Žitná senáž pro zdraví i užitkovost

Objemné krmivo ze zeleného žita si získává stále větší pozornost chovatelů díky své vysoké výnosnosti, vynikající kvalitě vlákniny a ekonomické výhodnosti. Správně sklizené a fermentované žito podporuje zdraví skotu, zvyšuje užitkovost a přináší farmám větší soběstačnost.

Jaké plusy a mínusy může chovatel očekávat, pokud se rozhodne využívat žito na senáž? Na co si musí dát pozor? To jsou témata, o kterých jsme hovořili se specialistou na chov skotu společnosti Sano-Moderní výživa zvířat, spol. s. r. o., Petrem Havránkem.

1) Proč se chovatelé u nás i ve světě rozhodují vyrábět žitnou senáž?

Postupně s ubývajícími srážkami od roku 2010, kdy navíc prozatím skončilo zimní období stále mají všechny jarní plodiny, i obiloviny včetně kukuřic v jarním období veliký problém s nedostatkem vody.

K tomuto problému s obdobími s minimem srážek hlavně na jaře se postupně přidává neustále stoupající užitkovost krav a na to navazuje související nárust spotřeby sušiny, jednoduše řečeno spotřeba objemných krmiv v jednotlivých provozech

U žitných senáží je naprosto nutné změnit myšlení zemědělce, který například krmil jen kukuřičné siláže s kombinací vojtěškových senáží při vyšší sušině. Další změna myšlení je ve strategii výroby kukuřičných siláží, kdy často přetrvává přesvědčení, že kukuřice zasetá po žitu bude mít nízký výnos.

Jak jsem už na začátku řekl, že se otepluje, tak se zároveň se vše urychluje, a to i sklizeň žita na senáž. V roce 2024 jsme sklízeli žita od 10 do13. 4., a v tomto roce o týden později. Samozřejmě během zhruba deseti dnů po sklizni jsou pole po žitu oseté kukuřicí. Takže kukuřice po žitu mají agrotechnický datum zasetí stejný, jako kdyby byly seté na přímo. Výnosy kukuřic minulý rok nebyly rozdílné od kukuřic setých na přímo, a dokonce byl problém rozeznat pole od sebe.

V letech 2015 až 2017 jsme žito v oblastech Polabí a v podobných nadmořských výškách ČR využili spíše jako záchranu a doplnění krmivové základny. Naše očekávání se zkrmováním žita bylo spíše negativní, proto jsme byli příjemně překvapeni, že nedošlo k propadům užitkovosti, a navíc zdravotní stav zvířat byl v pořádku.

Od roku 2017 postupně navyšujeme podíl žitné senáže v sestavování krmných dávek vysokoužitkových krav. Nyní si spíše už nedokážeme představit KD bez žita, a to zejména v letním období. Žito se stává pomalu fenoménem výživy vysokoprodukčních krav.

2) Můžete podrobně vysvětlit hlavní zásady při pěstování žita na senáž?

Jako u všech ozimých obilnin, tak i u žita, které k nim patří, předpokládáme výborné růstové a odnožovací schopnosti. Žito doporučujeme sít už v první polovině září – nejpozději do konce září. Například žita zasetá 10–15. 9. 2024 měla vyšší výnosy než později vyseté porosty.

Datum výsevku je ještě důležitější se stoupající nadmořskou výškou, kde chladnější podzim ovlivňuje zapojení a odnožení porostu. Samozřejmě i vegetační dny ovlivňují čas sklizně, protože potřebujeme vegetační dny pro kukuřici, která se nejčastěji využívá jako následná plodina po žitu. Jednoduše...čas zasetí žita přímo ovlivňuje čas zasetí následné plodiny.

Výsevek žita by měl být na úrovni 130–140 kg/ha a doporučuji NPK hnojivo v dávce 1–2 q na hektar. Některé podniky i pole organicky vyhnojí.

Na jaře, a to velmi brzo, jak dovolí počasí, je nutno podpořit růst dvěma dávkami dusíku v celkovém množství 150–160 kg/ha.

Při tomto postupu mohou zemědělci očekávat kvalitní porost s vysokým obsahem živin a vysokými výnosy. Ovšem pokud se nedodrží, například se zaseje o měsíc později, toto se očekávat nedá.

Výnosy se v tomto roce pohybovaly na dvou úrovních …polovina podniků dosáhla 14 až 18 tun z hektaru a druhá od 9 do 10 tun.

Výjimkou je podnik na Nymbursku, který má žito jako druhý hlavní komponent do krmné dávky dojnic. Od agrotechniky po sklizeň se zde žito vyrábí s intenzitou a přístupem, jako kdyby se sklízelo obilí o výnosu 10 t a byla to potravinářská pšenice…

Tento podnik v letošním roce sklidil 19,64 t/ha a vyrobil ze 110 ha 2150 tun špičkového krmení. O kvalitě chovu hovoří fakt, že jsme byly nuceni převakovat polovinu vaku žitné senáže z roku 2024 z důvodu uvolnění místa. Tato hmota se aktuálně krmí bez jakéhokoliv zahřívání, nebo druhotné fermentace.