Telata v časné fázi odchovu trpí nejčastěji průjmovými nebo respiračními onemocněními. V důsledku onemocnění, dochází u telat k celkovému zhoršení úrovně welfare, včetně jejich růstu a vývinu, a to jak v krátkodobém, tak i dlouhodobém horizontu. Proto včasná diagnostika a správně nastavená léčba onemocnění jsou zásadními nástroji v efektivním boji za záchranu telete. Jedním z aktuálních je vývoj programů a aplikací, které dokáží identifikovat onemocnění dřív než lze pozorovat první klinické příznaky.
K nejčastějším změnám chování v důsledku onemocnění telat patří především:
S nastupující nemocí však dochází také ke snížení projevů dalších chování, která za normálních okolností přispívají k dlouhodobému prospívání jedince a optimálnímu vývoji, ale z krátkodobého hlediska nejsou pro jedince tak podstatná. Jedná se především o péči o srst (drbání, olizování srsti), sexuální chování, hravé chování a chování pátrací (exploraci), při kterém jedinec poznává okolní prostředí.
Snížený výskyt uvedených chování může být prvním ukazatelem, signalizujícím, že se se zvířetem něco děje, a že může docházet k rozvoji nějakého onemocnění ještě před tím, než dojde k zřejmé manifestaci klinických příznaků, kterých si následně chovatel všimne. Změny v chování telat se mohou lišit podle druhu onemocnění, ale i během celého procesu nemoci a léčení.
Akcelerometry zaznamenávají frekvenci ležení, stání a počet kroků, na základě čehož lze stanovit celkovou délku doby ležení během 24hodin, frekvenci ležení a délku doby jednotlivých period ležení.
Automatické krmné systémy naopak zaznamenávají u telat parametry, které se vztahují k příjmu krmiva jako jsou: celkové množství přijatého mléčného nápoje, rychlost příjmu nápoje, četnost návštěv krmného systému, interval mezi krmeními a délka doby návštěvy krmného systému atd.
V blízké budoucnosti se budou využívat v chovatelské praxi systémy monitorující tělesnou teplotu zvířat (např. čipy v uších telat, implantované mikročipy), termokamery, systémy hodnotící vokalizaci telat (detekce bučení – signalizace hladovění, detekce kašlání), analyzátory složení slin, systémy obrazové video-analýzy (monitoring kondice telat, monitoring třesu u telat) aj. Jedním z ukazatelů diskomfortu může být za určitých situací i samotné vážení telat v průběhu dne (modul k automatickým krmným systémům).
Mezi nejvíce studovaná onemocnění telat, která je možné časně detekovat pomocí moderních, progresivních a inovativních technologií, patří zejména průjmová a respirační onemocnění.
Vedle změn v příjmu krmiva dochází u nemocných telat také ke změnám v jejich celkové aktivitě, která se dá měřit pomocí akcelerometrů. Měří se počet kroků, délka doby ležení a počet period odpočinku/ležení jednotlivých telat. Z počtu kroků lze usuzovat na míru specifických chování jako je chování pátrací a hra, kdy se předpokládá, že snížená aktivita u nemocných telat je důsledkem snížení těchto druhů/typů chování.
Roli při predikci onemocnění hraje konkrétní pozorované chování, způsob pozorování telat a také samotné klinické příznaky onemocnění (způsob manifestace onemocnění).
Dostupné a používané technologie v chovech dojeného skotu mohou pomoci chovatelům s ranou detekcí mnoha onemocnění. Díky těmto technologiím může chovatel získat přehled o rizikových telatech, a tím získat možnost včasné léčby propukajícího onemocnění
Ing. Ágnes Moravcsíková, Ing. Radka Šárová, Ph.D., Ing. Barbora Valníčková, Mgr. Lucie Pešková, Ing. Stanislav Staněk, Ph.D., 1 Oddělení etologie, VÚŽV, v. v. i., Praha-Uhříněves, Katedra etologie a zájmových chovů, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, Česká zemědělská univerzita v Praze, Ústav ochrany zvířat, welfare a etologie, Veterinární a farmaceutické univerzity Brno, Mikrop Čebín, a. s.
Podrobněji v časopisu NCH 4/2021.
