Přežvýkavci jsou na změny krmné dávky mimořádně citliví. Důvodem je přítomnost mikroorganismů, které v jejich bachorech zastávají důležitou funkci při získávání živin z objemných krmiv. To je pádným důvodem, proč je třeba věnovat pozornost nejen sestavování krmných dávek, ale zejména nepodcenit období, v kterém je třeba krmnou dávku změnit.
V posledních dvou měsících březosti stoupají požadavky dojených krav na energii, a to přibližně o 30 %. Ovšem ve chvíli, kdy se kráva otelí a začne produkovat mléko, tak potřeba energie v porovnání s předporodním obdobím vzroste mnohem dramatičtěji. Taková kráva, která dojí 27 litrů mléka, potřebuje o ohromujících 130 % energie více, než v době před otelením. Pokud je kravám předkládána energeticky nedostačující krmná dávka v poporodním období, dojde k velkému úbytku hmotnosti, který je spojený s mnoha vedlejšími nepříznivými účinky, mezi něž patří řada metabolických poruch, spojených s poklesem produkce mléka a dalšími ekonomicky nákladnými a často dlouhodobě působícími důsledky v podobě narušení plodnosti, což vede k horšímu zabřezávání, kde se k nákladům souvisejícím s prodloužením servis periody přidávají náklady na inseminační dávky a inseminaci. Někdy mohou být problémy natolik závažné, že skončí i vyřazením plemenice.
Bylo prokázáno, že monensin podávaný v kapslích s pozvolným uvolňováním by mohl být poměrně účinnou zbraní v prevenci ketóz.
Obsah hořčíku ovlivňuje velikost rizika vzniku poporodní parézy. Je doporučováno, aby tento prvek tvořil až 0,4 % celkové krmné dávky pro suchostojné krávy, což je 15-20 g přidaného hořčíku na krávu a den. Z dalších prvků, které je důležité v krmné dávce sledovat, je draslík. Vysoký obsah draslíku v objemném krmivu totiž může narušit hospodaření organismu s hořčíkem. Proto je třeba dbát na to, aby například píce z porostů s vysokým obsahem tohoto prvku nebyla předkládána kravám v poslední fázi březosti.
Není tajemstvím, že krmení skotu v intenzivních systémech produkce není ničím snadným. To je důvodem, proč vědci stále pátrají po efektivních a dostupných prostředcích, které pomohou jak zvířatům k lepšímu zdravotnímu stavu, tak chovatelům k udržitelné produkci.
S využitím zahraničních materiálů zpracovali
Ota Beran
Anna Marcinková
Podrobněji v časopisu Krmivářství 6/2014.
