16.02.2002 | 10:02
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Změny konstrukce selekčních indexů používaných v USA

Z hlediska chovu holštýnského plemene skotu stále patří USA a Kanada mezi nejvyspělejší země světa. Lze říci, že struktura farem na území USA a Kanady je velmi variabilní, a to nejen co do počtu chovaných zvířat, ale také co do technologického vybavení jednotlivých farem.

Současný tlak na zlepšení celkové ekonomiky chovu holštýnského skotu nutí chovatele nejen v USA, ale také v ČR a řadě jiných zemí ke snaze o maximální specializaci a koncentraci. Ve USA se řada farmářů specializuje pouze na úzký okruh komodit (např. produkce mléka, chov prasat atd.). V České republice se managementy jednotlivých zemědělských podniků zaměřují spíše na široký okruh rostlinných a živočišných druhů. To je zásadní rozdíl mezi zemědělstvím v USA a ČR.
Podobně jako řada chovatelů v USA touží i managementy zemědělských podniků v ČR po úspěchu a po zajištění kladné rentability v chovu holštýnského plemene skotu. Je nutné si uvědomit, že ziskovost holštýna je závislá na celé řadě faktorů. Z řady literárních pramenů je patrno, že na celkovou ekonomiku chovu tohoto plemene v podnicích působí kvalita genetického materiálu, správná volba inseminačních dávek,kvalita jednotlivých komponentů a krmiv používaných v TMR, úroveň technologických systémů ustájení, dojení, podestýlání a odklizu mrvy, úroveň managementu a ošetřovatelů, úroveň veterinární prevence, volba šlechtitelských postupů ve stádech, úroveň odchovu telat a jalovic, vnitropodnikové náklady na dopravu krmiv, struktura nákladů a tržeb realizovaných v zemědělských podnicích a řada dalších faktorů.
Tento článek se zabývá pouze problematikou šlechtění a jejího vlivu na změny PH v USA. Americká USDA (United states department of agriculture) vydala v srpnu roku 1999 nové plemenné hodnoty holštýnských býků. Oproti minulým letem mohou být změny v plemenných hodnotách pozitivní nebo negativní. Každý chovatel se snaží dělat řadu opatření a zákroků, které vedou k pozitivní změně plemenných hodnot.

Změny plemenných hodnot u amerických býků
Poslední plemenné hodnoty u amerických holštýnských býků jako by znamenaly zemětřesení ve všem co doposud platilo - většina býků si citelně pohoršila. Navíc přibyly některé, do jisté míry nově sledované parametry v oblasti plemenných hodnot. Co se vlastně stalo?
USDA totiž k datu nových plemenných hodnot provedla řadu velmi zásadních změn, které odrážejí vývoj v oblasti nejnovějších trendů v metodice kalkulace PH a zároveň, do jisté míry, změnila charakteristiku svých hlavních selekčně – ekonomických indexů.
V USA šlechtitelé pracují tak jako v ČR s pětiletou genetickou bází. Genetická báze neboli fix - rolling base zahrnuje plemenice narozené v letech 1990, 1995, 2000 atd., které tvoří srovnávací základnu pro vyjádření změn PH v jiných letech. Ke změně této genetické báze čas od času dochází v USA, ČR a v řadě dalších zemí. Doposud byly výpočty plemenných hodnot (PH) postaveny na porovnání všech laktujících dojnic s průměrem ročníků krav narozených v roce 1990. Vzhledem k tomu,že v každé výkonnější populaci dojnic dochází v závislosti na čase k pozitivním změnám, dosahuje číselné vyjádření PH stále vyšších hodnot oproti danému průměru. Z tohoto důvodu se tedy v pravidelných pětiletých intervalech mění genetická báze. Při změně genetické báze po pěti letech je také současně prezentován genetický pokrok, jehož dosáhla populace holštýnského skotu během daného pětiletého období. Obdobný proces provedla také americká HA (Holstein asociation) v plemenných hodnotách pro znaky exteriéru.
Je zjevné, že americká populace se v důsledku změny konstrukce selekčních indexů a šlechtitelských postupů zlepšila více v kilogramech bílkovin (+ 9,53 kg bílkovin) nežli v kilogramech tuku (+9,07 kg tuku). Nová průměrná prvotelka v USA nadojí na 1. laktaci 10 590 kg mléka při obsahu 3,62 % tuku a 3,14 % bílkovin. V případě procenta bílkovin je nutné si uvědomit, že v USA se jedná o tzv. čistou bílkovinu.V plemenářské práci se setkáváme s termíny hrubá a čistá bílkovina. V případě čisté bílkoviny se jedná o bílkovinu zbavenou močoviny. Až doposud byla veškerá číselná vyjádření plemenných hodnot amerických býků založena na obsahu hrubé bílkoviny. Protože pro hodnocení dietetické hodnoty mléka jako potraviny je lepší pracovat s čistou bílkovinou, přešli američtí genetici na vyjádření plemenných hodnot (PH) podle čisté bílkoviny (tedy bez močoviny).Číselná změna pro PHB je jen nepatrná, protože korelace mezi hrubou a čistou bílkovinou je 0,99993. V praxi to znamená nepatrné snížení absolutních číselných hodnot PH bílkoviny, které je rovněž stejné u všech býků a neznamená žádnou změnu v jejich pořadí. Fenotypově platí přepočet.

