Drobnozrnné obiloviny pro výživu drůbeže

Tzv. drobnozrnné obiloviny se využívají na celém světě jako potravina i krmivo a jejich potenciál je největší v sušším klimatu. Odhaduje se, že kuřata z malých chovů a samozásobení představují 80 % produkce drůbežího masa v subsaharských oblastech, 60 % v Asii, 28 % v Americe a 15 % v Evropě.

Úspěch produkce tzv. drobnozrnných obilovin, k nimž patří např. čirok dvoubarevný (Sorghum bicolor), „prstové proso“ – kalužnice křivoklasá (Eleusine coracana) a „perlové proso“ – dochan klasnatý (Pennisetum glaucum), se připisuje jejich odolnosti vůči suchu a přizpůsobivosti změně klimatu. Chovatelé drůbeže často používají místní, tzv. drobnozrnné obiloviny jako hlavní složku krmné směsi pro kuřata, aby snížili náklady a zvýšili zisky. Studie vědců z Lupane State University a Institute of Research and Rural Technology se zabývala užitkovostí brojlerů s různým podílem těchto obilovin v krmné dávce.

Netradiční obiloviny

Drobnozrnné obiloviny (čirok, proso) se také někdy označují jako netradiční, přitom je jejich pěstování zejména v některých oblastech velmi rozšířené a pomáhají ke zvýšení potravinové bezpečnosti. Díky své toleranci vůči nepříliš příznivým klimatickým podmínkám se jim často dobře daří v marginálních oblastech s nízkým objemem srážek a nepříliš úrodnými půdami. Proto hrají zásadní úlohu ve výživě člověka a představují důležitá krmiva, a to nejenom pro kuřata. Navíc jsou nutričně kvalitní a obsahují nejenom sacharidy, ale i důležité minerály a vitamíny, které podporují zdraví a užitkovost kuřat. Čirok a proso jsou koncentrovaným zdrojem snadno stravitelných polysacharidů (škrobů), ale také obsahují různé množství hůře stravitelné celulózy. Proso mívá vysoký obsah minerálů (např. vápník, železo a fosfor) a vitamínů (např. kyseliny listové, tiaminu, niacinu, riboflavinu, kyseliny pantothenové a pyridoxinu. Na rozdíl od kukuřice má většina drobnozrnných obilovin méně metabolizovatelné energie (ME), ale s relativně vysokým obsahem aminokyselin, např. lysin, tryptofan, leucin a metionin, které jsou důležité pro růst a fungování imunitního systému kuřat. Produkce těchto netradičních obilovin, zejména čiroku, od počátku 21. století vykazuje rostoucí trend – v celosvětovém průměru asi 14 %.

Důležité je složení krmné dávky

Schopnost kura domácího (Gallus domesticus) přizpůsobit se široké škále podmínek, krátký generační interval a efektivní využití omezeného prostoru z něj činí významné hospodářské zvíře, které může významně přispět k naplnění poptávky po kvalitních živočišných bílkovinách a k řešení potravinové nejistoty. Cílem chovu kuřat bývá maximalizace produkce drůbežího masa a efektivní využití krmných zdrojů. Principy sestavování krmné směsi pro kuřata by měly zohledňovat zajištění esenciálních živin v konkrétní fázi růstu, účinnost trávení a motilitu střev, ale zároveň optimalizovat kombinaci krmiv, která poskytnou požadované živiny za nejnižší cenu.

Dostatek živin a vyšší stravitelnost

Krmná hodnota čiroku a prosa pro kuřata v podstatě závisí na charakteru a koncentraci různých sacharidových a aminokyselinových frakcí v zrnu a na schopnosti zvířete tyto frakce využít. Možnost zlepšit nutriční hodnotu bílkovin (definovanou jako obsah esenciálních aminokyselin) čiroku a prosa šlechtěním rostlin je omezena nízkou úrovní variability genofondu dostupného pro křížení. Lepší výsledky nabídlo genové inženýrství s divokými ekotypy, ať už jde o zlepšení výživy, výnosů a odolnosti vůči škůdcům a chorobám.

