V Přílepově budou prasata v žitě

Akciová společnost AGPI Písek, jeden z hlavních producentů vepřového na Písecku, investuje do pohody zvířat. Rekonstrukcí porodních boxů by společnost chtěla zlepšit nejen welfare, ale i zdravotní stav selat, snížit úhyn a ve finále i náklady na odstavené sele. Výběrové řízení pro první etapu rekonstrukce (398 porodních míst) vyhrála firma Agrico Třeboň a její porodní kotec Agrivan se záchytnou vanou na kejdu.

Základní stádo společnosti AGPI Písek tvoří zhruba 4200 prasnic v užitkovém chovu, a několik stovek prasnic v rozmnožovacím chovu. Plných deset let po svém vzniku (1991) firma rozšiřovala kapacity poroden nákupem či přestavbou. V roce 2001 dosáhla uzavřeného obratu stáda. Dnes disponují šesti porodnami rozmístěnými po celé jižní a západní části republiky: Přílepov, Pořín, Přeštěnice, Jeníčkova Lhota, Smečno a Manětín. Technologie ustájení prasnic na porodnách je však zastaralá a v současnosti je limitujícím faktorem při zlepšování úrovně a ekonomiky chovu. Vedení firmy se letos rozhodlo pro rekonstrukci 1000 porodních míst. Za finanční pomoci agentury SAPARD (hradí asi 40 % nákladů) hodlá do poroden investovat 18 miliónů Kč.
První etapa úprav, která zahrnuje instalaci 398 kotců pro prasnici se selaty, připadla na provozy Přeštěnice a Přílepov. Jak vypadá stav před rekonstrukcí jsme se zajeli podívat do Přílepova nedaleko Milevska. Firma Agrico Třeboň zde osadí technologií Agrivan 200 porodních míst. Stavební úpravy a instalace stájového zařízení proběhne za provozu, má skončit v dubnu příštího roku.

Nepříjemný amoniak
Areál AGPI Přílepov tvoří celkem 12 hal. Je zde ustájeno 700 prasnic, jejich selata v odchovu a výkrm. Technologie je založena na kejdovém hospodářství, zvířata všech kategorií jsou umístěna na roštech. Podle vedoucího závodu Ing. Karla Blechy u kejdy zůstanou i nadále, vždyť kapacity jímek (7 x 1250 m3) stačí na půl roku skladování. Současný stav zařízení však neumožňuje efektivně odstranit ze stáje amoniak a zápach linoucí se z podroštových prostor. „Přes zimu se nedaří objekty odvětrávat, protože výrazně klesá teplota v porodně,“ stěžuje si ing. Blecha. Od nové technologie si slibuje kromě welfare hlavně zlepšení zdravotního stavu selat, zvýšení odstavové hmotnosti a snížení ztrát krmiv a úhynů selat zalehnutím. Vše by se mělo příznivě promítnout v ekonomice chovu. Na současné technologii jsou ztráty úhynem 10 až 12 % a průměrný dochov 19 ks na prasnici za rok. Prasnice jsou krmeny mokrou směsí pomocí krmné linky Schauer. Selata se odstavují ve 24 až 28 dnech, přechází na odchovny, kde jsou ustájena skupinově až devět týdnů a přijímají suché krmivo. V hale, kde probíhá výkrm, je ustájeno 450 prasat v padesáti kotcích po devíti. Prasata jsou krmena opět tekutou směsí a to automaticky jednou za šest hodin čtyřikrát denně. Průměrný přírůstek je 700 g. Provoz je rozdělen na šest sekcí, kde probíhá turnusové naskladnění a vyskladnění současně s mechanickou a chemickou desinfekcí. Místo na porodnách, které bude chybět v souvislosti s rekonstrukcí, se vyřeší zkrácením doby odstavu.
Nový příbytek
Ústředním prvkem nového boxu bude provedení podroštových prostor, které tvoří mělká plastová vana umístěná pod každým kotcem. Vany se částečně plní technologickou vodou, do níž padají veškeré výkaly. Než kejda začne fermentovat, přepustí se do sběrného potrubí, které ji odvede do hlavní jímky.
Rošt pod prasnicí vyrobený z litiny vystupuje několik centimetrů nad stání selat, odrazuje je od vstupu pod prasnici a snižuje časně po narození riziko zalehnutí. Litina pod prasnicí také vhodně ochlazuje laktující mléčnou žlázu a naopak tepelně izolující polypropylenové rošty jsou dobré pro selata. Box bude dále vybaven elektricky vyhřívaným doupětem pro selata.

Cena vepřového je sražena uměle
Podle slov generálního ředitele Ing. Jana Čecha chtěli s opravami začít dříve, ale vzhledem k realizačním cenám vepřového dlouho váhali. Ročně dodávají do třech masokombinátů – Maso Planá a. s., Masokombinát Písek (ZŘUD) a Masna Příbram – 7500 až 8000 tun vepřového a divize chovu prasat má také rozhodující podíl na obratu společnosti.
„Ještě nejsou zahojeny rány z nízkých cen minulého období a už se vepřové opět propadá. Letní setkání producentů v Chotěboři pomohlo všem, ale nyní nastává opět podivná situace na trhu.Vytvořili ji dodavatelé masokombinátů, které zanikly. Z těchto oblastí se začala jatečná zvířata vozit jinam a vznikl zde lokální přetlak nabídky. Některé masokombináty toho využívají ve svůj prospěch a sráží farmářské ceny vepřového. V rámci státu je však produkce stále stejná, a doufáme, že se cenová hladina opět stabilizuje.“ dodává Jan Čech.
Zda se prasata v Přílepově budou mít jako žitě se přesvědčíme v květnu příštího roku, kdy přineseme čtenářům reportáž z rekonstruovaných poroden.

Text a foto Lukáš Rytina

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *