Kukuřičná siláž svým asi padesátiprocentním podílem sušiny v krmné dávce hraje významnou roli ve výživě skotu. Přestože její výroba není žádná věda, výsledná kvalita tohoto glycidového krmiva je limitována klimatickými a technologickými podmínkami při výrobě. Specializované podniky přijímají opatření zkvalitňující výrobu kukuřičné siláže, a to jak z pohledu vysoké produkční účinnosti, tak z hlediska nízkých nákladů. Například akciové společnosti ZP Keblov, která s více než 30 litry na ustájenou dojnici dosahuje nejvyšší užitkovost na benešovském okrese se již několik let osvědčuje systém silážování dvou kukuřičných hybridů – silážního a zrnového. Dosahují tím vyrovnanosti sušiny silážované píce v jámě a zlepšení silážovatelnosti, což se odrazí v kvalitě siláže.
ZP Keblov, a. s., jež je součástí holdingu Rabbit Trhový Štěpánov hospodaří na okrese Benešov v nadmořské výšce okolo 450 m. Na obhospodařované výměře 800 ha orné půdy středočeští chovatelé pěstují tržní plodiny (obilniny, řepku, mák) a produkují objemná krmiva pro vysokoprodukční dojnice. K tomu účelu sklízejí kukuřici (ze 140 ha polovina na siláž, zbývající podíl výměry na zrno a do vaku) a ze 110 ha jetelotravních porostů dělají senáže. Významným zdrojem krmivové základny objemných krmiv představuje i 200 ha trvalých travních porostů v podobě luk, které chovatelé pravidelně obnovují.
„Naším cílem je každý rok obnovit 20 až 30 % výměry trvalých travních porostů. Sledujeme tím jednak maximální využití krmivové základny, jednak chceme snížit podíl jetele na orné půdě, abychom ji mohli využít pro pěstování tržních plodin. Obnova luk spočívá v některých případech v přísevu jetele, jindy volíme radikální cestu. Díky vyššímu podílu kulturních trav a jetelů je kvalita senáže vyšší. Shodný záměr realizujeme i u monokultur diploidních jetelů na orné půdě do nichž přiséváme kulturní trávy. K tomu účelu využíváme hybridy kostřav a jílků, například Hikor, Perun nebo Bečva, které vyséváme v množství dva až čtyři kilogramy na hektar,“ uvedl ředitel podniku Ing. Pavel Navrátil, který se současně zabývá také výběrem silážních a zrnových hybridů kukuřice.
Podle s podnikem spolupracujícího výživáře Ing. Petra Brabence výše zmiňovaná opatření přinášejí lepší senážovatelnost píce díky vyššímu obsahu cukrů, dále rychlejší zavadání hmoty – rychlejší dosažené požadované sušiny, zvýšení výnosu a snížení rizika polehání jetele v období prudkých letních bouřek (tráva slouží jako opora porotu jetele, který tak nepoléhá a nezahnívá trávy).
„Zařazování jetelotrav do osevních postupů považuji za velmi důležité. Dlouhodobě se tady pereme s obsahem sušiny. Optimálních 35 % sušiny z porostu monokultury jetele dosáhne jen velmi těžko, ale u jetelotrav to není problém. Díky lepší senážovatelnosti jetelotravní hmoty podnik ušetří prostředky za konzervanty. Nezanedbatelným argumentem je pak vyšší obsah lehce rozpustných cukrů a stravitelné vlákniny, které dostanou dojnice v krmné dávce,“ doplnil výživářský poradce.
Živočišná výroba
Jak již bylo výše řečeno, chovatelé zmiňované středočeské akciové společnosti se specializují na produkci mléka. Chov holštýnského skotu je soustředěn na dvou farmách ve zrekonstruovaných stájích typu K-96 a K -174 s volným boxovým ustájením na slamnaté podestýlce. Zatímco v menší stáji v Keblově odchovávají jalovice, v Mnichovicích mají soustředěné dojnice a odchov telat. Krávy stojící na sucho a vysokobřezí plemenice mají celoročně k dispozici venkovní výběh. Zvířata v porodně a v rozdojovací skupině jsou na hluboké podestýlce.
