V minulém pojednání (NCH 1/2002) o některých poznatcích k výživě slepic nosného typu jsme se zabývali i možností použití leusei saflorové – rapontika v krmných směsích, a to jak v podobě senné moučky, tak i šrotovaných semen. Tento možný biostimulátor obsahuje jak v semenech, tak v kořenové i nadzemní části ekdysteroidy (viz tab. 1).
Jsou to tzv. hmyzí hormony, jejich účinky byly prostudovány převážně i u bezobratlých. Mechanizmus působení ekdysteroidů není doposud dokonale objasněn, i když v četných pokusech při perorální aplikaci ekdysteroidů bylo dosaženo výrazných účinků.
Kromě vitamínů a sloučenin fosforu obsahuje rostlina inokosteron a ekdisteron, které působí výrazný psychostimulační a adaptogenní účinek.
Výsledky řady pokusů ukázaly, že prvním limitujícím faktorem růstu u kuřat brojlerového typu je především obsah N-látek, respektive obsah esenciálních aminokyselin. Hodnoty N–látek u směsí BR1 – 168,2 g/kg a BR2 148,5 g/kg působily zcela inhibičně a dosažený růst a výsledná hmotnost byla tomuto ekvivalentní. Naproti tomu krmné směsi BR1 – test a BR2 – test obsahující 235 g/kg a 190,2 g/kg N-látek, což je v souladu s optimální potřebou živin pro hospodářská zvířata, umožňovaly růst brojlerových kuřat v podstatě podle deklarovaných tabulek technologického postupu ROOS 208.
Nižší hmotnost těla brojlerů v důsledku nižšího obsahu N-látek v krmivu při konstantní hladině ME, tj. při nižším poměru hrubého proteinu k metabolizované energii, byla zaznamenána v řadě prací. Spolu s poklesem hmotností autoři často pozorovali zvýšený příjem potravy, zhoršení konverze krmiva a relativně vyšší ukládání tuku v jatečném trupu.
Pokles hmotnosti, nárůst spotřeby krmiva a především zvyšování obsahu tuku v těle signalizují, že se krmivo stává i z hlediska požadavku genotypu na obsah bílkovin a energie v krmivu nevyvážené. Základním ukazatelem deficitu proteinu v krmné směsi je nárůst tuku v jatečném trupu. Zvyšování spotřeby krmiva, které lze vysvětlovat snahou organismu získat potřebné množství bílkovin, závisí na stupni deficience dusíkatých látek v krmné směsi a na schopnostech organismu přijímat krmivo (kapacitou trávicího traktu) a uvolňovat nadbytečně přijatou energii v podobě tepla.
Námi získané výsledky v souladu s uvedenými pracemi potvrzují všeobecně známé poznatky. Depresivní vliv na růst brojlerových kuřat lze pozorovat při použití krmných směsí o obsahu 24% N-látek a více. Nižší hmotnost těla při vyšší hladině N-látek může být způsobena tím, že organismus spotřebuje více energie na vylučování nadbytečného dusíku z těla než na nižších hladinách N-látek v krmných směsích.
Nižší hmotnost těla při vyšší hladině dusíkatých látek můžeme obecně očekávat i v případě nevyváženého obsahu jednotlivých aminokyselin, při deficitu jedné či několika některých esenciálních aminokyselin.
Pokles N-látek v krmivu se projevuje poklesem užitkovosti. Statisticky významné interakce mezi genotypem a výživou naznačují, že relativní míra poklesu užitkovosti není stejná u kuřat Hybro, ROSS či COBB. Výrazně citlivější reakci pozorujeme u genotypu ROOS. Tato skutečnost obecně ukazuje na vyšší nároky této hybridní kombinace na obsah dusíkatých látek v krmivu při dané hladině ME v porovnání s požadavky kombinací jiných.
Rozdíly v nárocích na skladbu krmiva můžeme s největší pravděpodobností očekávat mezi genotypy, které se liší výrazně intenzitou růstu a metabolizmem. Potvrzují to například práce porovnávající masný a nosný typ slepic, masné linie selektované divergentně na obsah abdominálního tuku v těle, odlišnou spotřebou kyslíku nebo se stejnou intenzitou růstu při různé hladině dusíkatých látek v krmivu.
Námi používaná krmná směs BR1 – test o obsahu 23,5 % N–látek působila celkem optimálně na růst, který byl v souladu s technologickým postupem pro užitkové hybridy ROSS, dosáhli jsme přesto nižší hmotnosti i vyšší spotřeby krmiva, než bylo deklarováno ve 42 dnech (skutečnost ♂ 2042,8 ± 32,112 g při celkové konverzi 2,10 kg), viz tabulka 2.
Použití rapontika jako tonizujícího a harmonizujícího přídavku ke krmným směsím brojlerů bylo v našem případě originální a byli jsme motivováni některými pracemi.
Autoři uvádějí, že je již několik roků leuzea carthamoides WILLD využívána v tradičním i oficiálním léčitelství jako rostlina s přirozeným a posilujícím účinkem. V rozsáhlých výzkumech se zjistilo, že obsahuje množství biologicky účinných látek, a to antokyanidy, saponiny, fenolové sloučeniny, flavonoidní sloučeniny aj.
Na výrobu farmaceutických přípravků, osvěžujících nápojů a kosmetických přípravků se v Československu používal kořen této rostliny. Nadzemní část zůstávala hospodářsky nevyužita i přes to, že její produkce dosahuje 16 až 25 t/ha.
Zkrmováním nadzemní biomasy bylo zjištěno, že samičky krys reagovaly poklesem hmotnosti až při jejím 30% obsahu v krmivu, zatímco samci už při 20% obsahu, i když spotřeba krmiva byla u obou skupin přibližně stejná.
