Menu
e-shop
Na mezinárodní konferenci, kterou Svaz chovatelů ovcí a koz, z. s., uspořádal v Koutech u Ledče nad Sázavou samozřejmě nechyběly ani informace ohledně vlka obecného. S aktuálními informacemi o legislativních úpravách souvisejících s ochranou vlka seznámil přítomné Ing. Michal Servus z Ministerstva životního prostředí.
Vrchní ředitel sekce ochrany přírody a krajiny Ministerstva životního prostředí na úvod sdělil, že v prosinci letošního roku došlo v rámci Bernské úmluvy ke snížení míry ochrany vlka obecného.
„Na to Česká republika zareagovala změnou ochrany druhu a vlka přeřadila z kategorie kriticky ohrožený na ohrožený. V současnosti je zpracovaná novela vyhlášky, kterou projednává legislativní Rada vlády. Pokud bude předložená úprava vyhlášky schválená, bude aktualizován Program péče o vlka a následně i pohotovostní plán pro řešení problematických jedinců vlka,“ sdělil na úvod své prezentace Ing. Servus.
V prezentaci dále zaznělo, že klíčové nástroje pro chovatele hospodářských zvířat budou v platnosti i nadále. Zahrnují jednak podporu z Operačního programu Životní prostředí na pořízení preventivních opatření pro zabezpečení hospodářských zvířat, dále náhradu újmy za ztížené zemědělské hospodaření v důsledku výskytu vlka obecného zakotvenou ve vyhlášce č. 432/2005 Sb., a konečně náhradu škod vlkem na hospodářských zvířatech vycházející ze zákona č. 115/2000 Sb. Zatímco vyplacení náhrady podle znění tzv. újmové vyhlášky mohou nárokovat výhradně chovatelé hospodařící v oblastech s opakovaným výskytem vlka (zpracovává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR), náhradu škody lze nárokovat všude.
„Podpory preventivních opatření pro subjekty, které nepodnikají v zemědělské prvovýrobě administrují Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, pod Státní fond životního prostředí pak spadají zemědělské subjekty. Co se týká podmínek financování preventivních opatření, minimální výše způsobilých výdajů by měla odpovídat částce 50 tisíc bez DPH s mírou podpory 100 %. Dále musíte mít alespoň pět kusů hospodářských zvířat, která musí být registrovaná v ústřední evidenci hospodářských zvířat a musí být pasena na dotčených pastvinách s minimálním zatížením 0,2 VDJ na hektar. Jak již bylo řečeno, projekt musí být realizován v oblasti opakovaného výskytu vlka a měl by být navržen tak, aby byla zachována prostupnost krajiny se zohledněním zachování funkce biotopu velkých savců. Podmínkou vyplacení podpor je, že realizovaná opatření budou splňovat Standardy pro ochranu hospodářských zvířat před útoky velkých šelem,“ pokračoval dále přednášející.
Co se týká náhrady škody vyplývající z novely zákona č. 115/2000 Sb., od prvního ledna 2026 se rozšiřuje počet druhů domestikovaných zvířat, které lze uplatňovat na tury, prasata, ovce, kozy, drůbež, koňovité, králíky, běžce, velbloudovité a zvěř ve farmovém chovu včetně jelenovitých. Současně zahrnuje také úhradu za zraněné a usmrcené psy.
„Nová verze upravuje lhůty a podmínky místního šetření a nabízí možnost oponentního posudku zadaného orgánem. V přípravě máme dvě prováděcí vyhlášky, a to podmínky náhrady škody, které zahrnují minimální zabezpečení stád, a dále obsah žádosti o náhradu škody, výpočet škody a kvalifikace pro odborné posudky. Z hlediska upraveného postupu při škodě způsobenou vlkem, medvědem nebo rysem je důležité, aby poškozený bezodkladně nahlásil tuto skutečnost místně příslušnému orgánu (ORP, CHKO, NP), který provede místní šetření k identifikaci původce škody a zašle protokol na krajský úřad. Poškozený je povinen zaslat žádost o náhradu škody do 30 dnů ode dne, kdy se o vzniku škody a její výši dozvěděl; nejpozději však do 31. března kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém ke škodě došlo,“ dodal Ing. Servus.
Podle platné novely zákona č. 115/2000 Sb. lze náhradu škody způsobenou vlkem obecným poskytnout jen tehdy, byla-li vyjmenovaná domestikovaná zvířata v době vzniku škody zabezpečena proti úniku a útoku vlka obecného v souladu s technickými a organizačními požadavky, stanovenými vyhláškou připravenou Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zemědělství.
„V případě vzniku škody na skotu, ovci nebo koze lze náhradu poskytnout jen tehdy, pokud se jednalo o zvířata evidovaná podle plemenářského zákona v ústřední evidenci. O detailním nastavení podmínek se stále jedná. Pokud jde o připomínky vznesené Svazem chovatelů ovcí a koz, z. s., reflektovali jsme prodloužení účinnosti paragrafu 3 od 1. ledna 2028. Podobně jsme zareagovali také na požadavek ohledně plnění standardů při opakované škodě, tedy až od třetí a další. Požadavek na doplnění strážních zvířat o osla, lamu a dospělý skot byl z našeho pohledu irelevantní, atak v návrhu zůstal jen pes. Funkční oplocení výšky bude upraveno metodicky, což je i případ konstrukčně-technických řešení variabilnějších rozestupů mezi lanky. Výstražné senzory, plašiče či optická bariéra jsou pouze doplňující zařízení. Účinnost přírodního oplocení formou deadhedge (poznámka: z větví a dřevěného odpadu) nebo trnitých živých plotů doplněné ochranou proti podhrabání dosud nebyla prokázána. Dále se diskutuje možnost uplatnit i jiné způsoby zabezpečení stád po schválení AOPK ČR či jiným orgánem, stejně jako dočasné využití stávajícího způsobu zabezpečení do konce jeho životnosti či možnosti technického řešení podhrabu u oplocení na hranici pozemku,“ konstatoval na závěr vystoupení vrchní ředitel sekce ochrany přírody a krajiny Ministerstva životního prostředí.
Více se dočtete v prosincovém čísle časopisu Náš chov.
