Vlhké a deštivé léto je z hlediska zajištění krmivové základny pro zvířata na pastvě velice příznivé. Přesto zvýšená vlhkost, podmáčená půda, vysoké letní teploty, a s tím spojené snížená hygiena pastevního areálu mohou u zvířat způsobit vyšší výskyt zdravotních problémů. Proto je nutné provést určitá opatření vedoucí k zajištění dobrého zdravotního stavu zvířat, jejich pohody a welfare.
Letošní vlhké léto je příznivé pro pastevní systémy chovu hospodářských zvířat, protože zajišťuje dostatečné množství vysoce kvalitní pastvy. Přesto jsou s takovými příznivými klimatickými podmínka spojená rizika, která mohou mít negativní dopad na zdravotní stav zvířat a na jejich welfare.
Mezi vlhkomilné jedovaté rostliny toxické pouze v čerstvém stavu patří například blatouch bahenní (Caltha palustris), řeřišnice luční (Cardamine pratensis), pryskyřník prudký (Ranunculus acer), pryskyřník plazivý (Ranunculus repens), sasanka pryskyřníkovitá (Anemone ranunculoides) a sasanka hajní (Anemone nemorosa).
Mezi vlhkomilné jedovaté rostliny toxické i po usušení patří například ocún jesenní (Colchicium autumnale), rozpuk jízlivý (Cicuta virosa), kýchavice bílá (Veratum album), krabilice mámivá (Chaerophylum temulum) a přeslička bahenní (Equisetum palustre).
Vyšší výnosností pastvy také může docházet k tomu, že zvířata nestíhají rovnoměrně spásat veškerý porost a následně dochází k selekci travin podle chutnosti a s tím spojenému většímu množství nedopasků.
Vlivem vysokého obsahu vody v rostlinách dochází u zvířat k vyššímu výskytu neinfekčních průjmů. Tyto průjmy mají spíše sekundární negativní dopad, jelikož u zvířat (hlavně ovcí s neostříhanou vlnou) s dlouhou srstí v okolí řitního otvoru (foto) dochází k znečištění řídkým trusem a následně k nakladení muších vajíček (Lucilia, Phormia a Cochlyomia). Toto může zapříčinit vznik nepravých myiáz (pravé jsou způsobené střečky rodu Oestrus ovis), kdy se z vajíček za přibližně 24 hodin vylíhnou larvy, které se následně zavrtávají do kůže a do svalů. Z těchto ran se potom vylučuje exsudát, kterým se larvy živí. Při zavrtávání larev dochází k vytváření otevřených ran, které se následně kontaminují bakteriemi a dochází k sekundárním infekcím a zhoršení pohody a welfare zvířatV případě vyšší vlhkosti pastvy lze také krmnou dávku zvířat obohatit o seno, které svojí vyšší sušinou sníží riziko vzniku průjmů.
Vlivem častějších dešťů a nerovnostem na pastvinách dochází k vytváření kaluží až jezírek, do kterých kladou samičky komárů (Anopheles, Culex) svá vajíčka. Z těchto vajíček se za 5–14 dní, v závislosti na klimatických podmínkách, vyvinou dospělí jedinci, kteří následně na zvířatech sají krev, mohou přenášet různá onemocnění a zhoršují pohodu a welfare zvířat.
S vyšší vlhkostí pastviny také souvisí vyšší výskyt endoparazitů. Mezi endoparazitózy vázané na vlhké prostředí patří fasciolóza způsobená motolicí jaterní (Fasciola hepatica) s mezihostitelem bahnatkou malou (Galba truncatula). Právě mezihostitel vázaný na vlhké prostředí zvyšuje na vlhkých a podmáčených pastvinách riziko nákazy fasciliózou. Onemocnění se u napadených zvířat projevuje sníženou užitkovostí a sníženými přírůstky.
Vyšší vlhkost půdy ovlivňuje kvalitu rohoviny a tím i vyšší riziko výskytu onemocnění paznehtů. Zvýšené riziko onemocnění je také spojeno s nižší hygienou pastvin. Mezi onemocnění rohoviny končetin spojené s vyšší vlhkostí pastvin patří laminitidy, nekrobacilózy a dermatitis digitalis.
Podmáčené částí pastvin položené níže než okolní terén lze z preventivních důvodů ohraničit, a tím zabránit zvířatům vstupu do těchto prostor. Jestliže jsou podmáčené části pastviny položeny výše než okolní terén, lze je odvodnit.
Na podmáčených místech lze používat insekticidy nebo je zavést jemným štěrkem nebo kamínky, který zabrání vzlínání vody na povrch. Další možností je její odvodnění.
MVDr. Miroslav Macháček, Ph.D., Veterinární a farmaceutická univerzita Brno
Podrobněji v časopisu Náš chov 9/2020.