U produkčního stáda reprezentované 325 dojnicemi Keblovští vykazují užitkovost 11 400 litrů mléka. Průměrná dodávka do mlékárny pak odpovídá 9750 litrům mléka, ale od dubna do červa dokonce převyšovala 10 500 litrů. Vývoj užitkovosti produkčního stáda na farmě v Mnichovicích za období posledního půldruhého roku dokumentuje tab. 2.
„Dojíme třikrát denně. V současné době využívanou dojírnu Westfalia autotandem s 2 x 5 dojicími stáními ve standardní výbavě nahradí za dva měsíce, respektive od počátku listopadu rybinová dojírna DeLaval 2 x 10 s pomalým odchodem. To bude další krok k zefektivnění výroby mléka. V této souvislosti je však třeba říci, že předpokladem požadované užitkovosti je řádně nakrmené stádo a odpovídající zdravotní stav zvířat. Léčbu jednoduchých metabolických onemocnění krav a ošetření končetin si děláme sami. Obecně se dá říci, že kráva by měla být každých pět měsíců ve fixační kleci, akutní případy se samozřejmě dělají bezodkladně. Pokud jde o ošetření paznehtů nebo o korekce končetin, tak je provádíme u krav při zaprahnutí, dále ve 150. dnu laktace, 300. a 450 den laktace. Na užitkovosti se významně podílí i genetický potenciál zvířat budovaný z býků americké provenience,“ navázal jeden ze dvou v podniku úřadujících zootechniků Jiří Červenka.
Aby byl výčet aktivit akciové společnosti v živočišné výrobě úplný zbývá ještě doplnit, že v rámci holdingu na obou farmách (v Keblově a Mnichovicích) vykrmují dva tisíce selat v jednom zástavu. Za rok toto množství zástavových selat otočí ve 3,5 turnusech.
Výživa a krmení
Krmení holštýnského skotu akciové společnosti ZP Keblov je postaveno na kukuřičné siláži a jetelotravní senáži, v krmné dávce je dále GPS z ječmene, řezaná sláma, seno a obilniny zastoupené pšenicí, ječmenem a kukuřicí. Krmná dávka se zakládá vertikálním jednošnekovým krmným vozem o objemu 9 m3 jednou denně. Ze žlabů vyhrnuté krmivo se v pravidelných intervalech několikrát denně přihrnuje
Podle fáze laktace na farmě zkrmují čtyři typy krmných dávek, a to pro suchostojné a vysokobřezí krávy, dále pro plemenice před otelením, pro dojnice na vrcholu laktace a pro jalovice.
Z rozhovoru s výživářským poradcem dále vyplynulo, že u krav stojících na sucho a u vysokobřezích se v krmné dávce hlídá koncentrace živin, aby netloustly a udrželi se v požadované kondici. Základem krmné dávky plemenic před otelením je kukuřičná siláž, která tvoří až 80% podíl krmné dávky. K tomuto množství dostávají ještě řezanou slámu, seno, jetelotravní senáž (do 10 % z KD) a směs před otelením s obsahem iontových solí. V krmné dávce pro krávy na vrcholu laktace je 18 až 22 kg kukuřičné siláže, 10 až 12 kg jetelotravní senáže, 2 až 4 kg GPS, 0,3 až 0,5 kg slámy, 1 kg sena, 8 až 5,5 kg směsi pro vysokoprodukční dojnice, 3 kg mláta a 2 kg vlhkého kukuřičného zrna.
„Děláme měsíční rozbory na nutriční hodnotu TMR, sledujeme nejen celkový obsah živin, ale i energetickou frakci a stravitelnost vlákniny. Zootechnici si pak sami sledují strukturu krmné dávky a sušinu TMR. Naší snahou je zvýšit obsah sušiny TMR ze současných dvaačtyřiceti na sedmačtyřicet až padesát procent. Vyšší sušina má velký význam hlavně v zimních měsících z toho důvodu, že v TMR pak nedochází k vytváření krystalů ledu, jež v bachoru způsobují problémy,“vysvětlil Ing. Brabenec.