Čistá bílkovina v % = hrubá bílkovina v % - 0,19
Hrubá bílkovina v % = čistá bílkovina v % x 1,06

Změna plemenných hodnot publikovaných v posledním období se ustálila na těchto hodnotách: pro kg mléka + 303 kg, pro dlouhověkost + 0,5 měsíce a pro somatické buňky +0,1. Podle Dr. K. Weigel jsou další změny PH za období pěti let následující: změna PH pro typ +0,54, index vemene +0,5, index končetin +0,44, hloubku vemene +0,4, úhel paznehtu +0,43, tělesný rámec +0,33, sílu +0,15, hloubku těla +0,18, mléčný typ +0,43, sklon zádi +0,01, šířku zádi +0,27, postoj z boku -0,16, postoj zezadu +0,63, přední upnutí vemene +0,51, výšku vemene +0,57, šířku vemene +0,59, závěsný vaz +0,47, rozmístění struků +0,48 a délku struků -0,02.
Další změnou, kterou realizovali v USA je přechod z Animal modelu (AM) na Test Day model (TDM). Tento přechod se projeví na změnách plemenných hodnot amerických holštýnských býků. U TDM se teoreticky aktualizují PH po každé kontrole užitkovosti, a tak v důsledku toho dochází ke zpřesnění predikovaných plemenných hodnot, které se číselně u býka změní tím významněji, čím kratší dobu jsou jeho dcery na první laktaci, tedy dokud se jejich PH dopočítává predikcí. Při přechodu na TDM lze očekávat postupně určité odchylky v PH jednotlivých býků, zvláště v období kdy má PH býka vliv na počet dcer na první laktaci a při jejich různém podílu na jednotlivých fázích laktace.

Selekční indexy v USA
Je zajímavé,že u indexů vemene a končetin došlo k většímu pokroku, než u tělesného rámce, přestože je koeficient heritability pro rámec větší a genetický pokrok rychleji znatelný. Jedná se navíc o jeden znak a genetický pokrok realizovaný při selekci na jeden znak je rychlejší než při selekci na index složený z více znaků ( index vemene či končetin). Změnou genetické báze však dochází k obdobné číselné změně všech plemenných hodnot a v důsledku toho změna báze nemá vliv na pořadí býků v jejich žebříčcích.
V USA prováděli řadu let selekci v poměru bílkovina/tuk 3:1. V současné době se opět v USA zvedá zájem o mléčný tuk. Z toho vyplývá i nový poměr bílkoviny a tuku v americkém indexu TPI, který je momentálně ustálen na hodnotách 5:2. V důsledku této změny si v pořadí žebříčku TPI oproti minulosti polepší či pohorší býci v závislosti na jejich plemenné hodnotě pro tuk (PHT).
V USA také v posledním období přistoupili ke změně v konstrukci indexu pro produkční dlouhověkost (PD).Na inovaci tohoto indexu se různou měrou podílí dílčí plemenné hodnoty pro mléko, tuk, bílkovinu, somatické buňky, index vemene, index končetin a index tělesných rozměrů. Současně došlo také ke změně indexu tělesných rozměrů a individuální rozdíly hodnot tohoto indexu mezi jednotlivými býky se promítají také do pořadí podle TPI.

