Z těchto informací pro chovatele jasně vyplývá, že těmto etologickým změnám by se mělo přizpůsobovat i načasování začátku zakrmování, a to tím, že by bylo vhodné jej posunout do velice pozdního odpoledne až večera. Jde o doporučovanou techniku, která zmírňuje nepříznivé účinky tepelného stresu. Tak se také doporučuje přesunout 2/3 krmné dávky do pozdně odpoledního a večerního období a 1/3 do období před východem slunce.
Důvodem tohoto opatření, resp. této změny ranního zakrmování s přesunem na pozdně odpolední či večerní krmení, je snaha preventivně předcházet současnému vrcholu metabolického a environmentálního tepelného záření. Při tomto způsobu úpravy krmného režimu, může docházet k určitým poruchám metabolismu. Jestliže skot zkonzumuje převažující část dávky v chladnějších úsecích (obdobích) dne, často to může vést ke zvýšené produkci ruminálních kyselin právě v těchto obdobích, kdy zvířata již pravděpodobně prodělávají kompenzační acidobazickou acidózu.
Krmivářské programy, resp. strategie krmení, by měly být zaměřeny na fyziologický stav zvířat i v určité části dne. Měly by respektovat fyziologické potřeby zvířat v kritických denních obdobích, a tím zvířatům pomoci zmírnit metabolické extrémy vyvolávané TS. Někteří výživáři proto tvrdí, že zakrmování dojnic 2 až 3 hodiny po poklesu okolních teplot, nikoliv vždy, umožňuje těmto dojnicím dosažení tolik potřebné minimální tělesné teploty. Je zajímavé, že ve studiích se často objevuje tvrzení, že při TS může mít minimální tělesná teplota skotu větší vliv na následný příjem krmiva než tělesná teplota maximální. Doporučovaným opatřením při úpravě krmného režimu za účelem zmírnění nepříznivého působení TS je rutina četnějšího zakrmování, oproti běžnému 2x dennímu a navíc s častým přihrnováním.
Neexistuje samospasitelná, a tudíž i jediná metoda eliminace TS. Technická řešení ve formě instalovaných a používaných evaporačních zařízení je jen z poloviny účinná, pokud se nepřikročí ke strategickým změnám ve výživě, ale i v rutinách zakrmování. Časté stesky chovatelů na minimální účinnost ventilátorů či skrápění zvířat jsou dány především nezohledněním celého komplexu opatření ke zmírnění tepelného stresu. Nejedná se totiž pouze o nádoj! Do produkce se totiž započítává reprodukční užitkovost a zdraví.
Dr. Ing. Samuel Abramson, DVM., Ph.D, Izraelská Veterinární Inspekce, doc. Ing. Oldřich Doležal, DrSc. technolog-specialista
Podrobněji v časopisu Krmivářství 4/2022.*