Výroba objemných krmiv
Ve vybraných publikacích se můžete dočíst, že vyrobit kukuřičnou siláž v optimální kvalitě lze jen za předpokladu, že v době sklizně má rostlina obsah sušiny na úrovni 30 a 35 % a že se dodržují zavedené technologické postupy při výrobě – délkou řezanky počínaje, přes rychlost navážení a řádné dusání až po naplnění a zakrytí silážního žlabu. Takový postup zajistí vytvoření anaerobního a kyselého prostředí, čímž se usnadní průběh mléčného kvašení žádoucího pro správnou fermentaci.
Z krmivářského hlediska je nejvhodnější termín sklizně kukuřice ve fázi tzv. těstovité zralosti, kdy končí asimilace škrobu v zrnech a dochází k nejvyšší koncentraci energie v rostlině. Pro orientační naplánování doby sklizně kukuřice se využívá metoda efektivní sumy teplot. Její princip spočívá ve vyhodnocení sumy teplot pro dosažení silážní zralosti, která je pro konkrétní skupinu hybridů rozdílná.
„Výrobu objemných krmiv, tzn. sklizeň kukuřice a jetelotrav si řídím ve spolupráci s poradcem přes výživu Ing. Petrem Brabencem. Pokud jde o kukuřičnou siláž, tak dva, tři roky praktikujeme kombinované silážovaní dvou hybridů kukuřice – zrnového a silážního. Silážní hybrid má vyšší výnosy, lepší zastoupení podílu stravitelné vlákniny a oproti zrnovému má i vlhčí řezanku. Naproti tomu zrnový hybrid má vyšší koncentraci škrobu a obsah sušiny. Docilujeme tím stability silážované hmoty v jámách a vyrovnanosti krmné dávky. Kukuřici sklízíme od poloviny záři, ke sklizni využíváme řezačku jaguár, posečenou kukuřičnou řezanku na jámu vozíme ve dvou annaburgerech a v trambusu. Ještě před umístěním betonových děličů do silážních jam jsme si při rozhrnování a dusání navezené kukuřičné hmoty vystačili jedním traktorem, dnes se však neobejdeme bez dvou strojů. Ke konzervaci používáme biologické konzervanty, svrchní vrstvu silážované hmoty zakonzervujeme chemickými přípravky,“ pokračoval zootechnik.
Z hlediska zaplísnění jsou nejrizikovější partie na bocích a na vrchní straně silážní jámy. Proto se tyto plochy nejprve ošetřují silážními konzervanty a až potom se řezanka kukuřice zakryje dvěma vrstvami fólie, která musí být funkční po celou dobu jejího skladování. Po otevření silážní jámy začne do konzervovaného objemného krmiva vnikat vzduch, který vyvolá pomnožení kvasinek. Ty rozkládají v kukuřici obsažený zbytkový cukr a také kyselinu mléčnou. V jámě uskladněná silážní hmota se zahřívá a kazí se.
„Donedávna jsme po otevření silážní jámy museli vybírat siláž pouze do půlky jámy , z důvodu malého odběru hmoty vzhledem k celkové šířce. Při vybírání druhé poloviny jsme museli vyhodit sloupec jednoho metru ve středu jámy po celé délce, což při výšce 3,5 metru představovalo minimálně množství 110 tun kukuřičné siláže . Abychom minimalizovali ztráty krmiva vlivem klimatických podmínek, rozdělili jsme jámu betonovými děliči a stěny jsme natřeli ochranným nátěrem na bázi pryskyřice. Uzavřou se tím nejen trhliny na stěnách, čímž se zamezí přístupu vzduchu ke konzervované píci, ale prodlouží se i životnost betonu. Při výrobě kvalitních objemných krmiv, která jsou základním článkem krmné dávky skotu nelze nic ošidit. Vynaložené úsilí se vrátí v odpovídající užitkovosti a v bezproblémovém zdraví zvířat. A to jsou atributy, bez nichž se mléko vyrábět nedá,“ shodli se zootechnička ing. Iveta Martínková a zootechnik Jiří Červenka.