Biofortifikace čirokového zrna pomocí genových strategií je účinným přístupem ke změně nutriční rovnováhy. Úzká genová diverzita ovlivňující obsah minerálů v zrnech moderních kultivarů by mohla být přičítána domestikaci a šlechtitelským procesům. Proto je třeba vynaložit úsilí na identifikaci cenných alel a jejich opětovné zavedení do pěstovaných, kulturních plodin, čímž by se dala zlepšit kvalita zrna a udržet vysoká úroveň ME. Biofortifikace prosa zvyšuje akumulaci živin (zejména esenciálních aminokyselin lysinu) a snižuje antinutrienty, čímž se zvyšuje biologická dostupnost minerálů, jako je železo, vápník a hořčík. Takové geneticky modifikované čiroky a prosa mají vylepšený obsah lysinu i stravitelnost bílkovin, které jsou u kuřat výrazně ovlivněny přítomností polyfenolů a taninů. Biofortifikovaný čirok a proso (s obsahem 0 % amylózy a 100 % amylopektinu) jsou snadno stravitelné a doporučují se k zařazení do krmné směsi pro kuřata.

Naklíčená zrna lze použít jako alternativu ke konvenčním ingrediencím, zejm. k podpoře příjmu krmiva a využitelnosti živin. Zlepšuje stravitelnost krmiva, biologickou hodnotu bílkovin, dostupnost aminokyselin, vitamínů a stopových minerálů. Tyto zlepšené vlastnosti potvrdily studie, které předpokládaly lepší růst brojlerů krmených naklíčenými zrny čiroku.

Dostatečný příjem krmiva je zásadní pro zajištění odpovídajícího přísunu živin a dosažení porážkové (či jiné důležité) hmotnosti ve správný čas. Čirok obsahující třísloviny může být toxický a snižovat účinnost krmení u kuřat.

Ekonomický vliv

Krmiva bývají hlavní položkou na seznamu nákladů při produkci kuřecího masa, protože tvoří 75–80 % celkových výrobních. Cena prosa bývá v průměru o 40 % nižší než u kukuřice a nižší náklady na krmnou směs bývají přičítány i vysokému procentu bílkovin v prosu oproti kukuřici. Díky tomu je možný nižší podíl prosa v krmných dávkách než kukuřice. Studie odhadly o 6 % vyšší zisk při používání prosa než u krmiv založených na kukuřici. To zařadilo proso mezi nejlepší alternativní zdroje energie v krmné dávce pro kuřata. Krmné dávky založené na kukuřici jsou dražší než čirokové či prosné směsi, přesto vědcům vyšel výsledek růstového testu u proso-čirokových diet obdobný jako u kukuřice, např. 80% podíl bílého čiroku vedl ke stejnému přírůstku hmotnosti jako 100% dávka kukuřice v krmné směsi.

Jatečná výtěžnost a další vlastnosti

Kuřata s přirozeně žlutou kůží jsou upřednostňována před světlými nebo bledými odstíny. Karotenoidy patří do skupiny více než 500 pigmentů a kuřata je využívají k pigmentaci kůže. Proso obsahuje nízké hladiny karotenoidů a xantofylů, což má za následek bledou barvu masa a kůže, která je u spotřebitelů méně oblíbená. Na druhou stranu, odrůdy bílého čiroku s nízkým obsahem taninů obsahují vysoký obsah zeaxantinu, který zbarvení kůže (ale i žloutku) zlepšuje. Bylo pozorováno, že zařazení čiroku a prosa do krmných směsí v množství 50 % a 100 % zvýšilo úroveň pigmentace kůže.*

Ing. Anna Mikšovský Marcinková

Foto Anna Mikšovský Marcinková

Podrobněji v Krmivářství 1/2026.