27.07.2025 | 02:07
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Od brambor k mléku vedla dlouhá cesta

Zemědělské obchodní družstvo Kámen hospodaří na Havlíčkobrodsku na výměře okolo čtyř tisíc hektarů zemědělské půdy. Jestliže za minulého režimu byly základním pilířem podnikání uvedeného obchodního družstva z Vysočiny brambory, dnes tuto roli převzala živočišná výroba reprezentovaná chovem holštýnského skotu. Tržby za prodané mléko a zvířata představují přibližně polovinu z celkových tržeb podniku. Mléko chovatelé dodávají přes Odbytové družstvo Sněžné do mlékárny Hlinsko, přičemž aktuálně se jedná o bezmála 40 tisíc litrů denně.

 

Dojit třikrát denně ve čtyřech kravínech, kde jsou holštýnské krávy na podestýlce zní v dnešní době nabité vyspělými technologickými vychytávkami tak trochu jako fikce, ale v ZOD Kámen je to realita, kterou se snaží řešit. Výhledově zde má vyrůst na jednom místě nová ustájovací kapacita, která by nejen zlepšila welfare zvířat a současně i pracovní podmínky zaměstnancům, ale také by umožňovala plánované navýšení stavů dojnic.    

„Specializujeme se na chov holštýnského skotu s tím, že ve stavech máme jedenáct set dojnic ustájených na čtyřech farmách. To, že nemáme centrální dojírnu a krávy dojíme v každé stáji zvlášť rozhodně není ke chlubení. Samozřejmě, již delší dobu máme záměr vybudovat centrální dojení a postavit nejspíš dvě produkční stáje, abychom mohli navýšit stavy krav třeba na 1700 kusů. Projekt máme již delší dobu připravený, ale kvůli válce na Ukrajině jsme ho museli na čas odložit. Navzdory tomu se můžeme pochlubit slušnou užitkovostí odpovídající 39,5 litru mléka na dojenou, respektive 36 litrů na ustájenou krávu. K navýšení užitkovosti a ke zlepšení kvality mléka v podobě snížení počtu somatických buněk přispěla zejména změna managementu dojení, kterou jsem prosazoval od začátku svého nástupu do funkce. Musím ale zdůraznit, že záměrem prosazovaného trojího dojení nebylo dosáhnout maximální produkci, ale především zlepšit zdravotní stav dojnic. Pozitivní roli sehrála i spolupráce s týmem poradců, respektive s MVDr. Jiřím Davídkem s nímž řešíme vše ohledně zdravotního stavu zvířat, dále Ing. Jaromírem Nedvědem, který nám radí ohledně reprodukce a managmentu stáda, a konečně s výživáři Ing. Petrem Brabencem a Ing Lubošem Krejčím, který se specializuje na konzervaci a výrobu objemných krmiv,“ zahájil náš rozhovor předseda ZOD Kámen Ing. Václav Vala, který svou funkci vykonává šestým rokem.

Ing. Václav Vala (vpravo) s Petrem Puchtou
Ing. Václav Vala (vpravo) s Petrem Puchtou

 

Živočišná na pěti farmách

Živočišná výroba ZOD Kámen zahrnuje celkem pět provozů s chovem holštýnského skotu, a to v Kámeni, Sedletíně, Tisu, ve Vepříkově a konečně na farmě v Malčíně, kterou spravuje dceřiná společnost Malčinská, a. s. V živočišné výrobě pracuje více než polovina z celkového počtu 100 stálých zaměstnanců a 15 ukrajinských brigádníků. Přesněji řečeno na každé farmě je šest lidí na jednu směnu, tj. zootechnik, tři dojiči a dva krmiči.