Pokles hmotnosti jater, ledvin, sleziny, tenkého a slepého střeva při obou pohlaví byl úměrný poklesu celkové hmotnosti. Patologicko-anatomické a histologické změny na tkáních nebyly pozorovány ani při 50% zastoupení rapontika v krmných směsích.
Vzhledem k značným rozdílům v úrovni N–látek u základních dvou, respektive čtyř směsí nelze dost dobře hodnotit přídavek rapontika určité výše a v určitém období vzájemně. Přesto je však možné pozorovat obecný jev, který ukazuje prakticky stejnou dynamiku růstu u obou směsí, respektive dvou výživových trendů a stejných přípravků. Teoreticky jsme předpokládali u kuřat, krmených krmnou směsí s vyšším obsahem N–látek jiné růstové závislosti, než které jsme dosáhli.
Při posuzování spotřeby krmiva v závislosti na čase a obsahu N–látek v krmných směsích jsme v našich pokusech pozorovali, že zatímco spotřeba krmiva na jednotku přírůstku postupovala téměř lineárně u směsi s vyšším obsahem N–látek (směsi bohatší - 23,5 % N-látek, respektive 19,02 %), průběh spotřeby na jednotku přírůstku u směsí s nízkým obsahem N–látek (16,82 %, respektive 14,85 %) byl jiný. U skupin brojlerových kuřat krmených směsí s nízkým obsahem N–látek byla většinou v prvním postnatálním růstovém období zaznamenána relativně vysoká spotřeba, která až do konce třetího týdne klesala, poté začala stoupat. Tento průběh spotřeby krmiva na jednotku přírůstku lze vysvětlit snahou organismu kompenzovat vyšší potřebu dusíkatých látek vyšší kvantitativní spotřebou. Zároveň je nutno připustit, že enzymový systém organismu není plně vyvinut od samého vylíhnutí, ale postupně s věkem se vyvíjí.
Ukazuje se, že v pokusu s kohoutky ROSS (50 kusů ve skupině), kdy vyšší úroveň N-látek se podávala do 21 dní, poté úroveň nižší až do 42 dnů, podávání rapontika průběžně po celý výkrm ke krmné směsi působilo v obou výživových úrovních nejvyšší efekt (2142,6 g ± 32,695, respektive 1545,6 g ± 33,197g) a je vyšší než kontrola (2042,8 g ± 32,112, respektive 1443,3 g ± 44,251 g). Kontinuální přídavek 5 % rapontika k základní směsi již působil inhibičně na obou nutričních úrovních (2008,7 g ± 40,268, respektive 1399,7 g ± 40,021). Podrobnější výsledky sledování jsou uvedeny v tabulkách 2 a 3.
V našich podmínkách jsme prokázali, že 3 až 5 % přídavku nadzemní části fytomasy rapontika – leuzea carthamoides WILLD ve formě senné moučky lze úspěšně aplikovat ke krmné směsi pro výkrm brojlerů bez ohledu na nutriční úroveň, i když přídavkem vlastně dojde ještě k dalšímu procentickému snížení obsahu N-látek v krmné směsi.
Chudší krmné směsi, které měly pouze 16,82 % N-látek, respektive 14,85 %, tedy značný deficit, působily na růst přímo inhibičně. A to během celého růstu, nejvíce však v období 2 až 3 týdne života, kdy by měl být růst nejvyšší (viz tab. 2).
Z uvedených tabulek vyplývá, že rozdíl hmotností kuřat vykrmovaných od 1. dne rozdílnými směsmi stoupá až asi do 42 dne. V posledním sledovaném týdnu (35. až 42.den) byly výsledky prakticky rozdílově stejné, a proto je neuvádíme.
Spotřeba krmiva na jednotku přírůstku byla samozřejmě k 42. dni věku u kuřat krmených chudší směsí vyšší a u směsi bez jakéhokoliv přídavku rapontika činila 3,07 kg při dosažené hmotnosti 1433,3 g ± 44,251. Další závislosti lze porovnat z tabulek. 2 a 3.
Spotřeba krmiva na 1 kg přírůstku za celý pokus, to je za 42 dnů v závislosti na rozdílných směsích a s rozdílnými přídavky rapontika je uvedena v tabulce 4.
Pro posouzení zdravotní nezávadnosti používaného rapontika jako přídavku ke krmným směsím pro brojlery jsme zkoumali dynamiku aktivity AST i ALT v orgánech (játra, ledviny, pankreas) brojlerů a nezjistili jsme v podstatě rozdíly aktivity uvedených enzymů u pokusných skupin v porovnání s kontrolou.
Homeostáze organismu je totiž dána mimo jiné určitou aktivitou aminotransferáz. Výraznější zásah do výživy zvířete se odrazí především metabolickou odezvou v enzymové aktivitě. Tato aktivita poskytuje sekundárně i obraz o zdravotním stavu zkoumaného jedince. Některé enzymy tvořené v játrech při poškození jaterních buněk do krve (aspartátaminotransferáza – AST, alaninoaminotransferáza –ALT, laktátdehydrogenáza LT a četné další) se mohou stát důležitými indikátory funkčně poškozených jaterních buněk.
Ukazuje se, že použití leuzei carthamoides WILD jako přírodního biostimulátoru v krmných směsích pro kuřecí brojlery je možné, avšak o ekonomické možnosti zařazení do krmných směsí rozhoduje především patřičná úroveň N–látek v krmné směsi.
Doc. Ing. Jaroslav Holoubek, CSc., Klára Filikarová, ČZU Praha
