Moderní aditiva do siláží

Silážování patří mezi nejdůležitější konzervační metody objemných krmiv jak v podmínkách České republiky, tak i celosvětově. Kvalita siláže zásadně ovlivňuje zdraví zvířat, produkci mléka a masa, ale také ekonomickou efektivitu chovu. Použití aditiv představuje účinný nástroj pro optimalizaci fermentačního procesu a minimalizaci ztrát živin.

Na dvacáté mezinárodní konferenci o silážování, která se konala od 21. do 24. června 2025 v Gainesville na Floridě byly prezentovány výsledky výzkumu v oblasti fermentace, konzervace, aerobní stability a využití siláží účastníky z více než 40 zemí. Z celkového počtu 193 příspěvků se jich 48 týkalo problematiky silážních aditiv, přičemž identifikace hlavních trendů a nejúčinnějších přípravků pro praktické využití byla analyzována s využitím umělé inteligence.  

Bakteriální kmeny

Z bakteriálních kmenů se nejčastěji využívá Lentilactobacillus buchneri, což je heterofermentativní bakterie produkující kyselinu octovou, která výrazně zlepšuje aerobní stabilitu. Z homofermentativních bakterií zajišťujících rychlé snížení pH díky vysoké produkci kyseliny mléčné to je Lactococcus lactis, který je ideální volbou pro počáteční fázi fermentace.

Chemická aditiva

Z chemických aditiv jednoznačně dominuje kyselina propionová, která se primárně využívá pro zlepšení aerobní stability a inhibici kvasinek a plísní po otevření siláže. Čestností používání následuje kyselina mravenčí, která se používá především jako konzervační prostředek s rychlým účinkem na snížení pH a inhibici plísní a kvasinek. Je vhodná zejména pro těžko silážovatelné plodiny s vysokým obsahem proteinů.

Mechanismy působení

Homofermentativní bakterie zajišťují rychlou konverzi cukrů na kyselinu mléčnou, což vede k rychlému snížení pH a inhibici nežádoucích mikroorganismů. Výsledkem je minimalizace ztrát živin a snížení proteolýzy. Heterofermentativní bakterie konvertují kyselinu mléčnou na octovou a 1,2-propandiol. Tento proces zajišťuje dlouhodobou aerobní stabilitu díky antimikrobiálnímu účinku kyseliny octové proti kvasinkám a plísním. Současně dochází ke snížení produkce etanolu. Kombinované bakteriální přípravky spojují výhody obou typů – rychlé zkysnutí v počáteční fázi a následnou dlouhodobou aerobní stabilitu. U píce s vyšším obsahem vlákniny se v přípravcích používají i hydrolytické enzymy. Tento přístup se ukazuje jako nejefektivnější. Chemická aditiva působí přímou antimikrobiální aktivitou a rychlým snížením pH. Výhodou je spolehlivý efekt i v nepříznivých podmínkách a účinnost u těžko silážovatelných plodin. Kombinované přípravky chemické a bakteriální propojují výhody obou složek.

Závěr

Analýza prezentací z XX. mezinárodní konference o silážování přinesla následující hlavní poznatky:

1. Moderní trend směřuje ke kombinovaným biologickým přípravkům spojujícím homo- a heterofermentativní bakterie, které zajišťují jak rychlé zkysnutí, tak dlouhodobou aerobní stabilitu.
2. Nejčastěji používané bakteriální kmeny jsou Lentilactobacillus buchneri (aerobní stabilita), Lactococcus lactis (rychlé zkysnutí) a Lactiplantibacillus plantarum (kvalitní fermentace).
3. Prokázané účinky kvalitních přípravků zahrnují zvýšení aerobní stability až o 400 %, snížení ztrát sušiny až o 54 % a účinnou inhibici klostridií, kvasinek a plísní.
4. Chemická aditiva si udržují své místo zejména u těžko silážovatelných plodin, přičemž dominují kyselina propionová s kyselinou mravenčí.
5. Ekonomická efektivita kvalitních aditiv je vysoká s typickou návratností 1 : 3 až 1 : 5. Klíčem k úspěchu je správná aplikace a dodržení technologie silážování.

Pro českou zemědělskou praxi poskytují tyto výsledky jasné vodítko při výběru silážních přípravků. Investice do kvalitních kombinovaných inokulantů se vyplatí zejména u kukuřičných siláží a u vojtěšky, kde jsou problémy s aerobní stabilitou a klostridiemi nejčastější.

Více se dočtete v článku Ing. Radko Loučky, CSc. (VÚŽV, v.v.i., Praha-Uhříněves), který najdete v březnovém čísle.*