19.05.2002 | 10:05
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Zvýšení odchovu selat je pro chovatele ekonomickou nutností

Pokles nákupních cen prasat začíná mnoha chovatelům působit značné starosti. Cenově zajímavé zpeněžování prasat v uplynulém období, kdy se cena za kilogram živé hmotnosti vyšplhala až k 50 Kč usnadnila život i podprůměrným chovatelům a do konce některé z nich podnítila i ke zvyšování stavu prasnic bez ohledu na dosahovanou úroveň užitkovosti.

Vyšší nákupní ceny byly sice pro chovatele velice potřebné a ti prozíraví je vložili do zkvalitnění svých chovů, zejména do vylepšení technologických prvků. S dlouhodobým udržením těchto cen mohl však kalkulovat jen neprofesionálně uvažující chovatel. Do budoucna je potřebné počítat s nákupními cenami, které se budou blížit cenám v EU. Tam se v současné době pohybují přibližně na úrovni 1 EUR za kilogram živé hmotnosti jatečného prasete.
Nastává tak doba, kdy naši chovatelé, kteří budou chtít být dlouhodobě konkurence schopni, musí usměrňovat svůj chov tak, aby minimalizovali náklady na jednotku produkce. To znamená, dostat co nejvíce výrobní náklady na kg živé hmotnosti jatečných (plemenných) prasat pod realizační nákupní ceny.
Rezervy je nutno hledat na všech úsecích chovu prasat, zejména však v oblasti spotřeby krmiv, úrovně přírůstků, podílu libové svaloviny, produktivitě práce a intenzitě výroby selat.
Velké rezervy ve snížení výrobních nákladů jsou právě v intenzitě odchovu selat, tj. počtu odchovaných selat na prasnici ročně. Česká republika s odchovem necelých 18 selat se pohybuje minimálně o čtyři selata pod úrovní chovatelů EU, což v současné době naše chovatele až tak nebolí. V krátké době to však ekonomicky tvrdě dopadne na ty chovatele, kteří nebudou schopni odchov selat výrazně zvýšit.

Jaká je současná úroveň odchovu selat v ČR

Odchov selat v ČR dle nově uspořádaných regionů je patrný z tabulky.
Uvedené údaje ČR jsou ze zpracování ČSÚ. Odchov selat jen v užitkových chovech odebírajících inseminační dávky z ISK Grygov byl zpracován z podkladů poskytnutých rozhodujícími chovateli napojenými na tuto inseminační stanici. Ve výsledcích odchovů není zahrnut odchov selat v RCH a ŠCH. Pokud bychom započítali tento odchov a odpočetli
chovy mimo oblast severní Moravy, které byly napojeny na ISK Grygov koncem roku 2000 (v té době činil odchov v těchto chovech necelých 17 selat a nyní tento dochov u 4528 prasnic činí 17,9 selete na prasnici za rok 2001) , tak průměrný dochov selat chovů napojených na ISK Grygov činí 19,3 selete na prasnici za rok 2001.
Ve skutečnosti tak došlo ke zvýšení odchovu selat oproti roku 2000 o 0,3 selete od prasnice ročně.
Z uvedeného grafu je zřejmé, že v ČR intenzita výroby selat stoupá jen velmi pomalu a tímto tempem bychom chovatele v EU neměli šanci vůbec dostihnout.

Proč je nízký odchov selat?

Chceme-li zvýšit odchov selat musíme je umět narodit. Dosahuje-li se v ČR v průměru necelých 20 živě narozených selat od prasnice ročně, nemůžeme za tohoto stavu odchovat více než asi 19 selat i při sebelepší péči na porodnách, a to i za stavu, kdybychom měli na tomto citlivém úseku chovu prasat špičkové technologie.
Z tohoto je zřejmé, že bez výrazného zvýšení počtu živě narozených selat od prasnice ročně (nejméně o dvě, optimálně však o čtyři selata) , bude posun v odchovu selat velmi pomalý.
Bereme-li v úvahu vyšší odchov selat u chovatelů napojených na ISK Grygov o asi 1 sele na prasnici oproti průměru odchovu v ČR, tak i při tomto vyšším odchovu je mezi výsledky jednotlivých chovatelů značná variabilita. Z výsledků zpracování odchovu ve 101 chovech v roce 2001 vyplývá, že asi polovina chovatelů dosahuje 18 až 20 selat, jedna čtvrtina nad 20 selat a stejný počet pod 18 dochovaných selat. Nejlepší chovatelé se pohybují na úrovni 22 až 23,2 odchovaných selat, nebereme-li v úvahu chovy rozmnožovací a šlechtitelské, kde je odchov převážně vyšší.
Hodnotíme-li důležitost počtu odchovaných selat od prasnice ročně vzhledem k ekonomice chovu prasat, pak je nutné říci, že nižší odchov selat je pro čtvrtinu chovatelů s nejnižším odchovem selat přímo nebezpečný, zejména s ohledem na jejich konkurenceschopnost a existenční jistotu hlavně po vstupu do EU. Nemyslíme si, že by některý chovatel byl ochoten dobrovolně s chovem prasat skončit, pokud jej k tomu nedonutí ztrátová ekonomika.

