Aerační stres při fermentaci vojtěškové siláže

Přítomnost vzduchu v silážní hmotě během silážování, skladování nebo krmení je nežádoucí, protože kyslík umožňuje růst mikroorganismů způsobujících kažení, což má za následek ztrátu sušiny, energie a živin. Existují však rozdíly v intenzitě kažení v závislosti na druhu pícniny, způsobu konzervace a délce působení vzduchu na vznikající či hotovou siláž.

V metodice hodnocení kvality siláží se podle DLG (2013) využívá několik způsobů testování aerobní stability. Někteří autoři testují v průběhu fermentace tzv. stresový faktor, způsobený kontaminací kyslíkem obsaženým ve vzduchu. Cílem experimentu výzkumníků z Výzkumného ústavu živočišné výroby, v. v. i., bylo zjistit, jak u vojtěškové siláže omezit stres vyvolaný krátkodobou kontaminací vzduchem.

Materiál a metodika

K pokusu byla využita vojtěška z první seče, sklizená řezačkou po 24 hodinách zavadání. Délka řezanky byla testována s využitím PSPS separátoru. Na řezanku byly sprejováním aplikováno sedm variant vybraných silážních přípravků většinou ve dvou aplikačních dávkách. Řezanka byla následně silážována VacSy systémem do sáčků (vždy po 500 mg/sáček) od každé varianty ve třech opakováních. Po 28 dnech skladování byla u poloviny vzorků na 24 hodin poškozena krycí fólie, která byla následně opravena tak, aby splňovala podmínky anaerobní izolace.

Výsledky a závěr

Aplikace silážních přípravků v nepropíchnutých silážích vedla k výraznému zlepšení fermentace oproti kontrole. Naopak, u propíchnutí vzorků došlo po 28 dnech ke zhoršení fermentačního profilu u všech variant. Studie potvrdila, že krátkodobé vniknutí vzduchu k siláži během skladování je významným negativním faktorem, který zhoršuje fermentační profil i aerobní stabilitu. Z testovaných přípravků poskytl nejlepší ochranu proti aeračnímu stresu chemický přípravek s kombinací kyseliny mravenčí a propionové v dávce 5 l/t a přípravek s benzoátem sodným, sorbátem draselným a dusitanem sodným v dávce 3 l/t, které si udržely příznivý poměr KM/TMK i po propíchnutí. Biologický přípravek i kyselina mravenčí sice zajistily dobrou fermentaci v nepropíchnutých silážích, ale jejich ochrana proti aeračnímu stresu byla omezená. Výsledky zdůrazňují důležitost okamžité opravy poškození krycí fólie a nutnost použití vhodných silážních přípravků, které mohou zmírnit negativní dopady infiltrace vzduchu. V praxi je vniknutí vzduchu k siláži nutné co nejrychleji eliminovat opětovnou anaerobní izolací.

Více se dočtete v článku Ing. Radko Loučky, CSc. (VÚŽV, v. v. i., Praha-Uhříněves), který vychází v dubnovém čísle časopisu Náš chov.