro správné nastartování laktace a prakticky předurčuje to, jak na tom bude zvíře se zdravím i produkcí během celého mezidobí. Nedostatečně zvládnuté tranzitní období může vést k neschopnosti zvířete vykompenzovat negativní energetickou bilanci, vzniku metabolických onemocnění a způsobit nedostatečné užitkovosti a reprodukce.

Může dojíti i ke ztrátě zvířete.

Nejen výživa, ale také péče

Největší důraz se v tomto období klade obvykle na výživu jako preventivní opatření, nicméně u krav je nutné co nejlépe zvládnout poporodní zdravotní péči tak, aby nedocházelo k bolestivým stavům, jako jsou např. záněty dělohy a nemoci končetin. Bolest a zánětlivé stavy totiž vedou k horšímu využití energie, pomalejšímu hojení a zhoršené reprodukci. Jakýkoliv bolestivý nebo zánětlivý stav, například mastitida, metritida nebo jiné chronické onemocnění, může vyvolat zvýšenou zánětlivou reakci, stres a narušení hormonální a metabolické rovnováhy. Právě zde však narážíme na největší úskalí diagnostiky. Přestože metabolismus zvířete je již významně zatížen, navenek zůstává jeho chování často zdánlivě beze změny.

Projevy bolesti u skotu

Bylo by chybou předpokládat, že pokud bolest u krav na první pohled nevidíme, zvíře nic nebolí a nemáme se čeho obávat. Nicméně bylo například zjištěno, že v chovech dojeného skotu má až 50 % dojnic po porodu zánětlivé onemocnění reprodukčního traktu, které jsou bolestivým onemocněním, ale díky schopnosti krav maskovat svou bolest často bývá diagnostikována až na základě systémových projevů onemocnění, nebo náhodně prostřednictvím plošného veterinárního vyšetření. Ale i zvíře, které se instinktivně snaží skrývat bolest, nebo onemocnění nakonec mění svou fyziologii a chování způsobem, který může být skrytý oku chovatele, ale neschová se před nástroji precizního zemědělství. Běžně dostupné automatické systémy používané v živočišné výrobě tak mohou chovatelům pomoci včasně odhalit onemocnění, nebo diskomfort krávy a umožní chovateli včas zasáhnout a zvířeti ulevit.

Automatizované monitorování

Pro včasnou diagnostiku je nezbytné sledovat parametry, které zvířata nedokážou maskovat. Moderní senzory, RFID čipy, akcelerometry a audio-video systémy umožňují v reálném čase monitorovat tělesnou teplotu, polohu a specifické chování, jako je příjem krmiva a vody, odpočinek či přežvykování. Technologie nám tak umožňují zasáhnout až v momentě skutečné potřeby, čímž předcházíme zbytečnému stresu, který by jinak mohl zkreslit interpretaci zdravotního stavu.

Systémy se učí

Například pomocí hlubokého učení a analýzy obrazu lze automaticky identifikovat stupeň kulhání (tzv. locomotion scoring) dokonce s přesností až 95 %. V praxi tyto systémy fungují tak, že se kamera umístí nad uličkou, kudy zvířata procházejí, například při návratu z dojírny. Pokročilé algoritmy hlubokého učení v reálném čase detekují každou krávu v záběru a analyzují biomechaniku jejího pohybu, což umožňuje okamžitě identifikovat i jemné nuance v chůzi a postoji, které lidskému oku unikají. Automatizované systémy dokáží zachytit pokles příjmu krmiva a změny v přežvykování dříve, než dojde k propuknutí klinických příznaků, jako je apatie nebo prudký pokles nádoje.

Hlídá se kontinuálně

Vhodné je začít monitorovat již jalovice několik týdnů před plánovaným porodem a senzory těmto zvířatům ponechat nepřetržitě po celý jejich produkční život. Chovatelé mají někdy snahu šetřit na množství nakoupených zařízení např. akcelerometrů sledujících celkovou aktivitu zvířete, příjem potravy a délku přežvykování, a nakupují jen tolik senzorů, aby byli schopni pokrýt počet krav v laktaci

Závěrem

Využití nástrojů precizního zemědělství v tranzitním období představuje revoluci v přístupu k welfare dojnic. Technologie nám umožňují nahlédnout pod povrch evolučně podmíněného maskování bolesti a reagovat dříve, než dojde k rozvoji klinického onemocnění. Důležité však je tyto systémy využívat u jednotlivých zvířat dlouhodobě a nasazovat senzory včas, nejlépe ještě před citlivým předporodním obdobím, aby měly senzory nasbírané dostatečné množství dat, díky nimž pak mohou včas zachytit změny v chování a fyziologii zvířat.

Ing. Barbora Valníčková, Ph.D., Ing. Ágnes Moravcsíková, Ing. Radka Šárová, Ph.D.

Oddělení etologie, Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v .i.

Podrobněji v NCH 4/2026.