„Aktuálně evidujeme 1120 dojnic, které máme ustájené na čtyřech farmách, a to v Kámeni, kde je 280 dojnic, v Sedletíně je 310 dojnic, v Tisu 330 dojnic a v Malčíně je v uzavřeném obratu produkční stáj se 225 dojnicemi. Průměrná užitkovost v loňském roce odpovídala 11 900 kg na ustájenou dojnici. Potom, co jsme dotáhli záměr dojit třikrát denně na všech našich farmách se užitkovost zvyšuje.  Prvních šest měsíců letošního roku je aktuálně na úrovni 36 litrů na ustájenou, respektive 39,5 litru na dojenou se složkami 3,53 % tuku a 3,61 % bílkovin. Dojíme v rybinových dojírnách s dvakrát deseti dojicími stáními od firem DeLaval a Fulwood. No a co se týká ostatních kategorií, v Kámeni je dále 328 telat, 458 jalovic, 107 vysokobřezích jalovic a plemenný býk. Na farmě Tis je v odchovně 350 jalovic, v Malčíně je dále 50 telat v teletníku a 100 jalovic v odchovně a 45 vysokobřezích jalovic. Na farmě Vepříkov jsou ustájena pouze mladá zvířata, konkrétně 217 telat v teletníku a 275 jalovic v odchovně,“ navázal hlavní zootechnik Petr Puchta.

Výkonnými ventilátory chovatelé minimalizují rizika tepelného stresu
Výkonnými ventilátory chovatelé minimalizují rizika tepelného stresu

 

Chovatelská práce

V plemenitbě chovatelé upřednostňují býky americké provenience s důrazem na zlepšovatele celkového zdraví, dlouhověkosti a v neposlední řadě i mléčných složek, které významně promlouvají do ceny mléka. Brakace produkčního stáda nepřevyšuje 30 % a zahrnuje zvětší části krávy s problematickou reprodukcí, dále s nízkou užitkovostí, případně s poruchami končetinám.

„U jalovic používáme při první inseminaci výhradně sexované inseminační dávky, stejně jako u prvotelek v období od září do konce května. Krávy převádíme na porodnu pětadvacet dnů před porodem, jalovice pak dva měsíce před termínem telení s tím, že se vrací z odchoven na farmu, kde se narodily. Kravám po porodu zakládáme vysoko produkční TMR, dále jim podáváme vápníkový nápoj, dobrovolný nápoj a v případě potřeby bolus. Třetí, šestý a devátý den jim dávkujeme ještě litr propylenglykolu. Díky pedometrům máme krávy pod stálou kontrolou. V případě, že u nich zjistíme například sníženou žravost, přistoupíme k drenčování, a to minimálně dvakrát během čtyřiadvaceti hodin,“ vysvětlil zootechnik.

 

Odchov telat

Péči o telata mají v podniku perfektně zvládnutou o čemž svědčí vykazované ztráty na telatech, které dlouhodobě nepřekračují sedm procent.  

„Novorozeným telatům podáváme mlezivo do dvou hodin po narození. Napájíme kvalitním mraženým mlezivem, jen zcela výjimečně použijeme mlezivo sušené. Snažíme se, aby tele při prvním napojení vypilo ideálně 2,5 až 3 litry. Telata napájíme dvakrát denně. Po pěti dnech přecházíme na nativní mléko, které telatům předkládáme v dávce sedmi litrů denně. Od prvního dne po narození mají telata k dispozici starter a samozřejmě čistou vodu k napájení,“ doplnil dále Petr Puchta.

Péči o telata mají v podniku perfektně zvládnutou
Péči o telata mají v podniku perfektně zvládnutou

Ve věku jednoho měsíce chovatelé převádějí telata z individuálních boudiček do společných kotců po šesti kusech, kde jim podávají jen sušené mléko. Na farmě Kámen je napájejí z kbelíků s cucáky z milk baru, což je plastová nádoba oválného tvaru s cucáky, která se zavěšuje na čelní stěnu kotce a mléko se do ní dávkuje přes milktaxi. Ve společných kotcích jsou telata, respektive jalovičky (býčky zde od 14 dnů věku prodávají) dva měsíce. Následně se převážejí do teletníku, kde jsou ustájeny po čtyřiceti kusech. Základem krmné dávky pro jalovičky do čtyř měsíců je voda a strukturovaný starter. Přibližně od čtyř měsíců telata pozvolna přecházejí na TMR pro jalovice a až do pěti měsíců se jim zakládá starter v dávce jednoho až půldruhého kilogramu na den. *   

Více se dočtete v aktuálně připravovaném čísle časopisu Náš chov se speciální přílohou zaměřenou na chov skotu a malých přežvýkavců.

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2025 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down
Přehled ochrany osobních údajů

Tento web používá soubory cookie, abychom vám mohli poskytnout tu nejlepší možnou uživatelskou zkušenost. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání vás, když se vrátíte na naši webovou stránku, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webu jsou pro vás nejzajímavější a nejužitečnější.