Výskyt viru Seneca Valley (SVV) a zvýšený výskyt vezikulární choroby prasat s ním spojené znepokojily nejen americké chovatele prasat. Virus se během let rozšířil do Asie a možná je i v Evropě. Virus Seneca Valley (SVV) je velmi malý neobalený virus s jednovláknovou RNA s pozitivní polaritou. Stejně jako u všech RNA virů se dá očekávat poměrně vysoké procento genetické mutace.
Taxonomicky SVV patří k rodu Senecavirus čeledi Picornaviridae, kam patří několik významných patogenů prasat, jako jsou virus slintavky a kulhavky (FMDV), virus vezikulární choroby prasat (SVDV), teschovirus, virus encefalomyokarditidy a enterovirus G. Výskyt IVD (idiopatická vezikulární choroba) prasat byl od počátku 80. let popisován v USA a dalších zemích, včetně Austrálie, Nového Zélandu, Číny a Thajska i Itálie. V letech 2008 a 2012 byly v USA a Kanadě vypracovány případové studie o IVD, které vyvolaly spekulace, že SVV může být příčinou vzniku vezikulární choroby. Na konci roku 2014 a začátkem roku 2015 došlo v Brazílii k několika výskytům vezikulárních onemocnění, a vzorky odebrané z klinicky postižených prasat byly negativně testovány na FMDV, SVDV, VESV a VSV, ale byl pomocí PCR detekován SVV. Od léta roku 2015 došlo v několika státech USA k nárůstu případů IVD a všechny případy byly pozitivní na SVV. Od té doby, co se nemoc vyskytla v USA, byly v Číně a Kolumbii hlášeny případy vezikulárních onemocnění s průkazem SVV. Virus idiopatické vezikulární choroby byl detekován v Austrálii, na Novém Zélandu, ale i na evropském kontinentu v Itálii, či Velké Británii. Původ SVV není zcela znám. Rezervoárová zvířata nebyla identifikována a předpokládá se, že prasata jsou přirozeným hostitelem. Z pozorování se zjistilo, že roli v přenosu viru na farmě nebo mezi blízkými farmami mohou hrát myši. SVV RNA byla také detekována v mouchách ulovených uvnitř i vně stájí prasat, což může znamenat, že mouchy mohou být přinejmenším mechanickým vektorem k šíření SVV mezi stájemi farmy, kde se virus objevil. Ekonomický význam vezikulární nemoci s SVV by prý neměl být velký, protože virová infekce nezpůsobuje žádnou nebo velmi nízkou úmrtnost, kromě neonatálních selat; onemocnění netrvá dlouho; prasnice mohou získat imunitu vůči SVV a selata tak laktogenní imunitu. Ale protože je vezikulární onemocnění spojená s SVV jiným známým onemocněním, jako je FMD a SVD, stoupají náklady na diagnostiku a zastavení přesunů prasat během vyšetření. Také neonatální úmrtnost způsobí ztrátu produktivity, i když trvá jen krátkodobě. Prevencí je biologická bezpečnost, biosekurita v otázce nákupu a zařazování prasat, čistoty krmiva, či kontroly výskytu hmyzu a hlodavců. V posledních letech prokázal SVV svou schopnost vyvíjet se a způsobit morbiditu a mortalitu u prasat, a to s expanzí do nových zemí.
Zdroj: Pig Health
Podrobněji v časopisu Náš chov 12/2018.
