Menu
e-shop
Z devíti letošních ohnisek aviární influenzy vysoce patogenního subtypu H5N1 (HPAI) v komerčních chovech drůbeže bylo do 27. 3. 2026 potvrzeno hned osm případů v chovech kachen, zbývající bylo u nosnic. Všechna ohniska vodní drůbeže se nacházela na Královéhradecku a ve Středočeském kraji, kde tak bylo v souladu s platnou legislativou utraceno během dvou měsíců na sto tisíc kachen. Obrátili jsme se proto na doc. MVDr. Pavla Nováka, CSc., specialistu na zoohygienu, welfare a biosekuritu, aby našim čtenářům vysvětlil, jak lze uvedené nebezpečné nákaze předcházet.
Všechna letošní ohniska aviární influenzy v komerčních chovech kachen byla potvrzena na hospodářstvích společnosti PERENA, s. r. o. Je možné omezit potenciální riziko opakovaného výskytu ohnisek HPAI?
Zvýšené riziko zavlečení ptačí chřipky do chovů kachen souvisí s podzimní a jarní migrací volně žijících stěhovavých ptáků, zejména pak vodních, kteří představují přirozený rezervoár viru ptačí chřipky a infekce má u nich asymptomatický (bezpříznakový) průběh. Pro komerční chovy drůbeže je významným zdrojem nákazy trus uvedené skupiny volně žijících ptáků.
Z výše uvedeného důvodu má při analýze potenciálních cest průniku a šíření HPAI, včetně vzájemných interakcí zohledňujících možnosti přímého i nepřímého šíření infekčních agens, význam epizootologická surveillance zaměřená na systematické sledování faktorů a okolností, které výskyt původce ovlivňují nebo mohou ovlivnit.
Mohl byste, na základě vašich zkušeností z auditů zaměřených na hodnocení úrovně biologické bezpečnosti na farmách, popsat, kde jsou slabá místa?
Vysoké potenciální riziko průniku a šíření ptačí chřipky v chovech hrabavé i vodní drůbeže představují volně žijící zvířata, člověk, přepravní prostředky, krmivo a voda, technologické systémy, zařízení, materiál zahrnující chovatelské vybavení, pomůcky a nářadí, a v neposlední řadě také vzduch.
Může se nakazit ptačí chřipkou i člověk?
Přestože ptačí chřipka patří mezi zoonózy, při dodržení základních ochranných pravidel je pravděpodobnost nakažení člověka při konzumaci drůbežího masa a vajec minimální.
Lidé, kteří jsou v kontaktu s nakaženými zvířaty, by měli používat osobní ochranné prostředky jako jsou ochranná maska, jednorázový ochranný oblek, rukavice a gumové holínky, a vyhýbat se nechráněnému přímému kontaktu s nemocnými nebo uhynulými zvířaty, kadávery, jejich trusem, peřím a potenciálně kontaminovaným prostředím.
Dosud se veškerá drůbež v chovu s pozitivním vyšetřením na aviární influenzu musí utratit. Očekáváte nějakou změnu strategie?
Vzhledem k tomu, že se jedná o vysoce nakažlivé onemocnění drůbeže, které má zoonotický potenciál, musí být v souladu s platnou legislativou všechna zvířata v chovu, kde byla ptačí chřipka potvrzena laboratorním vyšetřením, včetně případů, kde se zvířata dostala do kontaktu s pozitivními ptáky, co nejdříve utracena, aby se zabránilo dalšímu šíření infekce. Vakcinace je v současnosti v České republice zakázána; její použití ve výjimečných případech podléhá schválení Státní veterinární správou České republiky.
Existuje rozdíl mezi komerčními chovy a nekomerčními malochovy z hlediska rizika šíření ptačí chřipky?
Největší riziko pro šíření nákazy představují právě nekomerční malochovy využívající produkty pouze pro vlastní potřebu, které nemají zákonem stanovená pravidla biosekurity a nepodléhají tak pravidelným veterinárním kontrolám jejich dodržování. Problém je i to, že malochovy nepodléhají státnímu veterinárnímu dozoru při přesunech zvířat a živočišných produktů, kterými může být ptačí chřipka rozšířena do dalších komerčních chovy a nekomerčních chovů.
Více se dočtete v květnovém čísle časopisu Náš chov.
