V chovu dojnic probíhají významné změny, které jsou charakterizovány růstem velikosti stád a zvyšováním užitkovosti. Mezinárodní porovnání velikosti stád a užitkovosti mezi zeměmi umožňuje mezinárodní organizace pro kontrolu užitkovosti ICAR, která definuje metodické postupy a doporučení pro KU, identifikaci a hodnocení zvířat.
ICAR je organizace s dobrovolným členstvím zemí, které se zaváží dodržovat metodiky a doporučení ICAR. Následující přehledy čerpají z údajů na veřejně dostupných na webových stránkách ICAR (https://my.icar.org/stats/list).
Velikost stáda má zásadní vliv na produktivitu práce a celkovou rentabilitu chovu. V tabulce 1 a grafu 1 jsou země seřazeny podle nárůstu velikosti stád za uplynulých dvacet let v průměru za všechna dojená plemena dané země. Nejvíce se stáda zvětšila v Estonsku a Litvě (téměř 6x). V těchto zemích je podle statistiky EU dlouhodobě nejnižší výkupní cena mléka. Chovatelé, aby se udrželi na trhu, zvětšují stáda a zvyšují užitkovost.
Nejméně se zvětšila stáda ve Slovenské republice a Maďarsku (1,4x). Obě země měly největší stáda již před dvaceti lety.
Největší stáda jsou v Maďarsku (422 dojnic), České republice (288), Slovenské republice (281), Dánsku (259) a USA (244). Naopak nejmenší stáda jsou v Rakousku (22,8 dojnice), Švýcarsku (25,5), Norsku (30,8) a Lotyšsku (33,4). Přesto také v těchto zemích došlo ke zvětšování stád, v sousedním Rakousku dokonce 1,7x. S odcházející generací současných farmářů a nastupující robotizací řeší problém generační obměny, přičemž jeden robot, aby byla využita jeho kapacita, podojí nejméně 50 krav. Dá se proto očekávat další růst stád i v těchto zemích.
Dánsko je zemí, kde rodinné farmy spojovaly své pozemky, vznikaly společnosti dvou a více farem a stavěly se nebo rozšiřovaly stáje. Významný vliv mají banky, které poskytují úvěry. Pokud majitelé nezvládají splácet úvěry dochází k převodu farmy na nové majitele. Za 20 let se farmy v Dánsku zvětšily 3,3x a dosahují třetí nejvyšší užitkovosti u převažujícího holštýnského plemene.
Neméně dramatický vývoj probíhá v Polsku, našeho souseda a významného konkurenta. Koncem devadesátých let minulého století bylo na 1 mil. farem 3,5 mil. dojnic s podílem jenom málo přes 10 % v KU a užitkovostí (1999) 5045 kg mléka. V Roce 2023 mají 2,2 mil. dojnic, velikost stáda 46 krav, přes 800 tis. v KU, což je téměř 40 % s užitkovostí u holštýnských krav v KU 9300 kg mléka. Tradičně silný agrární sektor nutí politiky dělat racionální a pro zemědělství prospěšná rozhodnutí. Udává se, že přes 20 % voličů jsou zemědělci a na zemědělství závislé obory (zpracování, výroba obalů atd). Obavy našich zemědělců z budoucího vývoje v Polsku jsou oprávněné.
Významným světovým hráčem v oblasti dojeného skotu jsou USA, kde trend strukturálních změn probíhá nepřetržitě. Více než 60 % dojnic je na farmách o velikosti 1000 krav. Před 25 lety to nebylo ani 20 %. V porovnání s tím podíl farem do 100 krav trvale klesá a v současné době je pod 10 %. Před 20 lety mělo průměrné stádo v KU 143 dojnic, dnes je to 244. Celkem je v USA přes 9 mil. dojnic, 4,2 mil. krav v KU. U holštýnského plemene za 2,1 mil. ukončených laktací v roce 2021 dosahují nejvyšší užitkovosti na světě – 12 702 kg M; při tučnosti 4,05 % a obsahu bílkovin 3,20 %. Novější údaj na ICAR prozatím není k dispozici.
Ve většině evropských zemí je tradiční model rodinných farem. Také jejich velikost roste a přibližuje se v průměru 100 dojnicím (Německo, Itálie, Španělsko, Švédsko), méně má Francie 64 krav, více Holandsko 107.
Zřetelný je nástup robotizovaného dojení. Dojení je nejpracnější a časově nejnáročnější pracovní operace v chovu dojnic. Nedostatek pracovníků ochotných pracovat 365 dní v roce a jejich cena je hlavní motivací. Nejvyšší podíl krav dojených roboty (52 až 63 %) je v severských zemích (Norsko, Švédsko, Finsko). Dánsko udává 23 %, Německo a Estonsko 20 %, Švýcarsko a Francie 14 %, Maďarsko a Polsko 5 %. Je škoda, že údaj za ČR chybí.
Každá země má svůj vlastní příběh, který vychází z daných historických podmínek, společensko-politické pozice a významu chovu dojnic.
Tržby za mléko jsou hlavním a téměř jediným zdrojem příjmů pro chovatele více než 200 tis. holštýnských krav v ČR. Vyvezeno bylo v loňském roce 8,5 tis. březích jalovic, což je dosud nejvíce, ale v porovnání s tržbami za mléko je to malý podíl.
Podle metodiky ICAR je mléčná užitkovost vykazována za normovanou 305denní laktaci. Ne všechny země mají uvedenu užitkovost za poslední kontrolní rok, proto je v tabulce uveden rok, kterého se užitkovost týká. Některé země udávají skutečnou průměrnou délku laktace a některé uvádí užitkovost za 365denní průměr se započtením průměrné doby stání na sucho, což je uvedeno v kolonce dny.
Doc. Ing. Jiří Motyčka, CSc.
Kontakt: jira.moty@gmail.com
Více najdete v článku autora v Našem chovu 7/2024.*
