O budoucnosti fenomiky hospodářských zvířat

V belgické Lovani se v červnu 2025 uskutečnilo setkání COST AKCE EU-LI-PHE, která podporuje praktické uplatnění fenomiky hospodářských zvířat. Na Katolické univerzitě v Lovani se sešlo více než 60 účastníků z celé Evropy, aby diskutovali o současném stavu a budoucím směřování tohoto vědního oboru.

Zasedání zahájili prof. Luca Fontanesi (Boloňská univerzita, Itálie) a prof. Tomas Norton (Katolická univerzita, Lovaň, Belgie), předsedové EU-LI-PHE. Představili oblast působnosti EU-LI-PHE, zdůraznili význam aplikace výzkumu v praxi, tj. budování precizního zemědělství i v chovech hospodářských zvířat (PLF). Dále se přednášky dělily do jednotlivých sekcí.

Sekce I: Mapování fenotypizačních technologií v celé EU

Jarissa Maselyne (ILVO, the Flanders Research Institute for Agriculture, Fisheries and Food Technology) představila výsledky pracovní skupiny EU-LI-PHE 1 pro fenotypizační technologie.

Sekce II: Projekty EU v oblasti PLF a digitální fenomiky

Tato sekce obsahovala aktuální informace ze tří projektů programu Horizont Evropa. Jarkko Niemi představil projekt Digi4Live, podporující digitální řešení pro sledování fenotypů. Jarissa Maselyne představila projekt aWISH, který vyvíjí rozsáhlé automatizované sledování dobrých životních podmínek zvířat na jatkách. Xabier Diaz de Otalora představil projekt Re-Livestock, který kombinuje výstupy PLF s umělou inteligencí pro víceúrovňovou analýzu dat v chovu prasat.

Sekce III: Průmyslové perspektivy PLF a fenotypizace

Erik Vranken představil systém Sound Talks pro chov prasat, který využívá robustní hardware a bezdrátovou komunikaci pro sledování zdravotního stavu zvířat na základě zvuků v reálném čase. Patrick Pagani (COPA-COGECA) se podělil o pohled koncového uživatele a zdůraznil potenciál i rizika sdílení dat a využívání umělé inteligence v zemědělství.

Sekce IV: Umělá inteligence a sdílení dat v EU

Halid Kayhan nastínil legislativní rámce EU, které mají dopad na vlastnictví a výměnu dat, včetně GDPR, aktu o datech a společného evropského zemědělského datového prostoru (CEADS). Toine Roozen se podělil o zkušenosti ICAR/Interbull s rozsáhlým sběrem dat a snahou o zlepšení interoperability dat v odvětví živočišné výroby.

Sekce V: Politické a společenské perspektivy umělé inteligence v zemědělství

Tato sekce se zabývala socioekonomickými důsledky zapojení umělé inteligence v chovu zvířat.

Sekce VI: Multidisciplinární a multisektorová spolupráce

Mike Toscano a Teun van de Braak se zamysleli nad úspěšnou spoluprací mezi akademickou sférou a průmyslem.

Sekce VII: Fenomika napříč vědními obory

Daniel Berckmans porovnával monitorování zdraví zvířat a lidí v reálném čase a obhajoval inteligentní, individualizovaná data před pouhým objemem dat.

Sekce VIII: Národní a mezinárodní iniciativy pro fenotypizaci

Luca Fontanesi a Zhihua Jiang představili bílou knihu EU-USA o fenomice zvířat a zdůraznili její dopad na rozvoj komunity, politiku založenou na datech a udržitelnou živočišnou výrobu.

Českou republiku se setkání zúčastnily Ing. Ludmila Zavadilová, CSc., a Dr. Ing. Jitka Kyseľová reprezentující Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v .i.,  dále Ing. Lucie Vitíková a Ing. Lenka Matěnová z Chovservisu a .s. Ing. Eliška Žáková, Ph.D. (Svaz chovatelů prasat) sledovala setkání online. Pro další informace sledujte stránky https://eu-li-phe.eu/ případně sociální sítě EU-LI-PHE.

Vysvětlivky

 Interoperabilita je schopnost různých systémů, zařízení a procesů vzájemně spolupracovat a vyměňovat si informace. V informatice to znamená, že systémy si dokážou „rozumět“, sdílet zdroje a poskytovat si služby, například když USB disk funguje v různých počítačích, protože dodržují stejné standardy. 

COST Akce EU-LI-PHE je akronym pro Evropskou síť pro fenomiku hospodářských zvířat (European Network on Livestock Phenomics). Jedná se o projekt v rámci programu COST (European Cooperation in Science and Technology), který podporuje mezinárodní vědeckou spolupráci v oblasti výzkumu a vývoje. Cílem akce je koordinovat metody, technologie a znalosti pro fenotypizaci (analýzu fenotypu) hospodářských zvířat s cílem získat nové vědecké poznatky a aplikace v živočišné výrobě. 

Fenomika hospodářských zvířat je rozvíjející se vědní obor, který se zabývá studiem fenotypů (pozorovatelných vlastností a charakteristik) v širokém měřítku, často ve vztahu ke genomu zvířat. Jejím cílem je shromažďovat velké množství dat o výkonnosti, zdraví, chování a dalších vlastnostech zvířat pomocí pokročilých technologií, jako jsou senzory, zobrazovací systémy, 3D kamery a umělá inteligence. Fenomika má potenciál urychlit genetický pokrok, zlepšit přesnost chovatelských strategií a vést k rozvoji zvířat s lepší produktivitou, zdravím, welfare a odolností.

Fenotypizace (anglicky phenotyping) je obecný proces měření a popisu fenotypu – tedy všech pozorovatelných vlastností a charakteristik organismu, které jsou výsledkem interakce genotypu a prostředí. Jedná se o základní úkol v jakémkoli šlechtitelském programu, který má za cíl přesně kvantifikovat vlastnosti, jako je růst, vývoj, fyziologie nebo odolnost vůči stresu. Tradiční fenotypizační metody mohou být časově náročné a často vyžadují destruktivní odběr vzorků.

Hlavní rozdíl spočívá v rozsahu a metodologii:

• Fenotypizace je zaměřena na měření konkrétních, často jednotlivých vlastností, a to jak tradičními, tak i moderními metodami.

• Fenomika je komplexní a velkokapacitní přístup, který se snaží shromáždit co nejúplnější soubor fenotypových dat o organismu pomocí nejnovějších technologií. Je to v podstatě fenotypizace ve velkém měřítku s využitím pokročilých nástrojů a analýzy velkých dat.

Ing. Ludmila Zavadilová, CSc., Dr. Ing. Jitka Kyseľová, Ing. Eva Kašná, Ph.D., Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i.

Podrobněji v NCH 12/2025.*