Výzkum střevní mikroflóry u drůbeže

Na semináři společnosti ACEAgro, s. r. o., který se pod názvem „Od kuřete po nosnici“ odehrál 10. prosince ve Státním veterinárním ústavu Jihlava vystoupil také prof. RNDr. Ivan Rychlík, Ph.D., z Výzkumného ústavu veterinárního lékařství, v. v. i., v Brně. Reprezentant Oddělení mikrobiologie a antimikrobiální rezistence seznámil posluchače nejen s četnými pokusy, které předcházely vývoji veterinárního přípravku pro jednodenní kuřata, jenž se na tuzemském trhu distribuuje pod názvem QuoCNA. Poukázal i na další využití mikroflóry pro komerční využití, která by napomohla zvýšit užitkovost a snížit spotřebu antibiotik.

Jak profesor Rychlík uvedl, kuřata v komerční produkci se nikdy nedostanou do kontaktu s rodiči, což má vliv na omezený rozvoj střevní mikroflóry a vyšší vnímavost vůči infekcím střevního traktu v prvních dnech po vylíhnutí. V četných pokusech se týmu z Oddělení mikrobiologie a antimikrobiální rezistence potvrdilo, že kuřata, která byla bezprostředně po vylíhnutí s matkou a později i se zbytkem hejna, byla v porovnání s kuřaty bez rodičů výrazně odolnější vůči salmonelám i infekcím vyvolaným enteropatogenními kmeny Escherichia coli.

Ze stovek získaných kultur vědci vybrali celkem devět kmenů bakterií, které zvyšují odolnost kuřat vůči salmonelám a daly základ veterinárnímu přípravku pro jednodenní kuřata, jenž se na trhu distribuuje pod názvem QuoCNA. Co se týká vybraných bakterií, obsahuje Bacteroides caecicola, Bacteroides mediterraneensis, Bacteroides barnesiae, Bacteroides plebeius, Bacteroides gallinaceum, Mediterranea massiliensis, Megamonas funiformis, Megamonas hypermegale, Megasphaera stantonii.

Výzkum má další pokračování

Vědci z Oddělení mikrobiologie a antimikrobiální rezistence se aktuálně zaměřují na hledání mikroflóry, která by mohla pozitivně ovlivňovat hmotnostní přírůstky.

„Zdrojem je mikroflóra slepého střeva. Mimo to jsme dále sledovali vliv mikroflóry v prostředí na kvalitu jednodenních kuřat. Během líhnutí je trávicí trakt kuřat mikrobiologicky sterilní. Protože v líhních má kuře první kontakt s vaječnou skořápkou, zaměřili jsme pozornost právě na mikroflóru vyskytující se na odpadu ze skořápek. Došli jsme k závěru, že pokud se na povrchu skořápek z vylíhlých vajec vyskytovaly Flavobacteria či Sphingobacteria, kuřata v prvních čtyřech dnech po vylíhnutí vykazovala nízkou mortalitu. Jestliže ale byly na skořápkách kmeny v zastoupení Janthinobacterium, Klebsiella, Enterococcus, Pseudomonas a Enterobacter, mortalita kuřat byla vysoká,“ vysvětlil profesor.

Doplněk bakteriálních probiotik

V závěru přednášky profesor Rychlík zmínil, že jeho tým se zabývá také bakteriofágy, které lze využít jako doplněk bakteriálních probiotik zejména proti Escherichia coli, která krátce po naskladnění u kuřat dominuje. Mají však potenciál i proti Enterococcus faecalis a Enterococcus gallinarum, které jsou běžné v prostředí líhní a v podestýlce.

„Je důležité si uvědomit, že střevní mikroflóra drůbeže v komerční produkci je ovlivněna absencí rodičů, což znemožňuje přirozený přenos kompletní mikroflóry. Dnes máte díky konceptu QuoCNA, který byl vyvinutý u nás, možnost tento stav nejen korigovat, ale současně i vynakládat méně prostředků na léčbu a snižovat spotřebu antibiotik. Koncept dále rozvíjíme, a to jak ve vztahu ke slizniční mikroflóře, tak například i s ohledem na hmotnost,

rychlost osídlení střevního traktu, složení krmné směsi či metabolitů v trávenině

slepého střeva apod. Schopnost identifikovat mikroflóru v prostředí nám umožní využívat například bakterie, které mají negativní efekt na Salmonella spp., ale i kmeny, které pozitivně ovlivní produkční parametry hejna,“ vzkázal na závěr specialista z Oddělení mikrobiologie a antimikrobiální rezistence VÚVEL, v. v. i., v Brně.

Více se dočtete v lednovém čísle časopisu Krmivářství.*