Genomické hodnocení zahájené v roce 2009 přineslo revoluci ve šlechtění holštýna a znamenalo zdvojnásobení dosahovaného genetického zisku. Od té doby dochází ke zpřesňování a vylepšování metod a spolehlivosti odhadu.
Cílem genetického hodnocení je co nejlépe odhadnout genetické vlastnosti, které zvíře předá svému potomstvu, a to na základě nejlepších informací, které jsou v daném okamžiku k dispozici. O narozeném teleti víme jen to, kdo je jeho matka a otec. Jelikož jednu polovinu genů získává od matky a druhou polovinu od otce, je jeho výchozím bodem průměr plemenných hodnot rodičů. Co o teleti nevíme je, zda bylo tím šťastným, které dostalo příznivý průnik genů od obou rodičů, nebo tím méně šťastným, které dostalo od obou rodičů ty horší geny. Očekávaný výsledek lze vyjádřit Gaussovu křivkou. Získáme zvíře, které bude až o dvě směrodatné odchylky nad průměrem nebo zvíře, které bude až o dvě směrodatné odchylky pod průměrem.
Odebráním několika chlupů od telete z kořene ocasu a jejich odesláním na genotypizaci můžeme zjistit, kam na Gaussově křivce tele vlastně patří. Genotypování ukazuje na profil zhruba 50 tisíc z 2,6 miliardy párů bází, které tvoří genom skotu. Porovnáním tohoto genotypovaného profilu s profilem referenční populace desítek tisíc býků, kteří byli genotypováni a zároveň jsou prověřeni na potomstvu, tak můžeme předpovědět, jak by mohla vypadat budoucí hodnota telete podle jeho vlastní užitkovosti. Zpočátku byla spolehlivost odhadu 60–65 %. Postupem času docházelo ke zpřesňování, nacházení nových oblastí na chromosomech pro lepší rozprostření sady 50 tisíc zjišťovaných bází a také zvyšování počtu bází na čipu. Výsledkem bylo získání dalšího navýšení spolehlivosti odhadu u některých znaků.
Referenční soubor a plemenice
Další zlepšení přineslo progresivní zvětšování referenční populace. V Severní Americe a Evropě je základem systému 40 tisíc býků v jejich referenčních souborech. Před 5 až 6 lety se některé země rozhodly zahrnovat krávy do svých referenčních souborů. Je pravdou, že plemenné hodnoty krav nikdy nedosáhnou takové spolehlivosti jako u býků se stovkami dcer, ale na druhou stranu se počet genotypovaných plemenic zvyšuje mnohem rychleji, na rozdíl od býků.
Krávy vstupují do výpočtu s úměrně nižší váhou a přispívají k mírnému zvyšování spolehlivosti. Nicméně když země otestovaly zařazení krav, výsledkem byla spíše mírně nižší spolehlivost. Ukázalo se, že preferenční ošetřování nejcennějších plemenic způsobuje zkreslení jejich genetického hodnocení. V důsledku toho většina zemí odložila plány na zahrnutí krav do výpočtu. USA přišly s nastavením faktorů, které stlačí tyto extrémní hodnoty blíže genetické křivce a umožní je přidat do referenčního souboru. Někteří pamatují na změny před deseti lety. Bylo to určité rozčarování u chovatelů nejvýše hodnocených plemenic, když uviděli významné změny v jejich plemenných hodnotách směrem dolů. Skutečnost, že USA mají dnes mírně vyšší spolehlivost genetických plemenných hodnot než většina ostatních zemí, je výsledkem těchto změn a zařazení krav do referenčního souboru.*
Zpracováno s využitím článků:
Doc. Ing. Jiří motyčka, CSc.
Svaz chovatelů holštýnského skotu ČR, z.s.
Kontakt: motycka@holstein.cz
Více najdete v Našem chovu 1/2023.
