Ptačí chřipkou mohou onemocnět i savci

Už je to více než rok, co ptačí chřipka přestala být virem rizikovým výhradně pro ptáky. Od loňského jara zaměstnává virus H5N1 vědce a pracovníky dalších institucí, a to nejenom kvůli tomu, že byl objeven u volně žijících savců, ale především u skotu.

Virem tzv. ptačí chřipky, tedy vysoce nakažlivé aviární influenzy typu A (highly pathogenic avian influenza, HPAI) podtypu H5N1, bývají sice primárně infikováni ptáci, avšak v posledních letech se začal objevovat i u jiných druhů zvířat – u koček, psů, ale také např. u ledního medvěda na Aljašce nebo u tuleňů v Antarktidě. Na jaře roku 2024 došlo k záchytu viru H5N1 na farmách dojeného skotu v Texasu, což byl první známý případ přenosu na skot. Od té doby byl podle Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) virus H5N1 nalezen u stovek krav ve 12 státech USA, ale také u tří osob. Od počátku epidemie v USA v roce 2022 bylo podle USDA zasaženo více než 100 milionů domestikovaných i volně žijících ptáků. Letos na podzim se tento virus významně šíří západní a střední Evropou. Jedním z větších případů bylo nařízení k likvidaci hejna nosnic (cca 120 tisíc kusů) v nizozemském Drogehamu na začátku listopadu. V Německu byla v letošním roce odhalena více než tisícovka ohnisek, přičemž z divokých ptáků jsou nejsilněji postiženy volavky a během října bylo utraceno více než půl milionu kusů drůbeže.

Virus H5N1 mezi savci

V prvním pololetí loňského roku byl v USA hlášen výskyt infekce nejenom na drůbežích farmách, ale čtyři případy byly spojeny s chovy skotu. Například v Coloradu byla drůbež nakažena stejným kmenem viru, jež byl předtím objeven u dojnic, které byly pravděpodobně infikovány divokými ptáky. Virus u skotu většinou nemá fatální průběh – způsobil nechutenství, průjem, respirační potíže a abnormální vzhled mléka s výrazným poklesem jeho produkce. Zatím se ví, že virus H5N1 má schopnost infikovat člověka a replikovat se, ale účinnost je vcelku nízká. Zatím. Jenže jak známo, chřipkové viry jsou velmi flexibilní a variabilní, proto se vědci obávají vzniku mutací, které by jej mohly lépe přizpůsobit i dalším savcům. Vědce poměrně znepokojily již první výsledky sekvenování genomu viru. Ačkoliv se jim zatím nepodařilo odhalit žádné mutace, jež by mohly zvýšit přenositelnost viru H5N1 na člověka, tak v praxi přenos viru H5N1 mezi savci funguje, a proto je důležité pokračovat v jeho sledování, a to nejen u nakažených zvířat, ale také u všech rizikových skupin osob. Za tím účelem USDA spustilo a financovalo programy na testování a monitoring výskytu viru H5N1, protože podle docenta Diela je pravidelné testování a včasné odhalování přítomnosti viru, zvýšená biosekurita a dodržování karantény v případě pozitivních výsledků klíčové pro ochranu před dalším šířením. Za pomoci sekvenování genomu konkrétních virových kmenů, také ukázalo, že virus byl od krav přenesen na kočky, mývala a volně žijící ptáky, přičemž kočky a mýval pravděpodobně onemocněli po konzumaci syrového mléka od infikovaných krav. Dosud sice není jasné, jak se nakazili divocí ptáci, ale vědci se domnívají, že za tím mohou být environmentální příčiny, příp. aerosoly, které se uvolnily během dojení nebo čištění dojíren.

Mléko jako rizikový produkt

Konzumace syrového mléka, mohla představovat riziko pro člověka. Na druhou stranu by se virus tímto způsobem nemusel populací šířit příliš daleko nebo tak rychle, jak je tomu u „obvyklých“ kapénkových infekcí. Během experimentů zjistili, že myši mohou onemocnět chřipkou po konzumaci i poměrně malého množství syrového mléka od krávy infikované virem H5N1, přičemž se u nich virus rozšířil jak do mléčných žláz, tak do svaloviny, a dokonce byl potvrzen jeho přenos z matek na mláďata. Tato zjištění ještě více zdůraznila potenciální rizika konzumace nepasterizovaného mléka, ale možná též nedostatečně tepelně upraveného masa, které by bylo získáno z infikovaného skotu. Tato rizika by se podstatně zvýšila, pokud by došlo k masivnímu šíření viru mezi dojnicemi.

Proč právě dojnice?

Vzhledem k tomu, že se tato HPAI rozšířila ve stádech dojeného skotu po celých USA a virus byl detekován v syrovém mléce, zaměřila se studie širokého týmu výzkumníků na hledání důvodu, kterým by se dalo vysvětlit proč k tomu došlo. Mohla by stačit jediná buňka, jež by byla infikovaná ptačími i savčími viry, aby došlo k potenciálně velmi nebezpečným mutacím.

Od skotu ke člověku

V březnu 2024 se u pracovníka na severoamerickém ranči, který sice neměl žádný kontakt s nemocnými nebo uhynulými ptáky, ale byl v kontaktu s dojnicemi, začaly projevovat specifické příznaky.

Tepelná úprava virus ničí

S přihlédnutím k limitovanému množství údajů o citlivosti virů ptačí chřipky vůči jednotlivým metodám pasterizace, které se obvykle používají v mlékárenském průmyslu. Podle zkoušek teplota 63 °C způsobila již během 2,5 minut výrazné snížení (v řádu 10¹⁰) počtu infekčních virů, přičemž vědci poznamenali, že standardní pasterizace při této teplotě trvá 30 minut, což znamená, že by infekční virus měla spolehlivě odstranit.

Potraviny jsou bezpečné

A co mléčné výrobky? y. Testy potvrdily, že současné sanitační procesy, které v potravinářském provozech probíhají, jsou úspěšné nejenom při likvidaci bakteriálních patogenů, ale i virů, vč. H5N1. Na jednu stranu může spotřebitele uklidnit, že veškeré mléko zpracovávané v mlékárenském průmyslu a prodávané běžně v obchodech je pasterizované a výzkum pravidelně dokazuje, že pasterizace viry, vč. chřipkových, účinně likviduje. Nicméně vědomí, že krávy jsou biologicky vhodným hostitelem a potenciálním rezervoárem tohoto chřipkového viru, znovu apeluje na spotřebitele a zdůrazňuje rizika, která mohou být spojená s konzumací syrového mléka. A samozřejmě to také vyvolává otázky, které se týkají zacházení s mlékem od infikovaných krav.

Foto Anna Mikšovský Marcinková

Ing. Anna Mikšovský Marcinková

Podrobněji v NCH 12/2025.*