Menu
e-shop
Státní veterinární správa ČR (SVS) zveřejnila výroční zprávu o své činnosti v oblasti ochrany zdraví zvířat za rok 2025. Rok byl poznamenán zvýšenou pohotovostí v důsledku hrozby slintavky a kulhavky v sousedních zemích, ale přinesl i potěšující výsledky, zejména obnovení statusu země prosté afrického moru prasat.
Mezi hlavní dlouhodobé úkoly SVS patří ochrana území České republiky před zavlečením nebezpečných nákaz, a to jak těch, které ohrožují zdraví zvířat, tak těch se zoonotickým potenciálem. V případě výskytu těchto nákaz přijímá SVS opatření k zamezení jejich šíření. O příznivé nákazové situaci v zemi svědčí mezinárodní statusy země prosté, udělované Evropskou komisí nebo Světovou organizací pro zdraví zvířat (WOAH). České republice se v roce 2025 podařilo udržet všechny dříve získané nákazové statusy a v prosinci 2025 navíc obnovit status země prosté afrického moru prasat (AMP). Podrobné informace jsou dostupné v dokumentu zveřejněném na webu SVS.
Nejvýznamnější kapitolou roku 2025 byla bezesporu hrozba zavlečení slintavky a kulhavky (SLAK) z Maďarska a Slovenska. Opatření na ochranu českého území probíhala od začátku března do konce května 2025 a prověřila organizační schopnosti celého systému veterinárního dozoru. Ve spolupráci s Policií ČR, celní správou, chovateli a dalšími subjekty se podařilo zavlečení nákazy do tuzemských chovů úspěšně zabránit.
Rozsah přijatých opatření byl mimořádný: na hranicích bylo dezinfikováno přes 400 000 vozidel, zkontrolováno více než 1 500 vozidel přepravujících veterinární zboží a postupně vydáno 22 mimořádných veterinárních opatření. Celkové náklady SVS dosáhly téměř 33 milionů korun. Přesto je nutné zdůraznit, že případné zavlečení SLAK by přineslo škody řádově vyšší – a to nejen ekonomické, ale i reputační z pohledu mezinárodního obchodu.
V roce 2025 byl potvrzen jediný případ AMP u nalezeného uhynulého divočáka, jehož datum úhynu bylo zpětně stanoveno na srpen 2024. Tento ojedinělý případ neměl vliv na celkový příznivý vývoj nákazové situace. Po celý rok 2025 pokračoval pasivní monitoring AMP u domácích prasat: v indikovaných případech byly vyšetřovány prasnice po zmetání, hromadné úhyny a podezření na nákazu na celém území republiky. Všechna vyšetření v průběhu roku 2025 dopadla negativně. Korunou tohoto úspěšného úsilí bylo obnovení statusu ČR jako země prosté AMP v prosinci 2025.
Stejně jako v předchozím roce se v roce 2025 vyskytla v České republice vysoce patogenní ptačí chřipka (HPAI) subtypu H5N1, a to jak v komerčních chovech, tak u volně žijících ptáků. V chovech drůbeže a ptáků chovaných v zajetí bylo celkem potvrzeno 12 ohnisek HPAI (z toho jedno na jatkách) a 27 ohnisek u ptáků chovaných v zajetí. Dalších 16 případů HPAI bylo zjištěno u volně žijících ptáků. Situace si vyžaduje trvalou pozornost a připravenost k rychlé reakci.
V oblasti Newcastelské choroby drůbeže (NCD) byl zaznamenán nepříznivý vývoj. V roce 2025 bylo potvrzeno celkem 17 ohnisek NCD, přičemž všechna se vyskytla v malochovech drůbeže. Ve dvou případech bylo na základě analýzy rizika vyhlášeno uzavřené pásmo – obě ohniska zahrnovala více než 50 kusů drůbeže. Přesto ČR nadále splňuje podmínky pro status prostý NCD dle WOAH, neboť ten by byl ohrožen teprve při výskytu nákazy v komerčním chovu drůbeže. Status platí nepřetržitě od 24. července 2018.
Programy tlumení výskytu salmonel v chovech drůbeže probíhají v ČR od roku 2007. Výsledky za rok 2025 jsou mimořádně pozitivní: ve všech sledovaných kategoriích drůbeže byly splněny cíle stanovené evropskou legislativou. Jedná se celkově o nejlepší výsledky od zavedení programů, což svědčí o trvalém zlepšování hygienické úrovně chovů i o efektivitě systémových opatření.
Nebezpečným parazitem pro člověka je Trichinella spp., jejíž vývojová stadia se mohou vyskytovat v mase divočáků. Proto je povinně prováděno vyšetření všech ulovených divokých prasat. V roce 2025 byly zaznamenány dva pozitivní případy.
V oblasti vztekliny přetrvává příznivá situace. Poslední případ byl v ČR zaznamenán u lišky v dubnu 2002 a od roku 2004 má ČR status státu prostého vztekliny. Přesto monitoring pokračuje s intenzitou čtyř vyšetřených lišek nebo psíků mývalovitých na 100 km. V roce 2025 bylo laboratorně vyšetřeno celkem 2 541 zvířat (z toho 2 455 volně žijících, včetně 2 369 lišek, a 86 domácích zvířat). Všechna vyšetření byla negativní. Riziko zavlečení nákazy z Polska však přetrvává, a monitoring proto nelze omezit.
V ČR je nadále povinná vakcinace psů starších tří měsíců. Chovateli poraněná zvířata musí být předvedena k veterinárnímu vyšetření bezprostředně po poranění a znovu pátý den. V roce 2025 bylo takto vyšetřeno celkem 1 577 zvířat; žádný případ vztekliny potvrzen nebyl.
Nejčastějším zdravotním problémem v chovech včel řešeným SVS v roce 2025 byl mor včelího plodu a hniloba včelího plodu. Celkem bylo potvrzeno 138 ohnisek moru včelího plodu, což oproti předchozímu roku představuje nárůst. Nejvyšší počet ohnisek byl zaznamenán v Moravskoslezském kraji.
Hniloba včelího plodu byla v roce 2025 prokázána na stanovištích včel ve čtyřech krajích, celkem v 72 ohniscích. Nejvyšší výskyt byl zaznamenán v Olomouckém, Moravskoslezském a Královéhradeckém kraji. Situace v oblasti zdraví včelstev si vyžaduje soustavnou pozornost jak ze strany SVS, tak ze strany samotných včelařů.
Zdroj: Státní veterinární správa ČR