Jsou u nás chované prasnice schopny porodit více selat?
Vycházíme-li z poznatků dosahované plodnosti u chovatelů v různých podmínkách chovů, rozborů zabřezávání i plodnosti prasnic a prasniček, z vysoké rozdílnosti z počtu narozených selat u chovatelů odebírajících prasničky z jednoho RCH, schopnosti zvýšit počet živě narozených selat u některých chovatelů v průběhu jednoho roku o jedno i dvě selata u celého stáda a nízké dědivosti plodnosti, pak jednoznačně musíme konstatovat, že u nás chované prasnice mají potencioálně okamžitou schopnost živě porodit 25 i více selat ročně. Tuto schopnost mají prasnice i v chovech s podprůměrnými podmínkami prostředí.
U nás chované prasnice jsou v plodnosti plně srovnatelné s prasnicemi chovanými v chovatelsky vyspělých zemích světa.

Kde jsou tedy hlavní rezervy v intenzitě počtu živě narozených i odchovaných selat?

Hlavní rezervy ve výrobě selat lze seřadit následovně:
1. obrátkovost (porodnost),
2. plodnost prasnic a prasniček,
3. úhyny selat.

1. Obrátkovost (porodnost) prasnic
V chovatelsky vyspělých zemích světa se pohybuje asi na úrovni 2,2 až 2,3 i více.
U nás v průměru 1,9 až 2,1, u dobrých chovatelů samozřejmě více. Obrátkovost je ovlivněna především intenzitou říjivosti prasnic a prasniček, úrovní zabřezávání prasnic po
I. inseminaci-zapuštění a délkou kojení selat.

Dosažení vysoké intenzity říjivosti prasnic a prasniček
I když v letním období bývají problémy s říjivostí odstavených prasnic a zejména prasniček, nepovažujeme tuto oblast za neřešitelnou. Chovatelé by měli bez větších problémů zvládnout zapouštění prasnic po odstavu tak, aby průměrný interval (doba od odstavu do I. zapuštění – inseminace) nepřesáhl v daném chovu u celého stáda 10 dnů. Za toho stavu se při vysoké úrovni zabřezávání prasnic dá dosáhnout obrátkovosti (počtu porodů od prasnice ročně) 2,2 až 2,3.
Náročnější může být zajištění dobré říjivosti prasniček po dosažení pohlavní dospělosti, ale i to lze vhodnými chovatelskými opatřeními zajistit.

Dosažení vysokého procenta zabřezávání po I. zapuštění-inseminaci
Tento ukazatel je u řady našich chovů nízký a tak významně negativně ovlivňuje obrátkovost prasnic. podle výsledků zpracování KU ze zapouštění a inseminací v období leden až září 2001 bylo v průměru ČR dosaženo zabřezávání 71,8 % po I. inseminaci a 76,1 % po I. zapuštění prasnic kanci. V oblasti působení Genoservisu, a. s. je to 77,5 % po I. inseminaci a 73,2 % po zapuštění kanci.
Výsledky zabřezávání jsou tak v průměru v ČR o 15 až 20 % nižší než by mělo být dosahováno z pohledu dobré obrátkovosti. V chovatelky vyspělých zemích světa se běžně dosahuje 88 až 95% březosti po I. zapuštění-inseminaci.
Potěšitelnou skutečností je, že v oblasti chovů napojených na plemenářský program Genoservisu, a. s., přibývá chovatelů, kteří dosahují v průměru roku zabřezávání po I. inseminaci nad 85 %, někteří i úrovně 90 % a právě v jejich chovech je dosahováno více než 20 odchovaných selat na prasnici ročně.
V zabřezávání prasnic jsou nejvíce kritickým obdobím letní měsíce. V minulém roce jsme tuto situaci trvale sledovali a podrobně analyzovali co do podílu vlivu prasnic, kvality spermatu i práce lidí a dospěli jsme k zajímavým výsledkům. Známe již poměrně přesně podíl jednotlivých faktorů na snížení výsledků v tomto období a víme, jak negativní vlivy těchto faktorů ve značné míře eliminovat. S podrobným postupem seznámíme chovatele na regionálních seminářích inseminačních techniků a zootechniků v jarních měsících tohoto roku.
Předpokládáme, že letošní rok by mohl být i z těchto důvodů průlomový v navýšení zabřezávání prasnic i zvýšení intenzity výroby selat.

