Prevence pseudomoru v chovech drůbeže

Asi po čtyřech letech se u nás potvrdila Newcastleská choroba neboli pseudomor drůbeže, který podobně jako aviární influenza může způsobovat chovatelům významné ekonomické ztráty. Obrátili jsme se proto na specialistu na zoohygienu, welfare a biosekuritu doc. MVDr. Pavla Nováka, CS., abychom se ho zeptali, jak mají chovatelé postupovat, aby předešli zavlečení infekce do svých chovů.

V České republice jsou u drůbeže v současnosti aktuální dvě virové nákazy drůbeže, a to ptačí chřipka a pseudomor drůbeže. Co podle vás přispívá k jejich častějšímu výskytu?

V první řadě to jsou změny klimatu ovlivňující výskyt nákaz, které se díky živým přenašečům, jež se odborně označují jako vektory, mohou šířit na místa, kde se dříve nevyskytovaly. Dále to je také globalizovaný mezinárodní obchod a mutace virů. Co se týká nákazové situace v chovech drůbeže, v zimě a na jaře se chovatelé potýkali s ptačí chřipkou, kterou během léta vystřídala Newcastleská choroba, která má s aviární infuenzou mnoho podobného. 

Mohl byste stričně představit Newcastleskou chorobu?

Pseudomor drůbeže je vysoce nakažlivé virové onemocnění všech druhů domácích i volně žijících ptáků, z nichž jsou nejvnímavější hrabavá drůbež a papoušci. Původcem onemocnění je ptačí paramyxovirus sérotypu APMV-1. Nákaza se projevuje podobnými příznaky jako ptačí chřipka, tj. skleslostí, trávicími, dýchacími i nervovými příznaky, poruchami reprodukce a průjmy. Klinické příznaky se odvíjejí nejen od kmene viru a druhu hostitele, ale i od věku a imunitním stavu zvířete. Newcastleská choroba způsobuje ztráty produkce a může vést k hromadným úhynům, v některých případech i bez zjevných klinických příznaků. Podle Veterinárního zákona se v České republice povinně vakcinuje proti této nákaze v reprodukčních chovech kura domácího a dále v chovech nosnic s více než 500 kusy.

Jak se nákaza šíří?

U pseudomoru drůbeže jsou zdrojem infekce všechny sekrety a exkrety infikovaných ptáků včetně jejich uhynulých těl. Virus se vylučuje z organismu infikovaných ptáků nejen během inkubační doby, která trvá pět až šest dní, ale i v období rekonvalescence. Infekce se přenáší jednak přímo, tj. kontaktem zdravých a infikovaných ptáků, ale i nepřímo kontaminovaným krmivem a vodou, pracovními pomůckami apod.

Kolik ohnisek pseudomoru drůbeže se u nás aktuálně eviduje a v jakých typech chovů?

V letošním roce, respektive od dubna do srpna, byla u nás potvrzena čtyři ohniska v malochovech v okresech Jičín, Bruntál, Česká Lípa a Liberec. Po utracení chovaných ptáků zastoupených holuby, slepicemi, kachnami a husami byla následně ve všech ohniscích provedena dezinfekce. V komerčních chovech drůbeže je základem prevence pseudomoru drůbeže pravidelná vakcinace a kontrola její účinnosti.

Kde jsou podle vás rezervy ohledně prevence průniku patogenů do chovu?

Zásady prevence průniku patogenů do chovu se v oblasti technologických systémů snadněji realizují v moderních nových stájích ve středně velkých chovech a velkochovech, následně potom v ekologických chovech. V tomto ohledu jsou nejrizikovější malochovy. Nevhodné podmínky chovného prostředí a technologických systémů ve stáji mohou u zvířat vyvolat stresové reakce, které oslabí jejich imunitní systém a tím zvýší citlivost k patogenům s následným narušením zdravotního stavu. Každá hala, každá věková kategorie drůbeže a je-li to možné i sekce, by měly být vybaveny vlastním nářadím a pomůckami, které se budou po každém použití pravidelně čistit a dezinfikovat. Právě čištění a dezinfekce nářadí, pomůcek a zařízení, které výrazně omezuje riziko šíření patogenů mezi jednotlivými halami, je problematické zejména v malochovech a ekochovech. Tyto systémy chovu současně představují nejvyšší riziko také z hlediska rizik šíření patogenů vzduchem.  

Vaše doporučení na závěr?

Základem prevence šíření původců infekčních onemocnění v chovech drůbeže je průběžné sledování změn vybraných ukazatelů užitkovosti a zdraví zvířat. Chovatelé v komerčních chovech mají v souladu s legislativou povinnost hlásit místně příslušné Krajské veterinární správě změny v podobě snížení příjmu krmiva a vody o více než 20 %, ale i poklesu produkce vajec o více než 5 % po dobu delší než dva dny nebo při úmrtnosti převyšující 3 % týdně.

Základem prevence průniku patogenů do malochovu je zamezení kontaktu volně žijícího ptactva s drůbeží ustájenou v uzavřených objektech. Zabránění kontaminace krmiva a vody trusem volně žijících ptáků lze předejít zasíťováním výběhu a umístěním krmítek a napáječek do kurníku, případně pod přístřešek.*