Index tělesných rozměrů = 0,5 x rámec + 0,25 x síla + 0,15 x hloubka těla + 0,10 x šířka zádi.

Zahrnutí inovovaného indexu produkční dlouhověkosti do indexu TPI má určitý vliv na pořadí býků podle TPI, protože býci se v hodnotě indexu PD liší.
Inovovaný index TPI je v USA konstruován v současné době v následujícím tvaru:

TPI = 41% PHB : 16% PHT : 14% PH Typu : 13% PD : 10% indexu vemene : 5% indexu končetin : (-1%) indexu som. buňek

V USA proběhla v posledních letech také změna indexu NET MERIT (NM). V inovovaném indexu se stanovuje produkční dlouhověkost na podkladě celoživotního zisku na dojnici (dříve zisk za laktaci). Nově tento index v USA zahrnuje index vemene, index končetin a index tělesných rozměrů. Konstrukce tohoto indexu je následující:

NM = 36% PHB : 21% PHT : 14% PD : 7% indexu vemene : 5% PHM : 4% indexu končetin : -9% indexu som. buněk : -4% rámec

Podle čeho se tedy rozhodnout?
Závěrem lze tedy konstatovat, že index TPI je v současné době globálním americkým pohledem na žádoucí selekční směr v šlechtění amerického holštýna.Vzhledem k celosvětovému významu amerického holštýnského genetického materiálu pro ostatní země světa bude mít konstrukce indexu TPI vliv i na celkové mezinárodní šlechtění holštýnské populace. Do jisté míry se jedná o ekonomický index, který vyjadřuje podmínky ekonomických relací a zpeněžování mléčných produktů a genetického materiálu v USA.
V americkém indexu TPI (Type Production Index) je zhruba asi ze 67% zahrnuta produkce ( protein, tuk) a ze 33 % zahrnut exteriér. Tato exteriérová část TPI indexu zahrnuje: 7,5 % rámec, 10% mléčný charakter, 5% kapacita,25% končetiny a 52,5% vemeno.Produkční část TPI indexu je tvořena: 50% PH kg proteinů, 16,7 % PH kg tuku,16,70 % PH typu, 10,8 % UDC (index vemene) a 5,8 % FLC (index nohou).
Index TPI by měl být používán v podnicích, kde se provádí plemenářská práce v pravém slova smyslu. Naopak v užitkových chovech odborníci doporučují i nadále selektovat býky z USA podle PH pro bílkovinu, tuk a mléko, s nepatrným přihlédnutím k PH pro produkční dlouhověkost a somatické buňky. Heritability těchto znaků jsou velice nízké a rozhodující zlepšení ve stádě bude vždy záviset na zlepšení celkových chovatelských podmínek.
NET MERIT je dalším indexem používaným v USA. Vzhledem k tomu, že se jedná o ekonomický index na podkladě zpeněžování mléka v USA,které se stejně jako ekonomické relace USA značně liší od našeho zpeněžování, doporučují autoři k tomuto indexu přihlížet jen okrajově.
Na základě konstrukce selekčních indexů v USA i v jiných státech bychom si mohli položit otázku, které ze zahraničních selekčních indexů mohou v populaci holštýnského plemene skotu nejlépe přispět a zajistit celkové zlepšení v parametrech mléčné užitkovosti, včetně obsahu mléčného tuku a bílkoviny, v parametrech dlouhověkosti, zdravotního stavu a který ze zahraničních selekčních indexů nám může co nejlépe ovlivnit ekonomiku chovu holštýnské populace v České republice. Tuto problematiku můžeme považovat za další námět pro všechny zainteresované organizace v oblasti šlechtění, která patří do skupiny s největším vlivem na ekonomiku chovu jednotlivých plemen skotu.

Zpracováno z literárních pramenů a podkladů získaných od Ing. J. Hrudy (Plemenáři Brno) a z materiálů vydávaných Svazem chovatelů černostrakatého skotu.

Ing. Marek Veselý
VÚŽV Praha - Uhříněves

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down