Budeme zvířatům muzicírovat?

Film režiséra Zdeňka Trošky „Slunce seno jahody“ je i po létech okouzlující. Například scéna, když se v JZD snaží zvýšit dojivost tím, že krávám nasazují sluchátka a nechávají je poslouchat hudbu. Většina z nás si myslí, že takovou blbost bylo možné provozovat jen v době reálného socialismu.

Téměř na chlup stejnou myšlenkou se nyní, zcela vážně, zaobírají ve Velké Británii. Odborníci z univerzity v Leicesteru koncem letošního července publikovali závěry pokusu, který provedli na stádech holšýnsko-fríského skotu. Dohromady pokusná stáda čítala více než tisíc hlav a výsledky dopadly obdobně u všech tří stád z oddělených lokalit. Jasně se ukázalo, že krávy dávají přednost hudbě před tichem a dojnice, které poslouchají hudbu dojí ve srovnání se svými vrstevnicemi, v průměru o 0,73 litru mléka více. Nejlepších výsledků – zvýšení dojivosti o 3 % , bylo dosaženo u hudby pomalé.
Uklidňujícím způsobem působí na skot skladby s kadencí méně než 100 taktů za minutu. Žánr zřejmě tak u krav nerozhoduje neboť nárůst užitkovosti byl zaznamenán jak při poslechu Beethovenovy „Pastorální symfonie“ tak u skladeb od skupiny REM jakou je „Everybody Hurts“. Doslova škodlivé se ale ukázaly být rychlé skladby jako např. „Baack In The USSR“ od Beatles. Rychlé skladby s více než 120 takty za minutu měly na zvířata efekt neblahý.
Kdo bude chtít pozitivní efekt hudby zopakovat, musí podle vedooucího výzkumného týmu Dr. Adriana Northa z University of Leicester, muzicírovat krávám 12 hodin denně a to od 5 hodin ráno do 5 hodin odpoledne a po dobu devíti týdnů.
Psychologové nyní hodlají zkoumat, zda pozitivní efekt hudby na užitkovost bude možno získat i u dalších druhů hospodářských zvířat a které z instrumentálních typů zvuků budou způsobovat největší efekt.
Výsledky autoři vysvětlují tím, že i na zvířata musí příjemné prostředí působit zklidňujícím dojmem, zabraňovat stresům což ve svém důsledku vede k vyšší výkonnost organismu. Ostatně praktikování hudby k docílení vyšších výkonů je známo z dávné historie válečnictví. S hudbou má dobré zkušenosti i řada moderních psychologů v individuálních i kolektivních sportech. Hudba zaujímala zvlášť důležité místo i v životě našich předků a u řady národů patřila k základním složkám výchovy. Řekové připisovali hudbě božské vlastnosti a členili ji na orgastickou vášnivou hudbu kultu Dionýsova a klidnou a lahodnou hudbu kultu Apollónova. Zachovaná výtvarná díla dokazují, že hudbu provozovaly národy Egypta, Sýrie, Mezopotámie, východních kultur,… Prameny hudby se ztrácejí až v temnu dávnověku. Že by na hraní zvířatům mohlo něco být dává tušit i malba stará třináct tisíc pět set let.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *