Včelaři se bouří. Co je cílem novely plemenářského zákona?

V únoru prezident podepsal zákon, kterým se mění zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění a plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), který byl na konci roku 2016 schválen Poslaneckou sněmovnou. Ptáme se na možné scénáře budoucího dopadu pro včelaře, kde zákon doznal významné změny.

Lobbistům se podařilo do plemenářského zákona, jehož navrhovaná právní úprava má za cíl zachování biologické rozmanitosti vybraných plemen a druhů hospodářských zvířat (genetických zdrojů), prosadit formulaci: „K plemenitbě včel mohou být využívána pouze plemenná včelstva nebo sperma včely medonosné kraňské“. Na první pohled se normálně uvažující člověk pozastaví nad jednoduchou skutečností: Když má zákon podporovat biodiverzitu, tak proč je plemenitba omezována na jedno plemeno?

K autorství se nikdo nehlásí

Redakce oslovila několik aktérů celého dění s předpokladem, že vysvětlí, co bylo cílem této úpravy, a jak se tedy bude zákon aplikovat v praxi. Bylo osloveno Ministerstvo zemědělství, za uznané chovatelské sdružení pro kraňské plemeno byl osloven plemenářský zootechnik a zároveň předseda Chovatelské komise ČSV Ing. Dalibor Titěra, dále předsedkyně Českého svazu včelařů Mgr. Jarmila Machová, poslanci a předseda Spolku chovatelů včely tmavé.

Poslanci Pavel Čihák a Jan Volný, kteří tuto změnu do zákona na půdě parlamentu navrhli, se nyní k obhajování svého počínání příliš nehlásí. Vlastně se k tomu nehlásí nikdo. Naopak to vypadá, že formulace o omezení na včelu kraňskou se tam dostala jaksi sama. Předsedkyně Českého svazu včelařů (ČSV) Jarmila Machová doslova uvedla: „K návrhu změny plemenářského zákona jsme se jako svaz připojili a podporovali jej z důvodů uvedených (strach z bodavých kříženců, kraňka se v České republice osvědčila, žádné tmavé plemeno se v ČR nenašlo). Nepodporujeme dovoz jiných plemen“.  Nikdo z oslovených neprozradil, kdo byl skutečným autorem pozměňovacího návrhu.

Dalibor Titěra jako nejvyšší odpovědná osoba za šlechtění kraňského plemene v ČR, který musel o pozměňovacím návrhu vědět (a dost možná pocházel také z jeho pera), odpověděl: „Mám za to, že cílem zákona je, aby se příslušný orgán mohl odvolat na tento paragraf při zamítnutí nerozumné žádosti o dovozu geneticky vzdáleného materiálu do ČR“.

Zákon platí pouze pro šlechtitele kraňky?

Další část dotazu směřovala na to, jak se bude zákon provádět. Týká se všech včelařů, nebo pouze šlechtitelů včel? Nebo se bude týkat pouze chovatelů (šlechtitelů) uznaného chovatelského sdružení pro včelu kraňskou, což je ČSV? Jak se bude případně prokazovat plemenná příslušnost? Co se stane, když včelař chová jiné plemeno, tedy poruší tento nový zákon? Dostane pokutu?

Předsedkyně ČSV Jarmila Machová odpověděla: „Plemenářský zákon se netýká chovu včel, netýká se běžných chovatelů. Je třeba odlišit chov včel a šlechtitelskou práci ve včelařství. Proto byl změněn plemenářský zákon, nikoli jiný zákon. Pro odpověď se obraťte na příslušný odbor Ministerstva zemědělství.“

Příslušný odbor živočišných komodit Ministerstva zemědělství zatím výklad nepodal, pouze se ohradil proti tomu, že změnu předkládalo ministerstvo.

Předseda chovatelské komise ČSV: „Mám za to, že plemenitba není běžný chov v hospodářství. Například moje choť chová slepice bez původu na vajíčka pro vnoučata. Plemenitba je dlouhodobá, organizovaná a často státem podporovaná činnost. Plemenářská sdružení mají svůj program, metodiku a chtějí mít takové podmínky, aby nepřišla o dlouhodobou práci. Po běžném chovateli nikdo nebude nic požadovat. Dovozce by musel doložit plemennou příslušnost dováženého materiálu. Vyšší chovy podle chovatelského řádu (ČSV, z. s.) už to dělají asi dvanáct let. V praxi používáme standard, který vznikl měřením včel ze šlechtitelských chovů v celé republice. Je založen na morfometrickém měření (korelace s genetikou je vysoká). Cílem je rozpoznání a odmítnutí vzdálených genotypů“, sdělil Dalibor Titěra.

