Mezinárodní workshop o výzkumu v chovu prasat

Tradiční mezinárodní workshop, který pořádá Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i., respektive oddělení chovu prasat v Kostelci nad Orlicí, má za sebou již jednadvacátý ročník. Pozvání na akci nazvanou Výzkum v chovu prasat přijalo na 30 vědců a výzkumných pracovníků českých a zahraničních výzkumných pracovišť a univerzit.  A podle osvědčeného scénáře se probírala témata z oblastí reprodukce, technologie, výživy, zoohygieny nebo vlivu chovu prasat na životní prostředí a historie chovu prasat. Příspěvky byly prezentovány formou ústních prezentací a posterových sdělení.

Workshop odstartovala přednáška Mgr. et Mgr. Lenky Falkové, Ph.D., z Masarykovy univerzity v Brně, která byla pohledem do dávné historie chovu prasat. Název přednášky zněl: Existuje u prasat „pramatka“ stejně jako u lidí existuje mitochondriální Eva? Mitochondriální DNA prasat je klíčová pro studium jejich genetického původu, domestikace a příbuzenských vztahů. První domestikovaná prasata v Evropě nesla, stejně jako jejich předci na Blízkém východě, haplotyp mtDNA s označením Y1, který byl u evropských divokých prasat vytlačen zhruba 3900 let před naším letopočtem. Archeologické nálezy a analýzy mtDNA poukázaly na to, že „blízkovýchodní“ prasata byla postupně vytlačena nebo se křížila s místními evropskými divokými prasaty, což zanechalo genetickou stopu v mtDNA. V populaci prasat tedy nelze aplikovat teorii o jedné pramatce, jako je tomu u lidí. Historie mtDNA u prasat je mnohem složitější než mtDNA lidské populace.

Analýza chování prasat podle vokalizace a obrazu

Vokalizací prasat coby indikátoru agresivního chování se ve své prezentaci zabývala Ing. Kristýna Klímová z České zemědělské univerzity v Praze.  Vokalizace je důležitou součástí komunikace u divokých i domácích prasat, protože hraje zásadní roli v sociálních interakcích. Prasata vydávají různé zvuky, z nichž každý má svůj význam. Tyto zvuky lze obecně klasifikovat podle kontextu, ve kterém jsou vydávány. Jedná se až o 20 hlasových signálů zahrnujících např. tiché, dlouhé chrochtání (vyjadřuje pohodlí a blaho), tiché, krátké chrochtání (pozorování okolí při odpočinku), hlasité, hluboké, nepřetržité chrochtání (výhružné), pištění (reakce na nebezpečí, pocit strachu, při zvedání, očkování, krátké chrochtání prasnice (volá své mládě) nebo krátké štěkavé zvuky (při hraní nebo leknutí). Aktuálním problémem v chovech prasat je výskyt agresivního chování spojeného s okusováním ocásků. V tomto případě je nutné zjistit jeho příčinu. Spouštěčem agresivního chování může být nedostatek obohacujícího materiálu v kotcích, nedostatek vody a krmiva nebo se může jednat o obsesivní chování některých jedinců, kteří koušou ostatní prasata. Za účelem detekce problémových kusů nebo obecně problémů s agresivitou v chovu se vyvíjejí různé systémy, jedním z nich je STREMODO (Stress monitor and documention unit). Jedná se o zařízení, které nahrává zvuky prasat přes mikrofon a nahrané signály digitalizuje a zpracovává bioakustickou metodou v počítačovém programu. Dalším příkladem je ScreamDetect, což je software umožňující detekci agresivního chování na základě vokalizace. Má vysoký potenciál pro komerční využití v chovech prasat, protože dokáže automaticky identifikovat případy okusování ocasů detekované chrochtáním s vysokou přesností (80 %). Včasný zásah (identifikace a odstranění agresivních jedinců) může být užitečný pro snížení případů kanibalismu a zlepšení zdraví a welfare zvířat.

Analýzu agresivního chování, tentokrát s využitím obrazu (videa) představila Ing. Kristýna Lokvencová z České zemědělské univerzity. Ačkoli jsou výsledky slibné, výzkum stále čelí výzvám, včetně potřeby velkého množství kvalitních dat a řešení regulačních otázek týkajících se ochrany soukromí a nedostatku jasných pravidel pro používání. Svoji přednášku Ing. Lokvencová doplnila videi z vlastního výzkumu a názornou ukázkou zařízení přímo v přednáškovém sále, což posluchače zaujalo natolik, že v hlasování o nejlepší prezentaci jednoznačně obsadila nejvyšší příčku.*

Více se dočtete v článku Ing. Evy Weisbauerové, Ph.D., (Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i., Praha – Uhříněves, oddělení chovu prasat Kostelec nad Orlicí), který vychází v prosincovém čísle časopisu Náš chov.