Regenerativní zemědělství je založeno na třech principech. Prvním je ukládání oxidu uhličitého do půdy. Návrat uhlíku do půdy pomůže brzdit klimatické změny. Druhý princip představují zdravější potraviny a třetí zvýšení biodiverzity. Regenerativní zemědělství podle některých odborníků představuje budoucnost zemědělství.
Na konferenci Živá krajina uspořádané na půdě České zemědělské univerzity v Praze se představily podniky, kde se regenerativním zemědělstvím zabývají. Principy regenerativní pastvy a rostlinné výroby s omezením mechanických zásahů a minimem chemických vstupů už na našem území uplatňuje řada farmářů.
Pastevní chovy
Na pastevní chov skotu a dalších domácích zvířat se zaměřuje Karel Kalný, majitel Statku Mitrov, který leží v okrese Žďár nad Sázavou nedaleko Velkého Meziříčí. Ekologickým způsobem hospodaří na zhruba pěti stech hektarech zemědělské půdy. Z celkové výměry zaujímá přibližně osmdesát hektarů půda orná. Na polích pěstují hlavně obilí pro krmení vlastních zvířat.
V současnosti na statku chovají zhruba 450 kusů skotu plemene aberdeen angus, asi tři stovky hus, tři tisíce masných kuřat, tři sta nosnic, padesát prasat, a ještě mají deset včelstev. Veškerou práci zvládají čtyři stálí pracovníci včetně majitele, kterým v létě vypomáhají dva brigádníci.
Plemeno aberdeen angus chovají od roku 2007. Zvířata jsou celoročně venku, dobře snášejí i tuhé zimy. Skot má dostatek pohybu, což se kladně odráží na kvalitě masa. Chovaná zvířata jsou díky celoroční pastvě silná a zdravá.
Zima je stejně důležité období roku, jako všechna ostatní. Pokud je bílá a chladná, podílí se významnou měrou na přirozené obnově úrodnosti půdy, pomůže eliminovat škůdce a nežádoucí bakterie.
Při tání sněhu se do půdy dostává velké množství dusíku. Nenarušuje se mikrobiální rovnováha, jako tomu bývá při hnojení chemickém. Mrazy potlačí nebo zahubí škodlivé bakterie, které se v místech koncentrace zvířat v letním období rychle množily a na pozemcích redukují přemnožené hlodavce.
Zvířata na pastvinách v zimním období přikrmují senáží a senáží, ale v průběhu i té nejchladnější zimy některé druhy trav rostou. Proto není neobvyklé, že se stádo rozprostře po celé pastvině a vyhrabává ve sněhu díry, aby našlo čerstvé výhonky, například kostřavy. K pozitivům celoroční pastvy také patří to, že nedochází ke koncentraci čpavku, jako tomu bývá ve výkrmnách.
Intenzivní pasení skotu
Jak uvedl Karel Kalný, na pastvinách se uplatňuje intenzivní pasení skotu. Každý den se zvířata stěhují do jiného výběhu. Veškerá infrastruktura je mobilní. Pouze u silnic jsou pastviny trvale oploceny. U lesa se nacházejí semi-permanentní oplocenky a všechny ostatní ohradníky se přemísťují. Na pastvinách rostou stromy, které poskytují zvířatům stín. Proto není potřeba používat žádné mobilní přístřešky.
Intenzívní pastevní odchov skotu vyžaduje velký podíl manuální práce. K výhodám ale patří možnost každodenního přizpůsobení se počasí a nesporná úspora nafty. Jak už bylo uvedeno, celoroční pasení má kladný vliv na zdravotní stav skotu. K výhodám celoroční pastvy mimo jiné patří to, že se porosty trav vyvíjejí prakticky bez vynaložených nákladů a dochází k již zmíněnému omezení růstu plevelů a k potlačování škůdců.