Diskuse v Senátu

Velkou rozpravu a poměrně odbornou vedl také Senát, 18. ledna se konala schůze pléna. Senátora Jiřího Dienstbiera jako právníka zaujalo, že v plemenářském zákoně nenašel definici pojmu plemenitba. Proto norma působí podle jeho slov trošku neurčitě. Nicméně zákon zřejmě předpokládá, že plemenitbu neprovádí běžný včelař. A stejně tak plemenitbou patrně není dovoz. „To znamená, že mám stejně pochybnost, že ti, kteří tímto návrhem chtěli možná legitimně chránit kraňské plemeno na našem území, dosáhli svého účelu. Naopak ti, kteří se bojí, že jim to zabrání chovat nějakou domnělou původní včelu, nezabrání, protože ji chovat mohou,“ komentoval Jiří Dienstbier. Tato slova potvrdil také ministr zemědělství Marian Jurečka: „ … nikomu nebráníme v přirozené plemenitbě, jak zaznělo z úst senátora přede mnou …“

Senátora Zdeňka Nytru zarazilo, „že se o té včele píše pouze v návrhu § 14 h), což je financování ochrany genetického zdroje zvířete. Takže opravdu jde jen a jen o peníze“, komentoval senátor.

Výklad, že se zákon bude týkat pouze šlechtitelů, má své trhliny. Kdo a jak určí hranici, co je prostý chov včel a co už šlechtění? Podle uvedeného chápání by šlechtil leckterý včelař, třeba i ten, který pouze vyřazuje ty nejhorší matky z chovu. Opravdových šlechtitelů včel je v ČR asi deset.

 

Názor předsedy Spolku

chovatelů včely tmavé

Oslovili jsme předsedu Spolku chovatelů včely tmavé v ČR Viktora Švartnera, který se vůči pozměňovacímu návrhu rezolutně ohradil: „Pozměňovací návrh je jednoznačně proti smyslu a předmětu současné úpravy, respektive smyslu navržené novely, kterou je zajištění biodiverzity v rámci ČR a zachování genetických zdrojů. Původním plemenem na většině území České republiky byla včela tmavá. Pozměňovací návrh navíc nebyl projednán v rámci včelařských spolků v České republice. Z právního hlediska nastal další kardinální problém: Novelizace s sebou nepřináší přesah a doplnění do dalších ustanovení plemenářského zákona, navíc zde není správní postih. Dostáváme se do absurdní situace, kdy zákon vynucuje určité chování, které však nijak nepopisuje, a navíc za nedodržení nehrozí žádná sankce. Ptáme se tedy, proč a za jakých okolností k tomuto „doplnění“ došlo“?

Komu změna přinese ovoce?

Faktem je, že včela kraňská byla, ať už právem či chybným rozhodnutím, zařazena mezi genetické zdroje České republiky. Od vypsání dotačního titulu byl tvůrcem metodiky Výzkumný ústav včelařský, s. r. o., podmínky splnil a příjemcem celé výše dotace byl vždy také jen Výzkumný ústav včelařský, s. r. o. Dalším faktem je, že navrhovaná změna plemenářského zákona ještě více pojistila vliv Českého svazu včelařů, z. s., na dotace. Dotace 1. D je určena pouze pro uznaná chovatelská sdružení podle plemenářského zákona. Pokud by bylo uznaných chovatelských sdružení více (i pro jiná plemena), nebyl by výhradním administrátorem dotace 1. D Český svaz včelařů.

Zákon po novele znemožňuje založení uznaného chovatelského sdružení pro jiné plemeno včel, neboť omezuje pouze na plemenitbu včely kraňské.