2. Zvýšení počtu živě narozených selat
V současné době se v průměru v ČR dosahuje asi 10 živě narozených selat na vrh. Zde je velká rezerva minimálně 0,5 až 1, i více selat. Plodnost je ovlivněna jednak momentálním stavem připravenosti prasnice nejen na zabřeznutí, ale hlavně biologickou kvalitou vajíček (vliv výživného stavu prasnice po odstavu, jejich výživy po odstavu, úrovni fyziologicky přirozené stimulační přípravy na říji). Dále významně ovlivňuje plodnost doba zapuštění-inseminace v průběhu říje vzhledem k ovulaci a rovněž kvalita ejakulátů či inseminačních dávek.
Naše podrobné sledování kvality inseminačních dávek v letním období minulého roku, vliv různých ředidel na kvalitu a rezistenci spermií téhož ejakulátu ředěného za naprosto stejných podmínek různými ředidly provedených řádově u desítek ejakulátů nám poskytly neocenitelné informace, které využijeme v dalším období. Ukazuje se, že lze využít určitých, přísně specifických znaků, které mají souvislost s délkou přežitelnosti a rezistence spermií po naředění ejakulátů. Podle těchto ukazatelů lze poměrně přesně dopředu nepřímo odhadnout oplozovací schopnost spermií a tím kladně ovlivnit zabřezávání i plodnost prasnic.
Těchto poznatků začínáme využívat od letošního roku po asi 10% navýšením stavu kanců nad „dosavadně“ potřebný stav.
Skutečností je, že použijí-li se k inseminaci inseminační dávky se sníženou biologickou hodnotou spermií, která zdaleka ne vždy musí korespondovat se stářím inseminační dávky i požadavky státní normy, dochází ke zvýšené rané embryonální mortalitě části oplozených vajíček a tím zvýšení výskytu méněpočetných (3 až 8 selat) vrhů. To pak snižuje průměrný počet živě narozených selat v daném chovu.

3. Snížení úhynů selat

Úhyny selat ve většině chovů pohybují do 10 i více procent. Úhyny lze významně minimalizovat (i do 5 %) při dobré technologii na porodnách prasnic. Jako nejvýhodnější se jeví technologie na roštových kotcích s kovovým roštem pod prasnicí, plastových roštech pro selata a s podroštovými vanami s možností pěti- až sedmidenního vypouštění výkalů. Tyto kotce doplněné vhodným typem budníků pro selata, s možností jejich vyhřívání, zajišťují selatům sucho, čisto, teplo, prostředí bez průvanu a bez čpavku, jinými slovy pohodu. Selata dobře rostou. Některé tyto technologie navíc zabraňují i zalehávání selat. To vše nejen že minimalizuje úhyny do odstavu, ale zlepšuje i zdravotní stav selat, který se projevuje ve výsledcích užitkovosti (spotřebě krmiva a úrovni přírůstků) v dalším období života vykrmovaných prasat.
Obdobná situace platí i o dobrých technologiích na odchovnách selat a samozřejmě i ve výkrmu prasat.
Víme, že chovatelé nemají financí nazbyt, ale ekonomické propočty jsou zde jednoduché. Zvýší-li se odchov selat na prasnici o dvě selata ročně vlivem kvalitní technologie, zaplatí se tato technologie při ceně 30 000 Kč za porodní kotec asi za pět let, nehledě již na lepší zdravotní stav selat, který zlepší výsledky užitkovosti v předvýkrmu a výkrmu.
O nutnosti zvýšení výroby selat se mluví v odborných kruzích, na různých seminářích a upozorňují na to i ekonomové. Na odborných seminářích je řešena převážně odborná nadstavba v teoretické rovině a to se zaměřením převážně do sféry plemenic. To je však málo.
Výsledky v intenzitě výroby selat se tak posouvají neúměrně velmi pomalu. Tímto článkem proto chceme chovatelům nastínit praktickou stránku zvýšení intenzity výroby selat, kterou považujeme v současné době za prvořadou v oblasti hledání rezerv ve snižování nákladů.
Daná problematika je samozřejmě širší a nelze v tomto článku obsáhnout veškeré související aspekty. V praktické podobě budeme chovatelům dokazovat úspěšnost ve výrobě selat při společné realizaci námi zaváděných opatření.

Ing. Emil Bazala,
Ing. Jiří Aust

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down