Výklad, že se zákon bude týkat pouze šlechtitelů má své trhliny. Kdo a jak určí hranici, co je prostý chov včel a co už šlechtění? Ona totiž ta hranice není ostrá. Pokud jde o dotace pro chovatele matek, které administruje uznané chovatelské sdružení (ČSV), hodí se argument, že už ten chovatel, který hodnotí nějakou vlastnost včel vlastně šlechtí. Podle uvedeného chápání by šlechtil leckterý včelař, třeba i ten, který pouze vyřazuje ty nejhorší matky z chovu.*

Chovy, které v ČR skutečně šlechtí včely, by totiž spočítal na prstech…

Komentáře ke článku 5

  • josef

    Vážený tak jsem sháněl – volal telefonem jestli má někdo z vyšších chovu čistokrevnou matku a čistokrevný chov a nikdo se neozval že prý mají křížence tzn pouliční směs tek když nemají čistokrevné matky tak na co je plemenářský zákon to může napsat dítě ze základní školy a ne vzdělaní lidé jak si říkají tak hurá do kříženců a pouliční směsi v České Republice hlavně že dostanou dotace a neví na co a čistokrevná buckfastka je hlavně mírná silná zimuje a medu ani nemusím říkat s pozdravem J.

  • josef

    Vážený to jsem zvědav jestli se to někam posunulo k lepšímu bylo by to dobré a aby vypadly ze svazu starý pardálové myslím přestárlý důchodci at tam pustí mladý progresivní lidi mají jiné modernější myšlení podívejte se na časopis včelarství pořad by se tam fotili a novinky ze světa tam neuvididíte jak se ty mladí mají něco naučit nejraději by dělali kurzy včelař za peníze a přednášky se nedělají tak na co máme tolik učitelů včelařu který ani za rok neudělá ani jednu přednášku s pozdravem josef

  • josef

    vážený co se týče linie Singer která pocházi z linie bachfast což nám řekla pani Singrová na zájezdu chovatelu Purtskalu v Rakouku byly jsme tam všichni chovatele asi 100 členu šlechtitelských chovu proto májí matky červené proužky na zadecku a přítel Koch prohlásil v moderním včelaři že matky Singer NENÍ KRANKA ale chová jejich křížence celá republika pro nadfstardantní výnosy akorád tyto včely silně propolisují nevím proč pořád tahají matky z rakouska to nemáme vlastní vyšlechtěné achtonomní včely vžyt rakousko není zázračná země na chov matek a tam se málo inseminuje a nemáme za 60 let vybudovanou vlastní oplozovací stanici aby si tam mohly včelaři nechat oplodnit svoje matičky s dobrými trubci

  • josef

    vážený u nás v Česku žádný kranku nemá a nebude mít naší inseminátoři mají v krvi neustále křížit žádný čistokrevný chov není včela je hospodářské zvíře je uznaná tak musejí vést evidenci rodokmenových karet a ne žádný evidenční lístky jako leták z kauflandu tak o čem je řeč žádný chovy nejsou jako šlechtitelské vždyt kupují křížence ze stanic Výzkumného svazu včelařského a to dnes si většina včelařu kupuje inseminované matky a nebo volí dovoz buckfastek z Dánska nebo Holanska z ostrovní stanice nebo po ins matkách v Nemecku za 98 eur velmi kvalitní matky velmí mírné rodokmenové katry je základ plemenářské prácejinak to nemůže fungovat proto jsem vystoupil ze šlechtitelského chovu

  • josef

    vážený přeci nemůžou zakázat plemena včel vždyt jsozu asi jenom tři jinak to jsou mixi jako pouliční směs jako kdyby jsme zakázaly všechny druhy psu nebo králíků nebo slepic a nebo ryb včela je uznaná jako hospodářské zvíře a nemělaq by se křížit iseminací a udržet linie kranka je široký pojem jako když řeknu pes kranka byla jediná ve městě kranj v bývalé jugoslavie a nemůže být v rakousku nebo česku vždyt hardyho veberuv zákon říká že se vše zaplevelí jako zahrádka tak i včely co se dovezly ani na inseminované matky nejsou vydány rodokmenové karty pět let zpátky jako je uz slechtěných králíku tak u nás nemůže vzniknout žádna plemenitba je to oblbování ůredníků na získání dotací a plemenná karta musí mít mumereo na dohledání linií jako je to v Rakousku Německu

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *